SKID ROW - Thickskin

SKID ROW - Thickskin

SKID ROW - Thickskin

SKID ROW - Thickskin

Historie hard rockové kapely SKID ROW z New Jersey dokazuje, jak je v hudebním businessu úspěch a sláva pomíjivá. Tato žhavá raketa se prohnala americkou scénou přelomu 80. a 90. let a patřila ke kapelám, o kterých se v devětaosmdesátém šeptalo, že budou těmi jenž v devadesátých letech ponesou pomyslné žezlo úspěchu. To v kapele ještě působil excentický playboy Sebastian Bach, divoký gauner s tváří anděla a hlasem sirény, který se později ukázal přes svůj veškerý pěvecký talent největším závažím a důvodem k dlouhé pauze mezi prvními třemi a zde recenzovaným čtvrtým albem. SKID ROW měli za sebou dvě platinová alba a sice bezejmenný debut a o dva roky mladší „Slave To The Grind“ z jednadevadesátého, když stanuli na svém hudebním vrcholu. Na druhé desce oproti debutu přitvrdili a svůj koráb nakormidlovali od bonjoviovské nálepky „fabrika na hity“ k nahuštěným power metalovým břehům. Na kterých už se váleli třeba takový Bushovi ARMORED SAINT či howeovští METAL CHURCH. Obě desky SKID ROW byly plné kvalitních skladeb a kapela bodovala ve všelijakých mainstreamových žebříčcích a patřila k nejčastěji prosazovaným souborům na obálkách časopisů a ve světových hudebních kanálech. SKID ROW tehdy hráli na MONSTERS OF ROCK ´92 v Donningtonu jako druzí hlavní po IRON MAIDEN a předkapelu jim tehdy dělali jak diovsky dehumanizovaní BLACK SABBATH, tak SLAYER i několikrát zkolabovaný karmínový idol se svými W.A.S.P. . Sám Bach v dobových rozhovorech tvrdil, že je kapela tak populární, že se ve své vile musí plazit když se mu chce projít chodbou na záchod . Fanoušci (fanynky) byli zkrátka všude. Jak je dobře známo, rockový svět se v první půlce minulé dekády prudce měnil, a tak ani SKID ROW nechtěli zůstat stát. V jejich případě však změna dopadla ze všech klasických US hard rockových kapel nejtragičtěji. Třetí deska „Subhuman Race“ byla neuvěřitelně nudná, nepravdivá a celá jakoby z donucení koketující s módním grungem. Propadla jak komerčně, tak umělecky. Staré fans zklamala a nové si nezískala. V šestadevadesátem se rozhádaná kapela neúspěchem rozpadá, aby z ní byl nejdříve vyhozen nesnesitelný arogantčík Bach. Zbytek SKID ROW si dává pauzu, kterou přerušilo až nalezení vhodné náhrady, kterou se v roce 2001 stal Johny Solinger.

SKID ROWDlouho avizovaný comeback spatřil světlo světa na podzim loňského roku a předcházela ho pověst opětovného návratu k razantnímu materiálu z období „Slave To The Grind“. Jedná se o celkem podařený a moderně znějící chlapácký power rock s mnoha chytlavými momenty. Deska nazvaná „Thickskin“ obsahuje poctivý hard rock, který sice kapsáčovitou americkou veřejnost neohromí, ale rozhodně potěší příznivce ranného období kapely. Hlavním skladatelům a šéfům souboru jmenovitě kytaristovi Dave „Snake“ Sabovi a baskytaristovi Rachelu Bolanovi se podařilo složit a nahrát kvalitní a v rámci stylově shodných kapel konkurenceschopný materiál . Johny Solinger není sice tak excelentním zpěvákem a výrazným frontmanem jako Sebastian Bach, ale v žádném případě pokles laťky u něj není zas až tak zaznamenání hodný. Rozdíl je v tom, že se Johny oproti Bachovi tak často nepouští do vysokých poloh, drží se spíš sytější, pevnější nižší hlasové polohy, jaká je známá třeba u Zachary Stevense (dříve SAVATAGE). Deska obsahuje riffově narvané fláky jako „Down From Underground“, „Hittin´ The Wall“ či titulní kousek. Razantní hity s mocnými refrény „Ghost“ a „Born A Beggar“ i balady z nichž některé jsou povedenější více – „See You Around“ a některé méně – „One Light“. Jako třešnička na dortu pak nová verze dávného ploužákového monstrhitu „I Remember You“, tentokrát v rychlém nářezovém provedení. Kapela svůj vysoký kredit letos potvrdila i Evropě na jarním turné, kde očití svědkové Berlínské zastávky hovoří o fenomenální koncertní formě.

Je skvělé, když se tak talentované kapele, jakou SKID ROW vždycky byli, zadaří návrat v podobě kvalitního materiálu a ještě lepších koncertů. Kapela se sice už nikdy nedostane do zorného úhlu velkých nahrávacích firem a už nikdy neosloví rockové publikum v takovém měřítku jako před 12–15 lety , ale určitě si užije ještě spoustu legrace a kvalitních koncertů. Protože „absolutní vnitřní pohoda“ je to o čem teď nadšeně hovoří vůdčí postava SKID ROW Dave Sabo, který si bezproblémovost a píli nového frontmana Johny Solingera nemůže vynachválit. „Byli jsme hvězdy, dnes jsme kamarádi co hrají muziku která je baví“!

 14

Stray

Verdikt

Je skvělé, když se tak talentované kapele, jakou SKID ROW vždycky byli, zadaří návrat v podobě kvalitního materiálu a ještě lepších koncertů. Kapela se sice už nikdy nedostane do zorného úhlu velkých nahrávacích firem a už nikdy neosloví rockové publikum v takovém měřítku jako před 12–15 lety , ale určitě si užije ještě spoustu legrace a kvalitních koncertů.

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
4 / 10
Čtenáři
6,1 / 10

Další informace

Stopáž: 46:43

Produkce: SKID ROW

www.skidrow.com

Sestava

Skladby

  1. New Generation
  2. Ghost
  3. Swallow Me (The Real You)
  4. Born A Beggar
  5. Thick Is The Skin
  6. See You Around
  7. Mouth Of Voodoo
  8. One Light
  9. I Remember You Two
  10. Lamb
  11. Down From Underground
  12. Hittin The Wall

Diskografie

Revolutions Per Minute (2006)
Thickskin (2003)
Subhuman Race (1995)
B – side Ourselves (EP) (1992)
Slave To The Grind (1991)
Skid Row (1989)

Jiné pohledy

Manatar
4 / 10

„Thickskin“ je jen vzpomínkou na doby minulé. Album zní spíš jako „co se na Slave To The Grind“ nevešlo. SKID ROW si svých pět minut slávy užili se zmíněnými dvěma alby na konci osmdesátých/počátkem devadesátých let. Pokoušet se o tentýž úspěch s tentýž materiálem o dvanáct let později mi přijde smutné. Jde o průměrný hard rockový materiál, vesměs nezáživný a nenápaditý. Na albu není nic, co by již sami nepředvedli a čím by se jen trochu dostali nad průměr současné scény. Jejich první dvě alba mám rád a občas se k nim vrácím a tak to i zůstane. ... [17. června 2004]