Září 2023 bylo i oproti celkem silnému srpnu opravdu výživné. Značnou část těch významnějších alb se podařilo pokrýt recenzemi, přesto toho bylo vážně hodně, takže to, co zaujalo moji maličkost, vydá hned na dva souhrny. Tento tedy berte jen jako období první poloviny měsíce září. A je to pestré, od crossoveru až po brutal death amerických DYING FETUS. Nejdříve ale rekapitulace desek, co již mají recenze: AVIATIONS - Luminaria, MARDUK - Memento Mori, CRYPTOPSY - As Gomorrah Burns, SOEN - Memorial, NIGHT VERSES - Every Sound Has A Color In The Valley Of Night: Part 1, FOSSILIZATION - Leprous Daylight, BARONESS - Stone, TESSERACT - War Of Being, SHADE EMPIRE - Sunholy, HARM'S WAY - Common Suffering a TOMB MOLD - The Enduring Spirit. Slušný seznam, jenže ono toho zajímavého je ještě dost.
POLARIS - Fatalism
EMPIRE STATE BASTARD - Rivers of Heresy
OSAKA PUNCH - Mixed Ape
POMEGRANATE TIGER - All Input Is Error
DYING FETUS - Make Them Beg For Death
SYLOSIS - A Sign of Things to Come
UADA - Crepuscule Natura
Pod čarou:
ARCAS - Where the Light Once Shone
IMPERIAL CRYSTALLINE ENTOMBMENT - Ancient Glacial Resurgence
SILENT SKIES - Dormant
KAIJU - K2
THE MERCURY TREE - Self Similar
TERMINALIST - The Crisis as Condition
WITH HONOR - Boundless
POLARIS - Fatalism
Metalcore australských POLARIS byl vždy o ostrých riffech, dravosti i příjemných melodiích, které se doplněny o variabilní kombinaci vokálů spojovaly ve fungující celek. Na "Fatalism" skupina pokračuje v nastoleném trendu a je snad ještě více nespoutaná. Jejich skladby si sice drží jistou dávku oné stylové výraznosti cílící na efekt, tak jak to u metalcore chodí, výsledek ale není banální ani vlezle krotký, naopak dokáže hezky kousat. Nabízí explozivní riffy i důrazně působící melodie, trochu té emotivní hitovosti k tomu. Nakonec je to tedy hudba, která si vás bude zkoušet ochočit, umí totiž nejen škrábat, ale i se hezky lísat. POLARIS se zřejmě vzepjaly ke svému prozatím nejlepšímu výkonu a jejich podání představuje velmi vydařenou metalcore formu. Výbušné riffování a metalový fíling s příjemnou melodikou.
Resist/Sharptone / 1. září 2023
EMPIRE STATE BASTARD - Rivers of Heresy
Za značkou EMPIRE STATE BASTARD se skrývají Simon Neil z BIFFY CLYRO a Mike Vennart z OCEANSIZE. Dvojice, od které byste čekali možná cokoli, jen ne pokus o, jak sami uvádějí, "zasraně jedovatou odpornou hudbu", tedy "grindcore extreme metal". Prohlášení vlastních umělců a výsledek ale nemusí být vždy to samé. A to i přes fakt, že si k nim za bicí sedla persona opravdu povolaná, tedy Dave Lombardo. V případě EMPIRE STATE BASTARD ale grindcore a extreme metal charakterizují pouze část produkce, další podstatnou složku tvoří silné hardcore tendence, ve kterých jako by pánové vzdávali hold průkopníkům žánru. A tak se na mysl derou i jména jako CONVERGE či CAVE IN. Současně je ale "Rivers of Heresy" napěchováno i pestrými výpady například do mathrocku a nechybí ani melodická složka. Povedené dosti surové výtrysky kreativity to jsou.
