MESHUGGAH - Catch 33

MESHUGGAH - Catch 33

MESHUGGAH - Catch 33

MESHUGGAH - Catch 33

MESHUGGAHVydaniu albumu „Catch 33“ predchádzali správy, ktoré nijako nenaznačovali jeho „neradovosť“. Po EP „I“ sme sa tak pripravovali konečne na regulárny album. Dojmu radovky nasvedčovali aj informácie o jeho dĺžke a počte skladieb. „Hlava 33“ konečne vychádza, no brať ho ako radovú novinku by bolo to najhoršie, čo s ním môžeme spraviť. Samotná kapela ho prezentuje ako experimentálny, sľubuje, že ozajstný album príde až po ňom, netradičnosť jeho dramaturgie odôvodňuje vysvetlením, že sa jedná vlastne o jednu 47 minútovú skladbu, rozdelenú na 13 častí, vraj presný opak EP „I“.

Ak hovoríme o netradičnosti dramaturgie, toto slovné spojenie je namieste. Hlavnú kostru prvých troch trackov tvorí rovnaký motív (našťastie ich jednotlivý čas nepresahuje dve minúty), na zbytku albumu sa takisto objavujú opakovania nosných tém. Pomer zaujímavej a nudnej monotónnosti tu balansuje od jedného pólu k druhému, tempo sa opäť vracia do pomalších vôd, inak to je (žiaľ) MESHUGGAH, aký sme už počuli. Inovatívnosť smerom dovnútra sklame, najmä ak hlavná devíza týchto Švédov – rytmika na úrovni matematických rovníc – sa tentokrát pohybuje vo sférach jednoduchších, alebo ak chcete, v ničom nových. Skutočné osvieženie tak prichádza až s trackom „Mind’s Mirrors“ a zaujímavým využitím vokálového efektu (hoci aj toto tu už bolo predtým, námatkovo prichádzajú na um DAFT PUNK, či „Closer“ od ANATHEMY).

MESHUGGAHMožno existuje umelecký zámer, ktorý doporučuje experimentovať s monotónnosťou, možno bolo cieľom MESHUGGAH zmierniť tempo, nezaťažiť vnemy poslucháča príliš zložitým dejom. Ak však existuje odôvodnená hudobná koncepcia za opusom „Catch 33“, dokonale mi uniká. Na poli typického štýlu MESHUGGAH jednoznačne vedú staršie albumy. Obohacujúcim prvkom novinky tak zostávajú iba psycho vsuvky v podobe čistých gitár, hrajúcich minimalistické ultrapomalé vybrnkávačky. Vyspelosť a talent Mr. Thordendala sa tu totiž odzrkadľuje v zaujímavých a netradičných harmóniách („In Death – Is Death“), či menej komplexnejších, no rovnako pútavých motívoch v rovine ambientnej melodiky (druhá polovica „Mind’s Mirrors“). To zaujímavé z tohto albumu dopĺňa informácia, že bicie tentokrát neboli nahrávané naživo, ale naprogramované pomocou samplového setu Drumkits From Hell. Meno Tomasa Haakeho však zostáva v hre, práve on je totiž autorom nasamplovaných úderov, ktoré v tomto šikovnom produkte umožňujú hudobníkom vytvoriť bicie stopy doslova na kolene vo svojom počítači (a ak vám vŕta v hlave autentickosť zvuku naprogramovaných bicích, doporučujem práve tento album).

Podtrženo a sečteno, novinka MESHUGGAH bude pre stredne zažratých fanúšikov skôr sklamaním. Oproti poslednej radovke „Nothing“ prináša posun skôr vo zvuku, ktorý je menej ostrý a jednotnejší, no a takisto v príjemných detailoch, ktoré spomína recenzia, a ktoré však paradoxne symbolizujú skôr postupy kontrastné k tomu, čo MESHUGGAH preslávilo. Z hľadiska matematickej učebnice totiž „Catch 33“ zosobňuje skôr opakovanie učiva z posledných pár rokov. Názov posledného tracku by sa tak dal aplikovať kľudne aj na celý album.

 278

V-dur

Verdikt

Novinka MESHUGGAH bude pre stredne zažratých fanúšikov skôr sklamaním. Oproti poslednej radovke „Nothing“ prináša posun vo zvuku, no a takisto v príjemných detailoch, ktoré spomína recenzia, a ktoré však paradoxne symbolizujú skôr postupy kontrastné k tomu, čo MESHUGGAH preslávilo. Z hľadiska matematickej učebnice totiž „Catch 33“ zosobňuje skôr opakovanie učiva z posledných pár rokov.

