DISILLUSION - Back To Times Of Splendor

DISILLUSION - Back To Times Of Splendor

DISILLUSION - Back To Times Of Splendor

DISILLUSION - Back To Times Of Splendor

Dámy a pánové, tohle album je pecka. Jako blesk z čistého nebe, fénix z popela povstalý, se nám začíná vzmáhat německá metalová scéna a po tisíceré variaci na téma HELLOWEEN se se konečně začínáme dočkávat kvalitní germánské hudby. Takovou první vlašťovkou byl pro mě přílet kotoučku „Antigone“ od skvělých melo-death grinderů HEAVEN SHALL BURN. Druhý ještě překvapivější flák je pak debutní album DISILLUSION. Debutní album a takhle vynikající. Navíc z Německa! Neuvěřitelné.

Jestli si po přečtení úvodu myslíte, že mám v úmyslu DISILLUSION pořádně vychválit, tak to máte tedy setsakra pravdu. Proč taky ne, když se jedná o tak skvělou desku? A co že ta zázračná kapela vlastně hraje? Všechno. Z metalu všechno. DISILLUSION jsou ztělesněním všeho, čeho metalová scéna dosáhla za posledních deset let. Jsou excelentní hudební superpozicí balancující v nadžánrovém vakuu. Berou si ze všeho trochu a mistrně to míchají v jeden celistvý velmi chutný koktejl. Chcete-li styčníky, vytáhnu z rukávu takové trumfy jako poslední čtyři desky DEATH, poslední (doufám, že zatím poslední – naděje umírá poslední) dvě desky EMPEROR, špetku progmetalových velikánů SYMPHONY X a občasné poloakustické pasáže jako vystřižené z alb PAIN OF SALVATION. Hudba kontaminující kotouček „Back To Times Of Splendor“ je zkrátka multimetal.

Trojice hrdinů si přitom vystačí jen s obvyklými nástroji typu kytary, basy, akustiky a bicích. A samozřejmě nezbytných houslí v úvodu titulní písně „Back to Times of Splendor“, jež ostře podmiňují mé kritérium na kvalitní metalové album. A sem tam nějaké ty klávesoidní vsuvky. Tedy žádné orchestrální srandičky, žádné nabubřelé aranže ani bombastické vstupy. Jen skvěle promyšlené písničky a poctivé drhnutí. Ani hlasové rejstříky nezaostávají, čekají vás všechny možné od brutálního až po krásně klenutý melodický vokál. Možná trochu překvapí, že album obsahuje pouze šest skladeb. Pochyby ale ukonejší fakt, že dvě z nich mají kolem patnácti minut. Kompozice jsou skvěle vystavěné, ale co vám vlastně budu pořád povídat….

…dost keců… Poslechněte si to sami… Kochejte se hudbou, kochejte se překrásným obalem. Kochejte se a plačte, protože „Back To Times Of Splendor“ je jedno z opravdu skvostných dílek letošního roku. Vřele doporučuji.

 45

Louža

Verdikt

Skvělé, promyšlené album, vhodné pro příznivce extrémnějších žánrů, stejně jako ctitele avangardních spolků, ba dokonce i progresivně směřovaných partiček. To vše a mnohem víc mohou DISILLUSION nabídnout.

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
8,4 / 10
Čtenáři
9 / 10

Další informace

Stopáž: 56:50

Produkce: Alex Krull
Studio: Mastersound

www.disillusion.de

Sestava

Skladby

  1. And the Mirror Cracked
  2. Fall
  3. Alone I Stand in Fires
  4. Back to Times of Splendor
  5. A Day by the Lake
  6. The Sleep of Restless Hours

Diskografie

The Liberation (2019)
Gloria (2006)
Back to Times of Splendor (2004)
The Porter - pt 1- A Lament (SP) (2002)
Three Neuron Kings (MCD) (2001)
RED (Demo) (1997)

Jiné pohledy

Darkmoor
7,5 / 10

Od počátku jsem nějak nesdílel všeobecné nadšení z téhle kapely. Ani nevím proč, snad z důvodu "maskovaného" zpěvu, který v melodických linkách stěží drží dech a intonaci. Ovšem objektivně nutno uznat, že ta nahrávka je jinak výborná. Snad trochu vypočítavá, možná chladná, ale zpívat tam takový Speed ze SOILWORK, byla by to skutečná řacha. Takhle ta moje nedůvěra maličko zůstává... ... [17. února 2005]

 

Dalas
8,5 / 10

Mno, tak tohle je pozitivní překvapení i pro mě. Nenechal jsem se zlákat příjemným vábením pochval, kterých se od velké část redakce tomuto albu dostávalo. První, druhý, třetí poslech a ejhle, ono je to fakt velmi dobré, co dobré, výborné. V porovnání s ostatními toho nového asi moc neřeknu ... Jen jeden postřeh bych ale měl. V hudbě DISILLUSION si asi každý najde to své. Uvedené vlivy takových kapel jako DEATH anebo EMPEROR se mi tedy při nejlepší vůli vypozorovat nepodařilo. Já osobně našel hodně podobných nálad, jakými disponují OPETH anebo KATATONIA. Hlavně závěrečná část předlouhé „The Sleep of Restless Hours“ nikterak nezapře svou inspiraci.
DISILLUSION mě i přes svůj název o iluze nepřipravili, práve naopak! ... [30. června 2004]

 

Marigold
9 / 10

Jakže? Tohle je jejich debut? Tohle vyzrálé a dechberoucí album? Pak smekám ještě hloub. DISILLUSION se podařilo něco, o čem si většina může nechat pouze snít – vytvořit progresivní a strhující technický metal, který ale zároveň nese spoustu emocí a je otevřený pro posluchače. Dlouhé kompozice prezentují (přesně jak píše Louža) snad všechny myslitelné podoby moderního metalu, které jsou s naprostou samozřejmostí propojeny instrumentálními i kompozičními dovednostmi členů kapely do jedinečně fungujících kompozic. Tihle něměčtí pistolníci mají nabito ostrými – na co zamíří, to trefí. Mě sestřelili dokonale... "Back To Times Of Splendor" je přesný zásah do černého a typické devítkové album. Pro letošní rok zatím naprostý suverén... ... [14. června 2004]

 

Noisy
8,5 / 10

Ano, DISILLUSION jsou obrovským překvapením i pro mě. To čím vás zahrnou hned v úvodní skladbě je kompozičně zmáknutá směs dravosti, deathové hrubosti i melodické plynulosti, ostré řvavosti i melancholické akustičnosti. Opravdu povedené. Škoda, že následné skladby lehce pokulhávají za tímto úvodním kusem, ale i tak je celé album kvalitní. Ani zarážející délka některých kompozic není problémem, protože DISILLUSION dokáží do jediné této skladby vložit tolik nápadů, které by někomu jinému vystačily na celé album. Bodově nejdu výše jen proto, abych si schoval možnost něco přidat u dalších doufejme ještě lepších alb těchto nadějných Němců. Potenciál na to mají. ... [11. června 2004]