KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ - pochybná cena víry

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ - pochybná cena víry

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ - pochybná cena víry

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ - pochybná cena víry

Je to jen sen, krásný ideál, pravděpodobně je to pouhá utopie, ale jistá naděje existuje, budou-li podobný ideál zastávat obě strany. „Království nebeské“ je příběhem z dob křižáckých válek, o rytířích účastnících se boje o Svatou zemi. Historicky je situován do druhé půli dvanáctého století, do doby existence Království jeruzalémského. Rytíři, kteří se vydali ze svých domovů, aby sebrali svatou zemi „kacířským“ Saracénům,  na místě zjišťují, že král Jeruzaléma a Saladin, sultán egyptský, velitel arabských vojsk, spolu uzavřeli mír a úkolem jak křesťanských, tak arabských rytířů je ochrana obyčejného lidu. Ideální situace, na které mohou tratit snad jen náboženští fanatici a válku milující řezníci. Církev v Evropě hlásá, že v boji o svatý hrob je možno smýt svoje hříchy, zatímco od zastánců mírového řešení „krize na blízkém východě“ se svatí bojovníci mohou dozvědět svou pravou roli a uvědomit si, v čem spočívají rytířské ideály. A tento myšlenkový přerod čeká i Baliana, francouzského rytíře. Balian (v podání „okouzlujícího“ Orlanda Blooma) je kovář, kterého jednoho dne vyhledá jeho otec, rytíř Godfrey (Liam Neeson). Godfrey je právě jedním z nejvýznamnějších zastánců zachování míru (míru, o kterém se v Evropě pomalu ani neví) a svému synu na cestě do Svaté země předává své bojové zkušenosti a hlavně jej zasvěcuje do myšlenek a ideálů pravého rytíře.

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉRežiséra Ridleyho Scotta snad ani není třeba představovat. Dle mého názoru jde o jednoho z nejosobitějších hollywoodských režisérů. Má výborný talent na interpretaci svých vizuálních představ a na ztvárnění silných příběhů, kterým nechybí myšlenka ani napětí. Do světového povědomí ze zapsal před šestadvaceti lety sci-fi hororem „Vetřelec“ (do dneška nejlepším dílem celé série) a o tři roky později stvořil další kult – „Blade Runner“, dále pak třeba „Thelma & Louise“, „Černý jestřáb sestřelen“ a „Gladiátor“. Právě s „Gladiátorem“ Scott před pěti lety rozpoutal novou vlnu zájmu o historické velkofilmy, které však kvalit „Gladiátora“ nedosáhly. Řekl bych, že hlavní předností „Gladiátora“ bylo, že se nesnažil zpracovat velké historické téma a nepustil se tak do konfliktu s historií. Zpracoval svůj příběh s nadčasovou tématikou, který zasadil do historických kulis. A stejně moudré myšlenky se držel i v „Království nebeském“. Křehký mír mezi Saladinem a Královstvím jeruzalémským a následné události, které vedly k vyhlášení třetí křížové výpravy, vycházejí z historických pramenů, ale pravděpodobně se neodehrály tak, jak ukazuje tento film. Příběh rytíře Baliana má však své kouzlo a stejně jako v „Gladiátorovi“ zde autor prostřednictvím příběhu sleduje i další myšlenku.

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉVelkým kladem „Království nebeského“ je, že film má po poněkud rozpačitém začátku zajímavý a hlavně konzistentní děj. Smutné je pouze obsazení Orlanda Blooma do hlavní role, který opět „nezklamal“. Naštěstí si nechal narůst vousy a alespoň trochu tak zakryl svou tvář bez mimických svalů. O to víc ovšem vyniknou ostatní herci, v čele s vynikajícím Jeremy Ironsem (rytíř Tiberias). Samotné zpracování filmu je dalším důkazem kvalit Ridleyho Scotta, který se možná opět dočká nominace. Mé časté srovnávání s „Gladiátorem“ započalo již během sledování filmu, na čemž má lví podíl John Mathieson (kamera). Vizuální zpracování obou snímků je opravdu velmi podobné (Scott má vlastní vizuální studio – Mill Film v Londýně). A stejně tak neměl režisér potřebu ztvárnit megabitvy, aby ohromil diváka. Naopak situace, kdy naproti sobě stojí dvě obrovské armády a mezi nimi vyjednávají jejich velitelé vyvolává mnohem silnější emoce, než krvavý masakr.

Jako velkou přednost zde spatřuji režisérovu nestrannost. Jeruzalém si nárokovaly obě strany (a nic se od té doby nezměnilo). Arabové mají mnohem početnější vojsko, přesto jsou zde právě oni tou stranou, která je vždy ochotna vyjednávat. Mírová situace v oblasti byla po nějaký čas realitou, ale vždy se najde pár války chtivých idiotů, se kterými ani idealisté jako Tiberius nebo Godfrey nic nezmůžou. Sice se snímek nevyvaroval klasických hollywoodských klišé (proslovy k lidu a milostná zápletka), ale na druhou stranu je to v rozumné míře a dojmy z filmu nijak neruší. „Království nebeské“ pravděpodobně nebude mít takový úspěch jako jiné Scottovy filmy, ale rozhodně jde o povedené dílo. Uvidíme, jestli i příběh z dob křižáků spustí novou vlnu středověkých filmů. Každopádně už teď se pracuje na „Tristanu & Isoldě“.

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ

 84

Manatar

Verdikt

Středověký příběh o křižácích a Ridley Scott je zajímavá kombinace, která kýžené ovoce přinesla. Film má zajímavý děj, napětí a vynikající zpracování. Jde o oddechové dílo, přesto jeho shlédnutí vřele doporučuji.

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
7,8 / 10
Čtenáři
6,9 / 10

Další informace

Stopáž: 145 min

KINGDOM OF HEAVEN
[USA 2005]

Režie: Ridley Scott
Scénář: William Monahan
Kamera: John Mathieson
Hudba: Harry Gregson-Williams
Hrají: Orlando Bloom, Liam Neeson, Jeremy Irons, Eva Green, Marton Csokas, Edward Norton, David Thewlis, Ghassan Massoud, Brendan Gleeson a další.
Premiéra v ČR i SR: 5.května 2005

www.kingdomofheavenmovie.com

Jiné pohledy

8 / 10
Za posledních několik měsíců se moc dobrých historických velkofilmů neurodilo. Jen namátkou vytáhnu nudného Alexandra, prapodivně pokulhávající Tróju… Bál jsem se, bál aby se i tento film Ridleyho Scotta nezařadil do množiny nezvedených produktů vykazujících větší, či menší míru zmetkovitosti. Nestalo se tomu tak, naštěstí. Krom vynikající řemeslné práce, úchvatných exteriérů, schopnosti vtáhnout diváka do děje, nezkoušet si zahrávat s jeho inteligencí a znalostmi historie vás čekají i humanistické úvahy o nesmyslnosti válek i toleranci víry tvořící hmotu pod povrchem příběhu. Je škoda, že hlavní hrdina nevyzařuje více charisma. Mnohem zajímavěji na mne působila postava mladého krále umírajícího na malomocenství, která působí mnohem zajímavěji, byť má téměř stále tvář zakrytou maskou. Při poslední bitvě o Jeruzalém jsem si mnohokrát vzpomněl na „Dvě Věže“ a dobývání Helmova Žlebu. V mnoha ohledech jde o velkou podívanou a v poslední době i jeden z mála opravdu povedených historických velkofilmů.
RIP | 13. října 2005

 

7,5 / 10
Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat.

Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělé elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výteční herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení.
Marigold | 6. května 2005