Doslova titěrné italské vydavatelství MY KINGDOM MUSIC zaslouží nejhlubší obdiv. Jednu po druhé vytahuje na denní světlo do včerejška neznámé naděje goticko-rockové scény ze všech koutů Evropy. Není divu, že italský objev s pro středoevropana záhadným jménem KLIMT 1918 skončil v jeho štědré náruči. Jak je již u této firmy (dobrým) zvykem, debut čtveřice provází až okázalá, přesto citlivě mířená reklamní kampaň, i provedení s citem pro (pochmurnou) věc vystřiženého obalu je více než zdařilé.
Na debut je „Undressed Momento“ deskou překvapivě vyrovnanou. Budí-li ve většině případů letáky vydavatelů a jejich snahy zarámovat tvorbu svých svěřenců pobavený úšklebek na tváři, tentokráte můžete s klidem obličejové svalstvo nechat odpočinout. Dočtete-li se o průsečíku mezi všedním písničkářstvím pozdních THE BEATLES, štědrými paletami pošmourných emocí novoromantických kapel z kraje osmdesátých let, a postupy,. respektive zvukem moderní (tvrdě)rockové náladové hudby přelomu tisíciletí, reprezentované novějšími PARADISE LOST, KATATONIÍ nebo italskými NOVEMBRE, není vážnější důvod s tímto příměrem nesouhlasit.
O jméno známějších krajanů budete v souvislosti s KLIMT 1918 zakopávat až podezřele často. Nejen proto, že Carmelo Orlando, bubeník NOVEMBRE, album zaštítil coby producent. Místy až nápadně podobná je nejen průvodní, nádherně odlehčená melancholická nálada, která vám „Arte Novecento“ od NOVEMBRE chtě nechtě připomene. Stejný ortel lze vyřknout o klávesových partech, bohužel i o některých nosných motivech. V osmé „If Only You Could See Me Now“ rozeznáte střípek z „Crystal“, onde útržek z „Neanderthal Sands“ a pocitu kdesi (v nejvíce případech na „Arte Novecento“) již jednou slyšeného se neubráníte ještě několikrát.
Přenesete-li se přes tento, a nechám jen na vás, zda malý či velký, nedostatek, je debut KLIMT 1918 nadmíru příjemný společník k odpolednímu přemítání u čaje u okna. Zvuk je překrásně odlehčený, většina (působivě jednoduchých) kytar se obešla bez zkreslení, pokud je již použito, nepůsobí jako rušivý prvek, nýbrž jako jeden z elementů vkusně doplňujících (pospolu s četnými klávesami, apatickým zpěvem nebo občasným zakomponováním veršíků v rodné italštině) kolotoč sychravě melancholických (podzimních) nálad.
Jedno z (nej)lepších alb loňské evropské goticko-pop-rockové nadílky.
