Album „Unquestionable Presence“ vpadlo do světa, který byl nasycený množstvím stylově se často překrývajících, ale i tříštících hudebních produktů. Ze švédského Sunlight Studia a pracek Thomase Skogsberga se do světa dostává prvotina DISMEMBER, AT THE GATES vydávají svůj debut „Garden Of Grief“ a také MESHUGGAH dokladují sílu nastupující švédské vlny albem „Contradictions Collapse“. Své první desky servírují i ASPHYX a DECEASED… Před SLAYER stojí otazník další existence bez prchnuvšího Lombarda, Mustaine a jeho MEGADETH se křečovitě drží svého thrashového kopyta a z METALLICY je megastar. Ale podzemí se nevzdává, na Floridské scéně se rozpřahují k úderu MALEVOLENT CREATION deskou „The Ten Commandments“, MONSTROSITY se chystají natočit album „Imperial Doom“ a MORBID ANGEL v nové silné sestavě vydávají „Blessed Are The Sick“.
V tomto tetelišti hudebního mraveniště se ATHEIST neztrácejíi. Na podporu alba probíhá několik lokálních koncertů a 1. září 1991 přichází úspěch na Tampa Metal Awards, když je Roger Patterson posmrtně vyhlášen nejlepším basákem. Jenže to je současně i okamžik odchodu Tony Choye, který se mezitím dostal do kontaktu s panáčky z PESTILENCE. Ti v té době zahořeli nadšením pro technicky propracovanou hudbu a milého Tonyho k sobě přetáhli. Anabáze s hledáním nového basáka se tedy musela opakovat, ale opět se podařilo najít skvělého hráče v osobě Darrena McFarlanda, původně člena skupiny BLACKOUT. S ním pokračují ATHEIST v koncertování a dostávají se na společné pódium i s CORONER.
V roce 1992 je již thrash v silném útlumu. METALLICA sice těží z komerčního úspěchu své k masám směřované „černé desky“, ale ANTHRAX, od kterých odchází Belladonna, poněkud stagnují a i SLAYER mají své nejlepší časy dávno za sebou. Mnoho ostatních kapel se snaží posunout mimo hranice thrashového stylu, TESTAMENT pomalu spějí k deathovým vodám, aby v roce 1994 vydali skvělou fošnu „Low“, na světě je již osobitostí hýřící album „In This Life“ sanfranciských MORDRED, které byť stále thrashové je plné skrečování, samplových zvuků i rapového frázování. V Evropě vydává KREATOR fanoušky zatracované a nedoceněné album „Renewal“, na kterém se tito Němci snaží hledat vlastní východisko z thrashové krize formou experimentů s melodiemi a samply. Skutečná thrashová scéna se však prakticky rozpadá. Zato pro americký (především floridský) death je rok 1992 rokem absolutního vrcholu. DEATH jsou již hvězdami první velikosti, OBITUARY přichází s třetím albem „The End Complete“ a CANNIBAL CORPSE vrhají do světa svůj cenzurou postižený kotouček „Tomb Of The Mutilated“. U fanoušků je oblíben především jednodušší, na riffu postavený nářez, takže kapely jako DEICIDE si na nepřízeň publika rozhodně stěžovat nemohou.
Ale kromě ATHEIST jsou tu i CYNIC a PESTILENCE, skupiny směřující trochu jiným směrem extrémní hudby, a třeba i NOCTURNUS vydávající v té době album „Thresholds“, které by se dalo považovat za určitý osobitý odraz tvorby ATHEIST. I samotní „Bezvěrci“, do tehdy oblíbeného death modelu ani trochu nezapadající, mají v té době velmi slušné fanouškovské zázemí. Navíc kritiky alba „Unquestionable Presence“ jsou povětšinou dobré, takže by se mohlo zdát, že skupině už nic nemůže bránit v rozletu. Jenže tu stále zůstává i určitá bariéra v podobě nepochopení a podceňování. Jejich hudba si jen těžko hledá cestu k běžnému metalovému fanouškovi, a navíc se v té době velmi negativně projevuje (nebo lépe snad říci neprojevuje) firma Active Records, která není schopna zajistit skupině v Evropě prakticky žádnou propagaci a ATHEIST se tak bohužel v tehdejším death metalovém boomu poněkud ztrácejí. V Americe je naštěstí situace o poznání lepší, protože tam se o promotion postarali agilnější Metal Blade. I díky tomu se v roce 1992 mohli ATHEIST účastnit turné po státech spolu s CANNIBAL CORPSE a také Kanaďany GORGUTS, což už v tehdejší době byla značně progresivní deathová sebranka. Jenže z avizované šňůry po Evropě se SUFFOCATION a GOREFEST nejspíše právě díky neschopnosti Active Records sešlo (to alespoň později tvrdil Kelly). Navíc se už v té době začínají uvnitř samotné skupiny objevovat značné rozpory. Kelly má v úmyslu tvořit melodičtější hudbu, která je neslučitelná s tím co produkují ATHEIST, a tak za účelem realizace těchto svých vizí funguje s bandou NEUROTICA, Steve se vrací na vysokou školu aby si dokončil vzdělání a Darren se připojuje k CYNIC. Po čase sám Kelly přiznal, že si v té době se Stevem přestali rozumět a jako skupina již v roce 1992 v podstatě nefungovali. A to paradoxně v právě v době, kdy se jim co se týče vydavatelského labelu značně zlepšila situace, neboť se dostali pod křídla Music For Nations a měli tak dveře do světa otevřené.
