Co si počít, když bestie, které by se měli všichni bát je navíc ještě i zákeřná? Útočí nečekaně, živelně a bez dlouhé přípravy. Než si stačíte cokoliv uvědomit, už vás drží ve svých pařátech a vám nezbývá než doufat, že se dnes už pořádně nažrala anebo že zabíjení jen tak pro radost není jejím oblíbeným koníčkem. Jedna taková nestvůra číhá i v okolí našeho druhého největšího města a její letošní útok lze rozhodně nazvat nečekaným.
Možná, že pro zainteresované nebudou její tesáky představovat až takové nenadálé nebezpečí, ale myslím si, že pro většinu bylo toto jméno donedávna ještě úplně neznámé. Brněnská čtveřice si poměrně v tichosti letos vydala své debutové album, které tak po 4 letech její existence má na to, aby veškeré dosavadní soudy o české sludgemetalové scéně rozmetala na prach.
Je sice poněkud zbytečné se okamžitě vrhat na nepočetnou domácí konkurenci, ale srovnávání s takovými nedávno sesnulými GOSPEL OF THE FUTURE se člověk prostě neubrání. I TUMMÖ si nazouvají gumáky a vypravují se na pěkně náročnou procházku po rozsáhlých bahenných polích nacházejících se všude po okolí. Masivní kytarový zvuk (ano, ti staří ENTOMBED uvedeni v promo materiálech nejsou vůbec mimo) si bez slitování klestí cestu hlubokými močály jako nějaké vysoce výkonné rypadlo.
Formálně bezvadná nahrávka nepostrádá kromě devastujícího kytarového zvuku ani patřičně zoufale a nepříčetně pojaté vokály a v neposlední řadě i skvělý zvuk. Je slyšet, že tato první výprava do krajů beznaděje byla ze strany její aktérů pojata velice zodpovědně. Jenomže jedna věc je technická stránka nahrávky, včetně skvělého artworku z dílny slovenského grafika Petera Mokrého, a druhá pak samotná atraktivita a úroveň hudby, jež toto dílo obsahuje.
Ani v tomto směru není potřeba mít přehnané obavy. Jestli ono v úvodu zmiňované překvapení platí bez výhrad, tak se to týká právě šestice skladeb vrytých do drážek tohoto bílého vinylu. TUMMÖ si nic nekomplikují, zbytečně nekličkují a nesnaží se o žádné nakažlivé experimenty, jež by zdrcující potenciál jejich žánru jen nepatřičně ředily. Vědomi si faktu, že s tímto přístupem, ač velice poctivým, jen těžko zdolají nějaké nové obzory, věnují veškerý svůj um a energii k hájení nedávno zaujatých pozic.
Skladby tak překypují velice slušným nábojem a tahem i navzdory tomu, že v mnoha momentech si to hrnou pěkně ve středním tempu. V těch pak vynikají jednotlivé úderné kytarové motivy, do jejichž kakofonických hrátek přesně zapadají tvrdé údery bicích. Špína, bahno, prach, vztek a beznaděj jsou pak pocity, které si z podobného druhu hudby musíte odnést v případě, že máte před sebou slušnou žánrovou nahrávku.
Takovou bezejmenné debutové album brněnských TUMMÖ rozhodně je. Nenápadná metalová bestie, která dostane-li prostor a šanci, už jí nepustí. Deska, při jejímž poslechu mizí poslední zbytky uvažování v kontextu světová versus domácí scéna.
