BLACK LABEL SOCIETY - Hangover Music Vol. VI

BLACK LABEL SOCIETY - Hangover Music Vol. VI

BLACK LABEL SOCIETY - Hangover Music Vol. VI

BLACK LABEL SOCIETY - Hangover Music Vol. VI

Už několik let je takřka nepsaným pravidlem, že nás Ozzyho velký pobočník, kytarista a miláček davů Zakk Wylde, obšťastní novým albem své kapely BLACK LABEL SOCIETY současně s vypučením prvních jarních květů. V žáru jara nás tak trefně uzemní hrubými riffy a težkotonážními depresemi, čímž trošku připomene odvrácenou stranu života, v té chvíli momentálně osvětlenou prudkým sluncem uprostřed růžových květů lásky. Osobně si Zakka moc vážím pro to, co na rockové scéně vykonal. Uznávám ho jako brilantního hudebníka, ale ve chvíli, kdy jsem dopisoval loňskou recenzi na vynikající „The Blessed Hellride“, jsem zároveň pojímal rozhodnutí, že pokud nahraje napřesrok stejné album jako je to poslední, byť by bylo sebelépe řemeslně odvedeno, budu už ale vážně nemilosrdný.

Marná snaha. Zakk měl patrně na věc stejný názor a s novinkou „Hangover Music Vol. VI“ mi pořádně vypálil rybník. Neděste se komplikovaného názvu s výhružnou číslovkou na konci. Opravdu se nejedná o pořadové číslo nějakého vlezlého polooficiálního výběru. I když tomu počet ani struktura skladeb zrovna moc nenapovídá. Ano, celá deska „Hangover Music Vol. VI“ je v podstatě best of. Až na to jsou všechny skladby fungl nové a jsou myšleny a prezentovány jako řadová deska. A ještě jedno pojítko mezi nimi je. Všechny jsou to poloakustické balady. Překvapení? To snad ne. O Mr. Wyldeovi je všeobecně známo, že je těžký pohodář a vyžívá se v extrémech. Pro svoji novinku zvolil tentokrát extrém opačný a nahrál kolekci patnácti něžných hladivých skladeb v nichž hraje prim akustická kytara s piánem. Jasně, bicích i občasné elektriky stejně jako krkolomných pískavých sól si užijete na desce dost a dost. Ale hlavní moto zní : „Klídek, pohoda, ležární tempo.“ Písničky se liší jen v občasné náladě a zadumanosti. „Damane is Done“ je klidná a uvolněná, „House of Doom“ je naopak napínavější a přitvrzelejší a „Queen of Sorrow“ smutnější a uzavřenější. Chcete-li nějaký model, pak se zaposlouchejte do titulní balady z předchozí desky „The Blessed Hellride“ a jste doma.

No a teď něco o chybách. Moc jich teda není. Zakk je opravdu kytarový ďábel a drhne to stejně dobře na elektriku jako na akustiku. Poslechněte si třeba kratičkou „Takillya“. Piáno zvládá taky slušně, takže tady není moc co řešit. Snad jen jeho zpěv. Jeho vokál typu medvědí řev v některých písničkách sedí (v baladách připomíná postřeleného grizzlyho), ale někde mi připadá jako by snad psal vokální linku pro někoho jiného a pak jí byl z nedostatku času nucen nazpívat sám. Pro tuhle desku by rozhodně neškodili nějací šikovní hosté s více jemnějším a melodičtějším zpěvem. Někde jsem taky zaslechl přirovnání „Hangover Music Vol. VI“ k „Pride and Glory“. Zcestné, ta hudba je úplně odlišná. Sólovka „Book of Shadows“ je podobná více, ale přesto… Materiál na novince má prostě víc punc BLS.

Co víc říct? Je to prostě krásný. BLS takovouhle desku potřebovali jako sůl. Je to opravdu klenot v diskografii, ke kterému se bude mnoho posluchačů určitě vracet ještě hodně dlouhou dobu. Album má přes hodinu, ale uteče vám jako voda. Výborná deska. Stejně se ale po poslechu všech Zakkových dílek nemůžu zbavit pocitu, že mu to nejlépe sluší po boku Ozzyho. Ti dva prostě patří k sobě. Ano BLS jsou skvělí. Ale to co vyjde s Ozzyho jménem, to je pojem. Pevně doufám, že po jeho jménem ještě něco vyjde.

 6

Louža

Verdikt

Dlouhověký Ozzyho učeň je opět mezi námi. Tentokrát s albem, které je pojato kompletně z druhé strany. Skladby jsou jemné, baladické, pomalé, hladivé. Převládají akustické nálady a piáno. Deska působí jako protipól k dosavadní tvorbě pod hlavičkou BLS, což je jen dobře. Vkusně odvedená sbírka melancholických cajdáků.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
5,5 / 10
Čtenáři
8,7 / 10

Další informace

Stopáž: 66:06

Sestava

Skladby

  1. Crazy or High
  2. Queen of Sorrow
  3. Steppin' Stone
  4. Yesterday, Today,Tomorrow
  5. Takillya (Estyabon)
  6. Won't Find it Here
  7. She Deserves A FreeRide (Val's Song)
  8. House of Doom
  9. Damage is Done
  10. Layne
  11. Woman Don't Cry
  12. No Other
  13. Whiter Shade of Pale
  14. Once More
  15. Fear

Diskografie

Mafia (2005)
Hangover Music Vol. VI (2004)
The Blessed Hellride (2003)
1919 Eternal (2002)
Alcohol Fueled Live (2001)
Stronger Than Death (2000)
Sonic Brew (1999)

Jiné pohledy

Marigold
6 / 10

Co dodat? Kdyby si Zakk ke své perfektní kytarové práci přizval odpovídajícího vokalistu, bylo by tohle příjemně rozvláčné a zněžnělé album opravdu pěknou kolekcí, ale takhle se jedná pouze o slabě nadprůměrné sebrání písní, které ruinuje nedobrý a navíc u jiných vypůjčený projev páně Wyldea... ... [26. dubna 2004]

 

Darkmoor
5 / 10

Zakk Wylde je rozhodně výborný kytarista, o tom se asi přít nebudeme. Na novince svých BLACK LABEL SOCIETY zvolil protentokráte spíše tu "něžnější" část sebe (podobně jako třeba na sólovce "Book Of Shadows") a po "hlukových stěnách" je to příjemný oddech. Jenomže jako zpěvák se Zakk bohužel stále spíše trápí a jeho stylizace tu do tatíka Ozzyho, tu do Axla z G´n´R je spíše úsměvná. Pohodová deska na podkres při práci, nic víc. P.S.: Jo a ta předělávka "White Shade Of Pale" je skutečně příšerná! ... [20. dubna 2004]