ARCH ENEMY - Anthems Of Rebellion

ARCH ENEMY - Anthems Of Rebellion

ARCH ENEMY - Anthems Of Rebellion

ARCH ENEMY - Anthems Of Rebellion

Po pravdě řečeno, trochu jsem se toho obával. Objektivně posoudit jednu z nejočekávanějších desek roku 2003 “Anthems Of Rebellion“ je totiž velice zapeklitým úkolem. Není příliš povzbuzující vidět jedny ze svých oblíbenců na cestě od stylotvorných milníků do bezpečných přístavů stagnace, kde už nebude tolik příležitostí něco nového říci.

Kvintet perfekcionistů kolem Mikaela Amotta dal vydáním poslední desky “Wages Of Sin“ definitivně sbohem nadupanému thrash/death metalu a více se přiklonil k jeho méně agresivní a o poznání melodičtější formě. Když si k líbivější a širším masám přístupnější produkci ještě připočteme angažování talentované (a navíc velice atraktivní) blondýnky Angely Gossow na post frontmanky, máme úspěch nejméně z poloviny zaručen. Že se Mikaelovi jeho obchodní strategie vyplatila svědčí desítky tisíc prodaných kopií, které se rozkutálely především, do japonských sbírek. Není tedy jediného důvodu nepředpokládat, že “Hymny Rebelie“ budou zhotoveny podle velmi podobné receptury jako “Wages Of Sin“.

ARCH ENEMYStali se předvídatelnější než dříve, poměrně s úspěchem můžeme predikovat, co se v následujících okamžicích stane, struktura kompozic je průhlednější, pozbývá moment překvapení, který byl pro ARCH ENEMY kdysi tolik typický. Především odsekávané thrashové overtury skladeb jsou velmi podobné, klasicky chytlavé riffy a ultramelodická sóla taktéž svědčí o tom, že i invenční syndikát bratří Amottů vsadil na léty prověřenou jistotu. To sličná pěnice Angela na sobě naopak zapracovala a své hlasivky dokázala přinutit k ještě lepším deklamacím než na “Wages Of Sin“. Obzvláště sympatický je mi její husí kůži nahánějící, blackově přibarvený řev, který v plné kráse vynikne při jednoznačně nejlepší skladbě alba “Dead Eyes See No Future“. Výborná momenty obsahují též řízná hitovka “Leader Of The Rats“ a jedenáctá “Dehumanization“, členitá kompozice plná ponurých nálad, kde Angela opět s přehledem rozvinula svůj vokální potenciál. Dobrým nápadem je i využití čistého zpěvu Christophera Amotta ve zmiňované “Dehumanization“ a následně i v refrénu “End Of The Line“. V těchto místech vidím únikovou cestu ze zajetí stereotypu a zároveň prostor pro nový růst kapely (ona příležitost většího využití čistých hlasových poloh v refrénech může být zároveň hrozbou - ARCH ENEMY by se mohli ocitnout na stejné lodi třeba s takovými SOILWORK a ztratit tak kromě schopnosti pro progresivitu a vývoj ještě navíc i svůj vlastní, jasně rozpoznatelný ksicht, by bylo pro “úhlavní nepřátele“ úderem ultimátním).

“Anthems Of Rebellion“ je tedy strojově zahraná, poctivá, do posledního detailu vypilovaná a pro dnešní ARCH ENEMY naprosto typická nahrávka, jenž nemůže příznivce “Wages Of Sin“ zklamat za žádných myslitelných okolností. Já osobně ale vyžaduji od kapel tohoto formátu trochu více a proto dám raději přednost historii ve jménu “Stigmata“ či “Burning Bridges“.

 26

Reaper

Verdikt

Kvalitně odvedená práce a zároveň sázka na jistotu. Příště už musí ARCH ENEMY svojí tvorbu mírně novelizovat a pohnout se jiným, pro fanoušky i kritiky přijatelným směrem. Teď je ještě všechno v naprostém pořádku a je jasné, že japonské ostrovy budou od Sappora až po Ósaku prožívat jeden velký hudební orgasmus.

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
7,8 / 10

Další informace

Sestava

Skladby

  1. Tear Down The Walls (intro)
  2. Silent Wars
  3. We Will Rise
  4. Dead Eyes See No Future
  5. Instinct
  6. Leader Of The Rats
  7. Exist To Exit
  8. Marching On A Dead End Road
  9. Despicable Heroes
  10. End Of The Line
  11. Dehumanization
  12. Anthem
  13. Saints And Sinners

Diskografie

Will To Power (2017)
War Eternal (2014)
Khaos Legions (2011)
Rise Of The Tyrant (2007)
Doomsday Machine (2005)
Anthems Of Rebellion (2003)
Wages Of Sin (2001)
Burning Japan Live (1999)
Burning Bridges (1999)
Stigmata (1998)
Black Earth (1996)

Jiné pohledy

7 / 10
Z dopisu strýčka Jochena: Milá Angelo, nedávno jsme s tetičkou viděli tvojí fotku v jednom časopise a musíme uznat, že ti to halekání u toho tvého Michaela jde k duhu. On a ti jeho kamarádi musí být asi skvělí hoši, když už to s tebou takovou dobu vydrželi. Malý Ralf nám tuhle pustil kousek z té vaší nové desky, on tuhle hudbu poslouchá. No, my tomu s tetičkou sice houby rozumíme, ale přece jen bys na toho Michaela nemusela tolik řvát a být tak nějak trochu milejší. Vždyť podle toho co říkal Ralf je to velmi šikovný a uznávaný hudebník, a ty, nezlob se že jsem tak upřímný, jenom obyčejné německé děvče.
Noisy | 19. března 2004