Roadrunner Records / 1. září 2023
OSAKA PUNCH - Mixed Ape
Tahle australská parta mě hned při prvním poslechu přinutila zvolat: Tak tohle je crossover tak jak má být. A pocit spokojenosti s dalším časem jen posílil. Citlivě a funkčně se podařilo poskládat a zkombinovat různorodé stylové vlivy a především udržet vše v lajně. Prolínání stylů od houpavého funku přes vstřícnou rockovou melodiku až k metalovým riffům plyne se samozřejmou nonšalancí. Do toho špetka jazzových vlivů a progresivity. V první chvíli mi hned naskočil Mike Patton a FAITH NO MORE. Vokál Jacka Venablese k takovým srovnáním trochu vybízí, jeho někdy až afektovaný přednes má v sobě podobnou dávku jisté teatrálnosti, kterou známe právě od Mikea Pattona. Přidejme výborné instrumentální provedení, ze kterého zdůrazním bravurní výtrysky basových linek, adekvátní zvukovou stránku a citlivý mix. Výsledek opravdu stojí za to.
Self Released / 4. září 2023
POMEGRANATE TIGER - All Input Is Error
Po prvních dvou albech (2013 a 2015) bylo čekání na další počin kanadského multiinstrumentalisty Martina Andrese (též kytarista u skupiny ONI) opravdu dlouhé. Přesto by se mohlo zdát, že se svým projektem POMEGRANATE TIGER navazuje plynule na tehdejší tvorbu. Jeho instrumentální kreace jsou vedené ve stejném duchu, silně ovlivněné djentem a ostrou kytarovou produkcí. Přesto zde Martin ukazuje, že s uplynulým časem po všech stránkách hudebně "dospěl". Je z něj tak trochu exhibicionista (chápejte v dobrém smyslu), který se dá považovat i za souputníka Australana PLINI. Divoké preludování je silně podbarveno elektronikou, vypilovaná zvuková podoba je cítit smyslem pro detail, neotřelá rytmika nervně poskakuje, ale především je šikovně nakládáno s náladami. Andres ví, kdy uvolnit atmosféru, aby toho tlaku nebylo příliš. Jedno z nejlepších instrumentálním alb letošního roku.
Self Released / 4. září 2023
DYING FETUS - Make Them Beg For Death
Američany DYING FETUS je zbytečné představovat. Jedni z lídrů řekněme té druhé vlny death metalu vlítli na scénu na přelomu tisíciletí velmi razantně a dnes představují v podstatě death/grindcore ikonu. Byli vždy správně brutální, nekompromisní, a přitom to nebyla nějaká prasácká nestravitelnost. Ve svém drsném přístupu si zachovávali logiku a správný poměr brutal death dusivosti a grindcore říznosti. A že to mají stále v krvi integrované jako trvalou hladinu adrenalinu dokazuje aktuální deska "Make Them Beg For Death". Agrese podpořená masivní rytmikou, divoce riffující kytary, hvízdavé výjezdy a typicky chrochtavý vokál. Energie se neztratila a DYING FETUS si dál drhnou to své. A řekněme si na rovinu, zde žádný progres nečekáme a ani nechceme. Takto je to prostě správně.
Relapse Records / 8. září 2023
SYLOSIS - A Sign of Things to Come
Britové SYLOSIS mají svou minulost svázanou s melodičtější obdobou thrash/death metalu. Ale nikdy to nebylo úplně o té přívětivější skandinávské formě, vždy se jejich tvorba více odkláněla k hardcore divokosti a tak dostávali mnohem častěji metalcore nálepku. A svým způsobem oprávněně, protože i na aktuálním albu se pohybují v kulisách, které do tohoto stylu patří. Silné riffy divoce jdoucí na cíl se střídají s odlehčenějšími melodiemi a i střídání vokálních projevů tam směřuje. Ale současně si skupina zachovává trhavě štěkající thrashovou energii i hrubě rezonující deathovou hrubost. Vstřícnější melodika pak jen nastavuje tu druhou přístupnější tvář. Mohlo by se jim vyčítat, že se za svou kariéru tahle parta příliš neposunula, ale trocha těch progresivněji rozdováděných sólíček se také najde, takže celek je dostatečně pestrý a kvalitní.
