EDGUY - Mandrake

EDGUY - Mandrake

EDGUY - Mandrake

EDGUY - Mandrake

Tak jak začít a rozetnout ten Gordický uzel? Snad pomůžou vzpomínky. Deskou "Vain Glory Opera" se pro fanoušky speedu vyloupla zajímavá kapela. Zněla poměrně osobitě, dokázala složit opravdu povedené melodie, hodně také pomohla přítomnost chrapláku Hansiho Kürsche (BLIND GUARDIAN) ve sborech a dokonce dvou sólových výstupech. Co víc si může milovník rychlosti a melodie přát? Snad jen další pokračování. Dočkal se hned následující rok.

Kruh se uzavírá. Místo avizovaného druhého dílu AVANTASIA přichází s novinkou domovští EDGUY. Čekáte-li sebemenší změnu oproti minulosti, čekáte marně. Doufáte-li v překvapení, jsou dvě, ale nesouvisí příliš s hudbou samotnou. Tak za prvé chybí intro. Jednička "Tears Of A Mandrake" se rozjíždí pozvolna, kdo by sázel na kvapíkové zrychlení do skoku je vedle jak ta jedle. Střední tempo zůstává po celých sedm minut - muzikou STRATOVARIUS jak vyšití. Finové však většinou disponují chytlavějšími refrény. Dvojka už zapadá do dráhy rychlovlaku Blaina Mono. Dva šlapáky, vyhrávky ala Tykve, riffující sloky, docela povedený refrén s kytarou hrající si na CHROMING ROSE v počátcích, zkrátka klasika. Trojku načínají (jakoby)dudy a španělka = klišé (kvízová otázka zní, která metalová skupina použila dudy na své desce jako první?), refrén provařený možná i EDGUY samotnými a samozřejmě keltská dudácká sešlost uprostřed středověku. Ach jo! Čtyřka obsahuje přechod z tradičních slok do šíleně durového refrénu - něco tak strašně odporného snad ani nechtějte slyšet. Povedená pětka "Nailed To The Wheel" má hezký začátek a na poměry Sammetovců je hodně o riffu s Jidášovským refrénem. Ještě šestka drží výše nasazenou laťku kvality, "Faraónovi" patří spousta rytmických i zvukových zvratů, kvalitní melodie. Co je mu to ale platné, když hnedle (vidle) „šťastnou“ sedmičku okupuje kýčovitá balada "Wash Away The Poison". Dál už se mi opravdu nechce pokračovat. Představte si horskou dráhu - jednou rychleji, podruhé pomaleji, jednou lépe, podruhé hodně špatně. Taková mi přijde celá deska. Limitovaná edice obsahuje bonus v podobě skladby "The Devil & The Savant", věc opět hodně stříknutou STRATOVARIUS s příměsí klasických EDGUY. A jsme u druhého překvapení - ta písnička totiž vypadá jako největší aspirant na hit. Nezavání to ze strany skupiny trošku výsměchem?

Závěr už zůstane jenom na vás. Komu stačí stokrát přežvýkané klišé, byť s občasnými záchvěvy jsoucna, nechť si poslouží na "Mandrake" - jsou to vaši koně (řečeno slovy inženýra Hovory ze statku Dobrá Voda). My ostatní, unaveni stále stejnou písničkou jako vejce vejci si podobných spolků, raději počkáme na novou fošnu BLIND GUARDIAN, která nás, doufám, nezklame. Je na čase zase konečně nakopat zadky všem epigonům, ukázat epický metal s vkusem a mrazením v zádech. Co vy na to, pánové z Krefedu?

 14

Darkmoor

Verdikt

Od výborného zápisu "Vain Glory Opera" to jde s EDGUY z kopce. Je zkrátka vidět, že vše skládá pouze jeden člověk, který ještě navíc tříští síly v projektu AVANTASIA. Tobias Sammet už je zkrátka vyčerpán a "Mandrake" začíná silně zavánět klišovkou wie Schweine...

