Další metalová kapela, která se rozhodla rozložit žánr na prvočinitele a znovu složit ve zcela neočekávaných tvarech. Stále se dá říci, že je to technický death metal, ale zuřivost, která vám před deseti lety dávala rány na solar, nahradilo čiré šílenství. Díky tomu celé brooklynské kvarteto spadlo do škatule, kde si fajnšmekři hýčkají všechny žánrové freaks, výrazně vystupující z řady.
Mimochodem, zajímavou perličkou je u PYRRHON například to, že baskytarista Erik Malave v minulosti působil v nedáno recenzovaných IMPERIAL TRIUMPHANT, kteří hyzdí metalovou tvář podobně neortodoxním přístupem.
„Abscess Time“ je deska, která kombinuje zatvrzelé riffování s disharmonickým hlomozem, který frčí na noise-idustriálních kolech. PYRRHON se v některých chvílích snaží znít extrémně nepříjemně a daří se jim to. Tyto výbuchy metalové hnusoty prokládají technicky precizními bolehlavy, jež mají tendenci zauzlovat vám uši. Album je současně mnohem epičtější než jakýkoliv předchůdce. Jen s velkým úsilím byste hledali desku, na které byla tento rok použita širší šála různých hlasových kreací, a to samé jde říci i o instrumentaci. Od blátivých podmazů, přes disharmonická sóla a hlomozící stěny, až po vysokorychlostní riffové vánice. Mnohokrát jsem se při poslechu zamýšlel nad koncepcí alba a procesem tvorby. A to hlavně proto, že celkem dost prostoru dostávají náladové stěny, které mají lehce improvizační příchuť.
O tom, kde bude toto album nahrávané, bylo předem celkem jasno. Tak schválně, máte deathmetalovou kapelu, ve které máte lidi, co prokazatelně umí hrát, ale současně si rádi ujedou na věcech, které křísí nelidské spojení harsh-noiseových bordelů a dronových špín, a jste z New Yorku. Napadá vás někdo, kdo má studio, tunu stejně ulítlých kapel a miluje technické podivnosti? Správně, půjdete to nahrát ke Colinu Marstonovi. Není nikdo jiný, kdo by podobnou hudbu zachytil lépe, a na nahrávce to je cítit. Colin navíc nahrával i předchozí materiál a je znát, že desce dodal přesně to, co potřebuje. Technické pasáže jsou pěkně rozeznatelné, ve chvílích, kdy se ucho potřebuje soustředit na jednotlivosti, tu máte možnost sledovat každý nástroj, a pak jsou tu také okamžiky, kdy PYRRHON znějí jako chuchel hniloby slepené hlenem. Zvuk se velmi dynamicky přizpůsobuje hudbě a tvoří téměř další nástrojovou složku, která celku velmi pomáhá.
PYRRHON se podařilo nahrát další hodně specifickou metalovou divnodesku, která má dokonale padnoucí zvukový kabát. A ačkoliv nám tu šéf před mnoha léty zakázal používat spojení „avantgardní metal“, tak tohle je přesně to, co si pod ním představuji.
