BESEECH - Drama

BESEECH - Drama

BESEECH - Drama

BESEECH - Drama

„Drama“ je nový počin již zaběhnuté švédské gothic rockové party BESEECH. Po skandinávských klubech se pohybují již pěknou řádku let, ale k uším širší veřejnosti se dostali až díky albu předposlednímu – „Souls Highway“. Nepřinášelo nic nového, ale při jeho tvorbě se Švédové soustředili na vykreslení emocionálních prvků hudby, nechali se unášet vlastními náladami a pocity. To je však věc zrádná, neb případné zopakování úspěšného díla je nejisté. V takovém případě je lepší zabrousit do jiných končin a nelpět na svém předurčení. Dělat jen to, co lidé očekávají, nemá význam.

BESEECH„Souls Highway“ byla výborná deska. Od začátku do konce si nesla jistou náladu, která jí celou udržovala v konzistenci. Byl zde pocit zklamání, ale i naděje v životě, vše zabaleno do příjemné, mlhavé atmosféry. Na „Souls Highway“ se BESEECH nemuseli snažit o nabourání definic žánru, a přesto šlo o trefu takřka do černého. V gothic/doom rocku je atmosféra díla a věrohodné zpracování nálad velmi podstatné, bez nosné myšlenky hrozí pád do hlubin průměrnosti. A „Drama“ je právě tím zakolísáním v hudební dráze švédských BESEECH. Až příliš okatě se snaží navázat na předchozí desku. Jako by se upnuli k jedné myšlence, k jednomu schématu, a nemohli ven. Uvízli ve spirále, která se však svažuje dolů. Netvrdím, že „Drama“ je špatná deska, spíš jí vydali příliš brzo, nenechali své nápady uzrát. Má své světlé momenty, bohužel je jich nedostatek. Zbytek alba se utápí v gotickém klišé. I tam, kde sází na těžké riffy, si neodpustí klávesové sladkosti. Jako by se všichni chtěli dostat nahoru, ale navzájem si podkopávali nohy. Snad nejpovedenější kytara na albu je v podobě skvělého riffu ve skladbě „Bitch“, jenže ten je až nápadně stejný jako ve „Falling Of The Edge Of The World“ v podání Tonyho Iommi. Ale to může být jen náhoda, náhoda však není, že se BESEECH nemůžou vymanit ze své zaběhnuté představě o hudbě.

„Drama“ je album přístupné s několika velmi pěknými melodiemi a nesledujete-li tento žánr nijak bedlivě, má šanci si vás získat. Nicméně ale také ničím nepřekvapí. Jak čas plyne, melodie se objevují a zas mizí, na chvíli zaujmou ucho posluchačovo a pak je opět odvane vánek zapomnění. Ten prokletý démon všech umělců. Je krutý, je vybíravý, ale je spravedlivý.

 Přidejte svůj názor

Manatar

Verdikt

Na poslech velmi příjemné album, které však stojí ve stínu počinu předchozího. BESEECH svou hudbu hrají pěkně, s citem a nadšením, ale hrají stále tu samou hudbu. Další z variací na smutné téma nijak nevybočující z řady.

Hodnocení

Autor
5,5 / 10
Redakce
6 / 10

Další informace

Stopáž: 40:10

Produkce: Bullen Silver a BESEECH
Studio: Studiomega

www.beseech.net

Sestava

Skladby

  1. Drama
  2. Higher Level
  3. Voices
  4. Forever Falling
  5. Bitch
  6. Addicted
  7. Come On In
  8. Friend Emptiness

Diskografie

My Darkness, Darkness (2016)
Sunless Days (2005)
Drama (2004)
Souls Highway (2002)
Black Emotions (2000)
...From A Bleeding Heart (1998)

Jiné pohledy

5,5 / 10
Pohodička... sice se všemi klišé gotického žánru jako takového, ale žádná tragédie. Pějící "andílek", deklamochrochtopějící "ďáblík" a jejich vzájemné proplétání. Byl by to průměr nebýt skvělé hitovky "Bitch" a ještě několika dalších světlých momentů.
Darkmoor | 14. května 2004

 

6 / 10
Přestože většinou nejsem příznivcem pseudogotických melodických nasládlostí, představuje pro mě minulá deska „Souls Highway“ těchto švédů celkem příjemnou záležitost plnou skladeb nepostrádajících hitové ambice. Na novince „Drama“ se však BESEECH nepodařilo překročit svůj stín. Přestože je to deska plná vlezlých melodií a i zvukově příjemná, kvality „Souls Highway“ zdaleka nedosahuje. Ale nějak zlé to také není. Album je hudebně i náladově noří v podobných vodách jako „Judas Christ“ od TIAMAT a přestože nijak nepřekvapuje, není ani otravné ani příliš nudné. Občas si to prostě člověk může pustit ke zpestření chvil pohody a odpočinku.
Noisy | 18. března 2004

 

6,5 / 10
Předesílám, že gotický rock pro mě představuje hlavně odpočinkovou a relaxační záležitost. Je mi zcela jedno, zda je deska v intencích žánru originální či není. Pro mě je důležité, jak stísněné pocity a emoce ve mě gotická deska dokáže vyvolat, přičemž mě absolutně nezajímá, zda se užité postupy již objevily na čtyřech nebo čtyřiceti předchozích deskách. "Drama" splnilo mé požadavky celkem s přehledem a i když neúčinkuje tak dobře jako předchozí zářez "Souls Highway", jistě se stane stálým hořkým společníkem v mých slabších okamžicích. Příjemná záležitost.
Reaper | 10. března 2004