To, co nakonec oživilo již vlastně neexistující skupinu byly smluvní závazky na další album ATHEIST, které byl Kelly nucen dodržet. Vše se však odehrálo v obrovské časové tísni, takže příprava materiálu i vlastní natáčení muselo probíhal v atmosféře značné nervozity a stresu. „Když mi zavolali, že mám 40 dnů na to, abych dodal nové album ATHEIST, tak jsem utíkal domů, abych dal kapelu dohromady a měli jsme 14 dnů na to, abychom připravili nový materiál“, komentuje s odstupem času celou situaci Kelly. Na rychlost s jakou musel Kelly aktivovat již vlastně mrtvou skupinu se mu však podařilo dát dohromady velmi slušnou sestavu. Jako kytarista se objevuje Frank Emmi, který do té doby hrál v lokální kapele GENTLEMAN DEATH, a nakonec byl zpět i Rand Burkey, takže pro nahrávání byli k dispozici dokonce tři kytaristi. V sestavě už se ale neobjevil Steve. K bicím se nakonec posadil Josh Greenbaum ze skupiny ALEKA´S ATTIC, se kterým se Kelly seznámil na společných koncertech s NEUROTICOU. Navíc se vrátil Tony Choy, který tím definitivně hodil přes palubu CYNIC a nechal si tak ujít nahrávání jejich jediného počinu „Focus“. ATHEIST však v jeho osobě získali nenahraditelného spolupracovníka, který se stal důležitým prvkem v realizaci posledního alba.
Když se skupina v polovině roku 1993 ponořila do Pro-media Studia aby tam pod dohledem producenta Marka Pinske natočila album „Elements“, byl veškerý materiál opravdu surový a nedokončený. Ani při samotném nahrávání ještě neznal jeden kytarista party těch druhých, koordinovat hudební složku tedy muselo být neuvěřitelně složité. Vše dal nakonec dohromady Tony Choy, který byl dle Kellyho slov autorem basových a bubenických aranží. Možná právě ono nekoordinované šílenství ho nutilo slepovat skladby dohromady i pomocí neotřelých jazzových a latinskoamerických rytmů. I přes Kellyho pozdější tvrzení, že si toto skládání a nahrávání pod tlakem užili, to musel být šílený cirkus a také poslední předsmrtná křeč ATHEIST. O to neuvěřitelnější je, jak propracovaně a nadčasově celé album působí.
„Elements“ vyšlo v Americe pod značkou Metal Blade a v Evropě začátkem září u Music For Nations. V té době se konečně ATHEIST dočkali svého vlastně prvního evropského turné, na kterém se představili s BENEDICTION a také CEMETERY. Cesty už se jako bubeník účastnil Marcel Dissantos, neboť Josh měl v té době jiné nahrávací závazky. Po návratu ještě proběhl 24. října 1993 poslední koncert v Detroitu a konec. Rand se dostal do opletaček se zákonem, které mu znemožnili opustit státy, navíc došlo ke sporu mezi Tonym a Marcelem a další plánované listopadové evropské turné s WARGASM a AGRESSOR už tedy ATHEIST neuskutečnili. Skupina se stala minulostí a Kelly se znovu koncentroval na svoji NEUROTICU.
Náhodou, shodou okolností nebo osudem (každý ať si vybere) se rok 1993 stal osudným nejen pro ATHEIST, ale i další progresivně laděné skupiny toho roku končí činnost. Zabalili to PESTILENCE a svým prvním albem „Focus“ se zároveň i loučí CYNIC. Dokonce i NOCTURNUS se rozpadají. Hledání příčin v nepochopení tehdejším hudebním světem už je dnes zbytečné, alba všech jmenovaných skupin jsou uznávanými kousky metalové historie a ATHEIST skupinou, která odešla na vrcholu svých sil.
To by měl být konec, jenže v roce 2001 jako by se nad hrobem ATHEIST rozlila lahvička s živou vodou. Kelly, jinak dost skoupý na slovo, nadšeně poskytuje rozhovory, ve kterých ohlašuje reunion za hotovou věc. Tvrdí, že koncerty se již připravují a fanoušci se mohou těšit i na nový materiál. „Steve Flyn je zpět a je připraven jak pracovat na novém albu ATHEIST, tak vyrazit na tour“, říká Kelly. Jenže té živé vody asi nebylo dost aby probudila z hrobu celou skupinu a jak se teď zdá, znovuoživení legendy bylo pravděpodobně pouze zbožné přání Kellyho Shaefera, kterému se zjevně se svou skupinou NEUROTICA nedařilo tak, jak by si přál. Už za krátký čas není po staronových ATHEIST ani vidu ani slechu. Legenda se uložila k dalšímu spánku a jestli to již bude spánek věčný ukáže až čas. Každopádně zůstala po tomto nepodařeném reunionu ve vzduchu jedna otázečka, a to zda neuskutečnění tohoto comebacku bylo smůlou pro metalové fanoušky nebo štěstím pro samotnou legendu ATHEIST. Vždyť víme, jak to s těmi návraty na hudební kolbiště často dopadá.
Ale nechme všechny spekulace stranou a držme se faktů. Tím základním a nejdůležitějším je skutečnost, že ATHEIST byli, stále jsou a určitě ještě dlouho zůstanou opravdu kapitálním kouskem v jezeru metalové historie. Bóji, která na hladině současnosti upozorňuje na tuto legendu, určitě ještě dlouho nepotopí žádná budoucí vlna.