Hodnocení

Autor
6,5 / 10
Redakce
6,5 / 10
Čtenáři
8,2 / 10

Další informace

Stopáž: 47:04

www.meshuggah.net

Sestava

Skladby

  1. Autonomy Lost
  2. Imprint Of The Un-saved
  3. Disenchantment
  4. The Paradoxial Spiral
  5. Re-Inanimate
  6. Entrapment
  7. Mind’s Mirrors
  8. In Death – Is Life
  9. In Death – Is Death
  10. Shed
  11. Personae Non Gratae
  12. Dehumanization
  13. Sum

Diskografie

Immutable (2022)
The Violent Sleep Of Reason (2016)
Pitch Black (EP) (2013)
Koloss (2012)
Alive (DVD+CD) (2010)
obZen (2008)
Catch 33 (2005)
I (EP) (2004)
Nothing (2002)
Rare Trax (kompilace) (2001)
Chaosphere (1998)
Contradictions Collapse + None (reedice) (1998)
The True Human Design (EP) (1997)
Destroy Erase Improve (1995)
Selfcaged (EP) (1995)
None (EP) (1994)
Contradictions Collapse (1991)
Meshuggah (EP) (1989)

Jiné pohledy

6 / 10
To že jsem se při poslechu nedávného EP „I“ neubránil spokojenému zamlaskání se bohužel s novým počinem „Catch 33“ neopakuje. Naopak se dostavuje značné zklamání ze zpětného dopadu na tvrdou zem. Vše podstatné už asi bylo řečeno, takže za sebe to shrnu konstatováním, že v této desce nacházím hlavně již poněkud zašedlou krásu klasických (snad trochu zjednodušených) MESHUGGAH postupů v kombinaci s podle mě nepříliš podařenými emo vsuvkami. Bohužel se zdá, že můj vztah s MESHUGGAH zůstane založen na nostalgických vzpomínkách a hýčkání si spokojenosti z loňského oživení v podobě EP „I“.
Noisy | 18. května 2005

 

7 / 10
Nemají to tihle chlapci věru lehké. Od kapely, jakou jsou MESHUGGAH se už automaticky očekává něco nového, neotřelého, směr určujícího. Navíc po famózním EP "I" se dal očekávat další masivní útok kreativity těchto Švédů, avšak opak je pravdou. Ne, v žádném případě se nejedná a nahrávkou špatnou, což je zřejmě zatím tou největší jistotou MESHUGGAH. Nenabízí však nic navíc, než jen palbu podladěných kytar, Thordendalových úchylných ekvilibristik a válcující automatické rytmiky, která si to tentokráte hrne převážně ve středních tempech. Stále se jedná o nadprůměrnou záležitost, ovšem s dosti výrazně zdviženým výstražným ukazováčkem!
Dalas | 16. května 2005

 

5 / 10
Rozporuplne prijatý "Nothing", prekvapivý nášup "I", ktorý vzkriesil vieru v nehasnúce schopnosti týchto originálnych freaks. A teraz toto...

Pevne verím, že ide naozaj len o experiment, pretože inak by som musel škrtnúť jednu kedysi výbornú kapelu, ktorá masakrovala moje uši fenomenálnymi počinmi ako strojovo chladné krutodiela "Destroy Erase Improve" alebo "Chaosphere". Samotná kapela si možno dokáže aspoň slovne obhájiť tento "experiment", nič to však nezmení na tom, že ide o nudnú zlátaninu z čias "Nothing" (proti obsahu ktorého nemám námietky). Akoby Thordendahl nahral jeden-dva riffy, ktoré potom pomocou copy a paste nakopíroval do jednotlivých skladieb.

A vôbec, komu by sa namiesto počúvania malo chcieť rátať genialitu MESHUGGAH s kalkulačkou v ruke?
Radicalcut | 26. dubna 2005

 

8 / 10
Snáď jediná vec, ktorá ma na tomto albume "serie" sú tie samplované bicie. Inak nemám výhrady a beriem "Catch 33" ako ďalší krok vpred. Niekto by mohol protestovať, že je to skôr krok vzad, no s týmto ja nesúhlasím. Po "I" a "Catch 33" sa už teším na regulárny album.
Koscj | 25. dubna 2005