Hodnocení

Autor
5,5 / 10
Redakce
8 / 10
Čtenáři
8 / 10

Další informace

Stopáž: 64:29

Produkce: Edguy
Studio: Rhoen, Finnvox

www.edguy.nu

Sestava

Skladby

  1. Tears of Mandrake
  2. Golden Dawn
  3. Jerusalem
  4. All The Clowns
  5. Nailed To The Wheel
  6. The Praraoh
  7. Wash Away The Poison
  8. Fallen Angels
  9. Paiting On A Wall
  10. Save Us Now
  11. The Devil & The Savant (bonustrack)

Jiné pohledy

8 / 10
Skupina Edguy to měla ve své hudební historii velmi, ale velmi těžké. Větší pozornost vzbudila až svým čtvrtým počinem Theater Of Salvation, které konečně zajistilo skupině známost, koncertování a lepší management. Před nahraváním aktuálního alba si zpěvák a skladatel Tobias Sammet ještě stačil realizovat první část svého projektu Avantasia. Tím pádem si toto album předem určitě koleduje o srovnání. Musím, ale unat že Tobi Sammet, přesně ví kde je hranice mezi svým projektem a skupinou. I když podoba se tady místy určitě najde. Hlavně klávesy, místama připomenou Tobiho projekt a jak by né když Tobi, ještě ke všemu na klávesy hraje. Album nese známky mírného přitvrzení, než jeho předchudce, hlavně zvuk kytar, se mírně zhutnil. Vše se samozřejmě nese v duchu melodického power-speed metalu. Mezi vrcholy celého alba, zcela určitě patří dvě metalové opery Tears Of Mandrake a The Pharaoh. První z nich zaujme určitě propracovanými sbory a menším nádechem pompy. Ta příjde v druhé jmenované, desetiminutové kompozici The Pharaoh. Orientální melodie na úvod, silné sbory a opravdu vynikajicí kytary. Když pompa tak pořádně. Nechybí samozřejmě typické speedové skladby. Mezi ně patří Golden Dawn se skvělým a tvrdším kytarovým základem, nebo Save Us Now s výbornýmí klávesovými party a taky Fallen Angel což je klasická vypalovačka. Zbylé písně se nesou ve středním, nebo mírně rychlejším tempu. Skvělá a zároveň překvapivá skladba má název Nailed To The Wheel. Nejdříve baladický začátek s akustickou kytarou se přenese v snad nejtvrdší píseň co kdy kapela napsala. Hlavně zpěv dostává hodně zabrat. Jako vždy nesmí na albu chybět balada. Tobi ale balady skládat umí a dokazuje to písní Wash Away The Poison, která má skvělou melodii a zní opravdu výtečně. Další skladby jako All The Clowns, Painting On The Wall jsou typicky Edguy kompozice ve středním tempu. Poslední píseň si nechávám pro tuto chvíli. Jmenuje se Jerusalem a myslím si že se jedná o jednu z nejlepších skladeb na albu. Klávesový úvod, který přejde do akustické pasáže a ta potom do metalové části. Hlavně sólová pasáž je opravdu brilantní. Melodie jako by vypadla z nějakého filmu (hodně mi připomíná hudbu z filmu Poslední mohykán), přejde v kytarové dvojsólo, pod kterým je slyšet akustický podklad. Prostě paráda. I když mnozí by mohli namítat, že se jedná stále o klišé a že všechny postupy už tu byly. Mylím si, že zde nápady jsou, hlavně v kytarových podkladech to jde určitě poznat. Hlavní devizou celé desky, je určitě vynikající zpěv. Tobi hravě zvládne všechny vysší polohy. Nejlepší výkon podává v už jmenované Nailed To The Wheel, kde místy výborně zabere. Navíc si Tobi všechny písně skládá přímo na sebe, takže zpěv je opravdu stoprocentní. Skupina i jako celek šlape opravdu skvěle. Kytarové duo Ludwig/Sauer vše perfektně odehraje, i když Ludwig si přece jen vysekne o nějaké to sóličko navíc. Rytmika taky celkem pohodově šlape, hlavně basista Eggi mě celkem příjemně překvapil, protože se mu místy dostalo více prostoru. Povedl se také zvuk a jde poznat že, si s ním skupina pěkně pohrála. Celkově lze říci, že skupina vytvořila vynikající album, myslím si že nejlepší ve své kariéře, které je poviností pro každého příznivce melodického metalu.
Kairay | 9. října 2003