VAROVÁNÍ: Jen pro příznivce power metalu, rychlokopákové kovadliny a sborových refrénů! Ostatní nechť raději otočí list, neb tentokrát se nedočkají žádného překvapení. DIVINE FIRE se totiž ani náhodou nesnaží svůj styl nějak obohatit, inspirovat se jinými hudebními směry. Jejich přístup (i výstup) je panensky čistý. To jen pro úvod, abych odradil zvědavce.

Historie bude tentokrát rovněž krátká, protože tato finsko/švédská skupina existuje pouhý rok. Vznikla z iniciativy zpěváka Christian Rivel (NARNIA)  a kytaristy/bubeníka Jani Stefanovice (AM I BLOOD, SINS OF OMISSION a RENASCENT). V jejich úmyslu založit novou kapelu bych možná viděl i záměr konečně prorazit. Na úspěch bych však nesázel. Ve Skandinávii jsou lepší zpěváci, než do vysokých poloh se stále tlačící Rivel, jehož hlas je zcela průměrný a nezajímavý. A rozhodně je na severu dostatek lepších kytaristů než Stefanovic. Bohužel nestačí jen něco technicky dobře zahrát a drtit pár svých rifů. Ač mi to po předchozích řádcích asi nebudete věřit, ale kupodivu se skupině daří držet si zajeté tempo a relativní (zdůrazňuji tento termín) různorodost jednotlivých písní. Pokus o atmosféru vychází ze syntetizátorů dost nepřesvědčivě a v podstatě jde o klasický model klávesisty opřeného o klapky.

Já netvrdím, že DIVINE FIRE by nemohli zaujmout. Jejich hudba má dostatek energie (jak by řekl kolega Louža, má koníky) a refrény jsou chytlavé. Nicméně na „Glory Thy Name“ není nic, co by tu už nebylo mnohokrát (v případě power metalové scény stokrát). Trojice hudebníků sází na příliš jistou kartu a možná prodá dostatek alb na to, aby se pustili do nahrávání druhé desky, ale to už si bude muset vzít na recenzi někdo jiný.