Unikátní spojení žijící legendy domácího rapu a jedné z nejskandálnějších band na hardcoreové scéně. VLADIMIR 518 a REPELENT SS. Mám pocit, že jsem tu jeden z mála lidí, který se těší stejnou měrou na oba koncerty. Třetím do party jsou SKYWALKER, melodický hardcore, který se mi vždycky živě vyhýbal. Jejich desku „Liberty Island“ jsem se před nějakou dobou chystal zrecenzovat, ale už jsem se k ní bohužel nevrátil, ovšem zvědavost na to, jak SKYWALKER fungují naživo, ve mně žije dál.
REPELENTI měli vykopávat v osm, nicméně začátek klouže, v půl deváté je na scéně organizátor, Svoboda zvířat. Po krátkém proslovu je tu pražské národní divadlo hardcoreové scény. Už při zvukovce jsem s pobavením sledoval vytřeštěné oči lidí, kteří nikdy na hardcoreovém koncertu nebyli.
Ačkoliv je Papírna vyhlášená téměř vždy dost špatným zvukem, REPELENT SS, postavený pod pódiem mezi lidmi, tu vyznívá ze všech kapel nejlépe a dokonce zní nejlépe ze všech koncertů, které jsem od nich kdy viděl a slyšel. Jejich set, vždy v minulosti plný nečitelného maniakálního bordelu, byl nyní srozumitelný a konečně jsem i živě slyšel, co hrají. Výsledek je víc těžkotonážní než kdykoliv jindy, základem hardcoreová špína. Kytary staví neprůstřelné betonové zdi z riffů, před kterými řádí rezavý grizzly, jenž má v Papírně nadstandardně široký výběh.
Ivan začíná v bomberu, rukavicích a balaklavě a postupně odhazuje. „Hopeři“ zvědavě pokukují, cože se to děje, a VLADIMIR 518, posazen na boku sálu, pozoruje dění z první řady. I na něm pozoruji lehkou nervozitu, kterou mám před koncertem REPELENTU SS i já. Nikdy totiž nevíte, co se stane. Kdy se na vás Ivan nalepí a začne vám řvát do ksichtu. Kdy vám pod nos strčí mikrofon. Nikdy nevíte, jestli vás tahle chodící kovadlina nesrazí, když se proti vám rozeběhne. Nikdy nevíte, jestli na vás někdo nehodí část bicích. Tohle se děje na koncertech REPELENT SS celkem běžně, ale vždy bývá i něco v záloze. Tentokráte svůj díl na scéně dostaly i dva pytlíky mouky, které Ivan rozprášil do vyděšených prvních řad. Následně byla tlačenice na záchodě, kde se všichni snažili před zrcadlem oprášit. Několik příznivců VLADIMIRA mě baví spekulací, co že ten prášek na zemi vlastně je a jestli by to nešlo sešňupat.
REPELENT SS mě překvapili ještě jednou věcí. Oproti standardním desetiminutovým setům to teď bylo minut osmnáct a snesl bych klidně více. SKYWALKER startují set z vysokého pódia. Zvuk rázem upadá. Chodím po klubu a hledám místo, kde to nezní, jako by kapela hrála v prázdném hangáru. Nedaří se. S tímto zvukem, a navíc bez druhé kytary, jsou SKYWALKER v porovnání s REPELENT SS zkrátka bezzubí. Ani hitovky jako „Survival“ prostě nefungují, energie neproudí, přestože se kapela na scéně může doslova strhat a Kachna neustále povzbuzuje přítomné. Škoda.
Problémy se zvukem má i VLADIMIR 518. Ten nastupuje záhy. MIKE-T na podiu a Gorila z Prahy dole, v půlkruhu obklopen lidmi. Stejně jako u SKYWALKER je těžko rozumět hlasu, což je u rapu problém. Zpočátku je navíc velký rozdíl mezi hlasem VLADIMIRA a podklady, co do lidí sype MIKE-T. Balanc mezi hlasem a hudbou se vyrovnává, ale se srozumitelností celku se toho moc neděje. Velká škoda, protože to byla jediná, ale zásadní chyba na kráse setu, který byl v mnohém jedinečný. Mám pocit, že VLADIMIR svůj playlist moc nemění, páteř setu tvoří jak nové pecky PSH jako „Já to říkal“, tak starší kousky od VLADIMIRA typu „Du dolů“, jistoty jako „Planeta Praha“, featy s Hugo Toxxem, jako je perverz „Meleme Meleme kávu“ a na závěr se už jen z repráků pouští nová klipovka „Ať se to neposere“.
Zvuk vynahrazuje VLADIMIR svojí osobností a lidi bouřlivě nadšenou kulisou, která jednoznačně dokresluje refrény a šílí po každé skladbě. Atmosféra parádní. Na VLADIMIROVI se nezapře, že jeho osobnost formovala Ladronka. Na stejné úrovni s fanoušky, bez velkých gest rapových primadon, buduje osobní atmosféru bez toho, aby rezignoval na kultovnost, kterou představuje. Místy jsem měl ten večer pocit, jako bych se ocitl na squaterském koncertu MEMENTO MORI nebo KŘIKUZTICHA. Netuším, jak to má VLADIMIR s vegetariánstvím, ale nechybí proslov na podporu Svobody zvířat a také několik komentářů k na internetu velmi bujaře komentovanému vyjádření labelu Big Boss k současné společenské situaci. Už teď se těším, až si to dám zas, tentokráte s lepším zvukem.
