Když v roce 1999 vykrkla švédská smečka THE CROWN (původně THE CROWN OF THORNS) již své třetí album „Hell Is Here“, jednalo se z mého pohledu o tuctový severský deathmetal. Jenže od té doby narostly ostny „trnové koruny“ do slušné velikosti a pokud jste příznivci švédského deathmetalu, můžete s klidem dovolit těmto trnům zarýt se do vaší nervové soustavy, nebudete litovat. Tyto trny vám možná nerozdrásají duši až do blažené extáze, ale každopádně vám alespoň podráždí přesně ta nervová zakončení, která způsobují spokojené mrazení v zádech. Už na desce „Deathrace King“ se totiž ukázala síla této smečky. Zvuk nahrávky se razantně zlepšil (na „Hell Is Here“ byl jednou ze slabin právě zvuk) a zpěvák Johan Lindstrand se alespoň v mých očích posunul mezi skutečně kvalitní frontmany. Ale THE CROWN se nezastavili, a tak si můžeme vychutnat další deathový šleh v podobě alba „Crowned in Terror“. A hned na úvod si dovolím prohlásit, že je to prozatím to nejlepší, co THE CROWN stvořili. Posun oproti minulému dílu sice není až tak razantní jako mezi předchozími dvěma alby, ale ono není snadné překonat tak dobré dílko, jakým je „Deathrace King“. A už jen skutečnost, že se to THE CROWN podařilo, mluví za vše.
Nutno hned uvést, že zásadní změna se udála na postu vokalisty. Johana Lindstranda sice na desce uslyšíte, ale již pouze jako hosta, za mikrofonem ho totiž vystřídal jistý Tomas Lindberg (ano TEN Tomas Lindberg z AT THE GATES, LOCK UP) a co k tomu dodat? Vokál je skvělý a působivě barevný (samozřejmě pouze v mezích vytyčených žánrem). Nebudu posuzovat jestli je lepší než projev Johanův, ale každopádně je osobitý a do hudby THE CROWN perfektně sedí.
Album samotné je pak ukázkou po instrumentální stránce mistrně zvládnutého moderního deathmetalu. Rychlé propracované bicí ženou skladby nekompromisně vpřed, nabroušené, často thrashově rifující kytary a charismatický Tomasův vokál do sebe skvěle zapadají. Rychlé náklepy jsou kompenzovány melodickými vyhrávkami a „zpívajícími“ heavy sóly. Občas na vás dýchne závan atmosféry tak známé z alb AT THE GATES a znovu jsou tu bicí, které vše hrnou vpřed v úctyhodném tempu. Takhle napsané to možná vyznívá trochu nejasně a někoho může napadnout, že jde o příliš neucelenou směsici, ale stále je to hlavně rychlý řízný deathmetal. Všechny ty příměsi však tvoří charakteristickou tvář THE CROWN, neboť tito pánové patří k těm, kteří si dokázali vypracovat svůj osobitý rukopis. Sice vycházející z klasiky žánru, ale invence skrytá v těchto deathers dovoluje skupině jít vlastní cestou, a tak má jejich hudba osobitý náboj. Pro někoho může být tento death příliš „zašpiněn“ cizími vlivy, ale stejně tak se jistě objeví i ti, kteří budou křičet po větší progresivitě. Na to ať si každý udělá svůj názor. Ten můj je jednoznačně kladný, neboť já slyším vyváženou koláž všeho, co dle mého názoru k severskému deathmetalu patří a deska na mě působí jako ucelená masáž.
Co se týče švédského deathmetalu, řadím „Crowned In Terror“ společně s „Damage Done“ od DARK TRANQUILLITY k tomu nejlepšímu z roku 2002. Škoda jen že THE CROWN zůstávají poněkud ve stínu „slavnějších“ IN FLAMES, DARK TRANQUILLITY a ARCH ENEMY, dle mého názoru již mohou s těmito „klasiky“ žánru stát bok po boku, aby demonstrovali světu, že severský death rozhodně neztrácí sílu.
PS: Jen na okraj nedoporučuji poslouchat tuto desku v autě, neboť vás její tempo, stejně jako se to stalo mě, může přinutit poněkud sešlápnout plynový pedál, z čehož mohou vznikat jisté nepříjemné situace.
