Historie polských neo-thrash metalistů HORRORSCOPE podle biografie na domovských stránkách sahá sice jen zhruba do roku 1996, kdy se kapela (tehdy ještě pod názvem DISONANCE) vyloupla na světlo boží, nicméně při pohledu na její definitivní název je zřetelně patrné, že vedlejší roli si zde o nějaký ten pátek dříve zahrál ještě jeden důležitý okamžik. Ano, rok 1991 a páté řadové album OVER KILL „Horrorscope“, podle nějž (samozřejmě tedy s největší pravděpodobností) kapela pojala slavnou přesmyčku za vlastní. Podobně jako daleko proslulejší američané pak také HORRORSCOPE zaveleli k útoku v ryze thrashovém rytmu, v němž jim však až doposud nebylo souzeno zahrát si tu pravou, nejpřesvědčivější extraligu.
Důvody jsou prozaické, ostatně tak jako téměř vždycky. V době, kdy se polská pětice pomalu (a na stejnou notu) rozjížděla, už totiž měla první světová vlna thrash metalu odzvoněno, takže chtít na ni alespoň trochu důrazně navázat mohl je ten, kdo z klobouku vytáhl opravdu zásadního králíčka. Což, aniž bych to chtěl nějak výrazně rozmazávat, HORRORSCOPE rozhodně nedokázali. No a když už se polská pětice konečně rozjela se vší platností, protentokráte v neo-thrashovém rozpoložení SOILWORK a spol., je to už zase čtvrt hodiny po dvanácté, čili spolehlivě pozdě na to, abychom kapelu mohli podezřívat z čekané ve vlastním revíru. Přesto všechno však nemám „Evoking Demons“ za úplně nejhorší album, neboť jedno mu nelze upřít – tam, kde by mnozí jiní skomírali na invenční souchotě, jsou poláci schopni zahrát celkem svižně a do jisté míry i zdravě nakažlivě. Stojí za tím pochopitelně ty nejzákladnější stylové náležitosti, jež do podoby příjemně poslouchatelné mozaiky poskládala až nečekaně solidní produkce alba. Jinými slovy, vezmeme-li to z jakéhokoliv konce, narazíme vždy především na zručnou práci s rutinní riffovou problematikou („Mephisto“, „The Tide“ nebo „Light The Rest“), na přiměřeně citlivé nakládání s refrénovými melodiemi („The Inner Pride“ a zejména „The Request“, v níž mě mimochodem pobavila i neslýchaná výslovnost anglického „how“ jako „chau“) a samozřejmě i na všudypřítomnou citaci nejslavnějších thrash metalových veličin (krom neodbytného ducha SOILWORK jsou to kupříkladu také v „Traumatic Legacy“ zřetelně hmatatelní SLAYER). Celý obrázek o „Evoking Demons“ si pak můžeme doplnit ještě o odškrtnutí povinně zvučného a chrčivého hrdla frontmana Adama „Baryły“ Bryłka (závěrečný bonusový cover „Evil“ ze zlatého fondu MERCYFUL FATE má v jeho podání zajímavou příchuť) a dostáváme se tak zřejmě nenávratně k bodu, kdy už na adresu aktuálních HORRORSCOPE bylo řečeno vše podstatné a nastavovat rozhodně netřeba.