Nuclear Blast / 8. září 2023
UADA - Crepuscule Natura
Tahle black metalová parta nasadila ve svých začátcích opravdu vysokou laťku a byť se objevovaly hlasy o kopírování MGLA, debut "Devoid Of Light" byl přijat velmi pozitivně. Silně melodicky podbarvený black metal měl svou sílu i až pompézní auru vzletných aranží. A tento model skupina neopustila ani na dalších počinech, i na "Crepuscule Natura" vaří ve stejném zatuchlém kotli, ze kterého leze na blackové poměry snad až příliš melodická kaše. Sklouzlo to totiž do poněkud banálního hoblování a pokud se budeme bavit o melodické složce, místy to je hodně tralala model, například vyhrávky v "Retraversing the Void" začínají celkem rychle až lézt na nervy. Celkově to UADA dál drhnou ve svém stylu a nespadlo to zas tak hluboko, ale "Crepuscule Natura" je třeba brát hlavně jako připomenutí skupiny, jež se vrhla na scénu s velkým potenciálem, který se tak trochu rozplynul v čase.
Eisenwald Records / 8. září 2023
Pod čarou:
ARCAS - Where the Light Once Shone (Northern Silence / 1. září 2023)
Další post blackmetalová skupina, která se soustřeďuje především na emoce, takže ve velké míře využívá rozvláčné atmosférické plochy. Když je ta správná nálada, tak to celkem funguje.
IMPERIAL CRYSTALLINE ENTOMBMENT - Ancient Glacial Resurgence (Debemur Morti Productions / 1. září 2023)
Tahle parta z Marylandu to bere hezky od podlahy a ve svižném tempu formou ledové vichřice porcuje blackmetalovou mršinu i s trochou té smrtelné křeče. Dobré to je.
SILENT SKIES - Dormant (Napalm Records / 1. září 2023)
Tom S. Englund (EVERGREY) se spolu s klavíristou Vikramem Shankarem (REDEMPTION) opět rozplývá ve vzdušné melancholii. A byť jsem předešlé album "Nectar" přijal jako vkusnou náladovou kolekci, tentokrát už je to až příliš ufňukané, rozplizlé a jednotvárné. A nálady nic moc. Po výborné úvodní "Construct" už to jde v hodně monotónním duchu.
KAIJU - K2 (Prime Collective / 1. září 2023)
Metalcore dánských KAIJU je silně postižený djentem, ale skupina se též snaží o uvolněné progresivní postupy. Divoké disonantní kytary tak bojují s melodiemi, které se skupina snaží dostat do popředí a podpořit v kontrastních vokálních polohách, jež od drsného řevu přechází až v citlivé uvolněné linky. Právě melodické vokály se často stávají nosným prvkem, který Dány posouvá kamsi ke skupinám typu TESSERACT. Celkem fajn koncepční album.
THE MERCURY TREE - Self Similar (5795070 Records DK2 / 7. září 2023)
Extravagantní rock/metalová taškařice této skupiny z Oregonu přináší opravdu divokou a hlavně proti tradičním harmoniím stavěnou produkci. Některé disonantní postupy už jsou na hranici snesitelnosti, přesto mají skladby v sobě i sugestivní náboj a jakousi hravou estetiku.
TERMINALIST - The Crisis as Condition (Indisciplinarian / 8. září 2023)
Hezký svižný thrash metal starého ražení, víc asi není třeba dodávat.
WITH HONOR - Boundless (Pure Noise Records / 8. září 2023)
Mix melodické hardcore údernosti a neo punkové rozdováděnosti ve stylu BAD RELIGION. Šlape to, sice bez překvapení a tak trochu sešněrované v šablonách, ale na druhou stranu, to se přece od podobných stylových alb čeká.
#NovaAlba #Polaris #EmpireStateBastard #OsakaPunch #PomegranateTiger #DyingFetus #Sylosis #Uada
