Tři kapely z České republiky, které se rozhodly nespoléhat na přízeň některého z vydavatelů. Tři kapely, z nichž dvě umístily svá aktuální alba zdarma ke stažení (v jednom případě s možností dobrovolného finančního daru) a jedné pomohlo vydání CD jako příloha hudebního časopisu. Ve všech třech případech se jedná o nahrávky stojící za pozornost a zároveň o počiny, kterým se podařilo vyvarovat se většiny lokálních nešvarů.
MY DEAD CAT - My Dead Cat
(DIY, 2010)
Dravost, hravost, nespoutanost. Tři atributy výrazně zdobící tvorbu brněnských MY DEAD CAT. Loňské bezejmenné a zároveň i debutové album je zachycuje v příjemném tvůrčím rozpoložení. Osmička nespoutaných skladeb útočí nekomplikovaným a syrovým provedením. Skupině není cizí punková drzost, stejně tak cit pro zapamatovatelnou a chytlavou melodii. Spojení obou faktorů pak generuje přitažlivé a rytmicky přímočaré skladby, jejichž pravá síla se projeví hlavně při živém hraní. Vzpomínky na několik desítek let staré nahrávky rozhodně neruší, a když bezvadná hitovka „Bad Feng Shui Course“ ze všech nejvíce (včetně expresivního vokálu) připomene rané THE CURE, tak to rozhodně nelze brát jako negativum. Po všech stránkách půvabná porce úderné a radostné kytarové muziky, která by se i přes svoji nekomplikovanost a chytlavost neměla jen tak lehce oposlouchat.
(7 / 10)
GORO - Self-Pity As A Lifestyle?
(Kyeo, 2010)
Z téměř totožného těsta je i pětice GORO, jež se po různých typických problémech spojených s vydáním svého debutu, konečně dočkala s pomocí týmu tvořícího časopis FULMOON. Jeho šesté číslo vyšlo loni na podzim i s CD přílohou obsahující právě album „Self-Pity As A Lifestyle?“. Důsledné uplatnění hesla „It’s only rock’N’roll“ nabízí desítka výbušných skladeb, které si rovněž nelámou hlavu s rytmickou či vůbec jakoukoliv jinou složitostí. Namísto toho se opět sází na energii a upřímnost projevu, která je v případě těchto Pražanů rozhodně nepředstíraná. I oni se dají pochválit za zdařilé melodické linky, za svižnou dynamiku a řazení jednotlivých skladeb, stejně tak za sice nikterak originální, ale zato patřičně garážové pojetí rockové muziky, které je zbavené jakýchkoliv příkras. GORO se zkrátka taktéž nikomu nepodbízí, nesnaží se zavděčit všem a dělají si jen to, co se jím líbí. Záleží pak už jen na vás, jestli se necháte naladit na stejnou vlnu.
(7 / 10)
C - Opus Vulgaris
(Election Records, 2010)
To nejlepší se má nechávat až na konec a ani tento článek nebude výjimkou. Táborská formace C je možná nejviditelnější tuzemskou odpovědí na populární postrockovou vlnu, ovšem alespoň z mého pohledu její snažení doteď chyběl nějaký výraznější prvek, schopný její tvorbu odlišit z řady podobně znějících interpretů. Sice to ani tentokráte nevychází na žádnou revoluci, nicméně „Opus Vulgaris“ představuje velmi svěží ukázku standardního instrumentálního post-rocku. Kreativní práce s atmosférou, účelné využití mnoha různých zvukových doplňků a stejně tak velice příjemně se poslouchající kytarové motivy. Jihočeši se tentokráte výborně strefili do představ kvalitní žánrové nahrávky, jež žije pestrým životem a širokou škálou nálad a pocitů. Vyvarovali se slabých míst, důsledně zapracovali na kompozici i gradaci a vše ještě zabalili do pláštíku výborného mixu mistra Amáka (NIGHT) a masteringu Ondřeje Ježka. Výsledkem je pak deska napěchovaná velmi dobrými náladotvornými skladbami, které se stejně dobře poslouchají jak v melancholickém, tak i mnohem veselejším rozpoložení. Prozatím rozhodně nejlepší postrocková nahrávka pocházející z České republiky a zároveň album, které by v žádném případě nemělo zapadnout.
(8 / 10)
www.myspace.com/cprofile
www.election-records.com - album zde ke stažení
