Už podeváté nás ve své náruči začátkem srpna přivítal festival Brutal Assault, který po kočování Moravou prozatím napevno zakotvil v malebném bývalém lomu poblíž vísky Hvozd v prostějovském okrese. Podruhé v historii nás čekal třídenní maraton čítající něco málo přes padesát vystupujících kapel. Přesně podle plánu, v 15.00 hodin se rozeznívají první tóny letošního ročníku, která mají na svědomí domácí FROM BEYOND, kterých vystoupení kolem nás prosviští jak raketa a už jsou na pódiu druzí v pořadí, slovenští NOCTURNAL DEVOTION. Ti se vyžívají v klasickém melodickém black metalu, který však po chvíli začíná nepříjemně nudit. Vysvobozením z nudy nejsou ani následující, deatheři BARRACUDA a brněnští blackers TORMENT.
Životodární sprcha přichází až s jihočeskými grindujícími INGROWING, kteří sice předvedli standardní set, nikterak nevybočující z jejich linie, ale vzhledem ke kvalitám jejich produkce a letitým zkušenostem, se jednalo o dobré vystoupení, které konečně probralo i sluníčkem a v těch chvílích už i alkoholem zmožené přítomné.
Velmi příjemné osvěžení přinesli do Hvozdu šumperští DYING PASSION s čerstvou maminkou Zuzkou Lípovou za mikrofonem, už bez flétny zato s novým klávesákem. Ti představili hlavně nové skladby z připravované desky, které naznačují ještě výraznější odklon od metalu ke gatheringovským zasněným kompozicím. Nutno říci, že tento směr jde kapele k duhu a nová deska se tak stává velmi očekávaným artiklem.
Ani třinečtí R.E.T., co se studiové práce týče, nezahálejí a na svém kontě mají rovněž novou desku, pojmenovanou „The Dark At The End of The Tunel“, jenž rozvíjí doom metalový směr presentovaný touto svéraznou partou. Charakteristickým znakem R.E.T je velmi netypicky znějící Yarinův vokál, který nemusí každému sedět, ale faktem zůstává, že do muziky R.E.T. pasuje dokonale. Po DYING PASSION další příjemné a nesporně kvalitní hudební osvěžení.
Z průběhu všech tří dnů bylo možno vypozorovat, že jakmile začala na pódiu exhibovat nějaká grindcoreová kapela, okamžitě vzrostla hustota kotle, který navíc počal vykazovat viditelnou aktivitu. Tento trend potvrdili i polští DEAD INFECTION, kteří si tentokrát vystačili ve trojici. Vokalista Jaro s vizáží bezdomovce z hlaváku poletoval sem a tam, vytahoval to do mikrofonu až z paty a s využitím poněkud komických grimas zdařile udržoval kontakt s publikem. Zbylé duo -- kytarista Tocha a bicman Cyjan -- se soustředilo hlavně na své inštrumenty. Díky skromnému nástrojovému obsazení byl zvuk lehce čitelný a zároveň řádně grindcoreově průbojný a hutný, odezva auditoria přiměřená, celkově si tedy mohl Shindy odškrtnout další zdařilý výstup.
DARZAMAT jsou reprezentantem početné a kvalitní polské scény. Po nadějném vstupu na melodicko-blackmetalové kolbiště v půli 90-tých let se tato družina na delší dobu odmlčela a nyní se pokouší chytit druhý dech. Loni vydali desku „Oniriad“, letos mají prakticky hotové CD „SemiDevilish“, které má směřovat spíše do oblasti dark metalu a které bylo během vystoupení náležitě prezentováno. Naživo zní DARZAMAT poměrně přesvědčivě, jejich set nepostrádal jistou dávku atmosféričnosti a pestrosti, ovšem na druhé straně je nutno podotknout, že za ta léta hibernace konkurence nelenila a k absolutní špičce Polákům ještě něco chybí.
Hlavní hvězda čtvrtečního večera -- buffalští řezníci CANNIBAL CORPSE -- přišla, odehrála a zase odjela. Jak jinak lze shrnout po všech stránkách profesionálně dokonalé představení, které však postrádalo duši a toliko potřebný zápal pro věc. CANNIBAL CORPSE jsou už zkrátka dobře fungující stroj, který odehraje průřez svou tvorbou (když je z čeho brát...) a během vystoupení svou komunikaci s fanoušky, kterých sem jen kvůli nim přijelo nemálo, omezí pouze na prosté uvádění skladeb. Ale jinak se jednalo o kvalitně zvládnuté vystoupení, jen tomu chybělo... viz má předchozí slova.
Čtvrtek byl, ač na počet kapel nejchudší, poměrně vyčerpávající a tak mě u pódia nezdrží ani DARK GAMBALLE, kteří hráli skladby z připravované nové desky a dle očitých svědků je hráli velmi dobře.
Text: Dalas + Shnoff
Fotografie: Dalas