Jak to vypadá, když se alternativní esence elektro-popu zkříží s neproniknutelnou dark ambientní masou? Vznikne místo, kde se nestravitelné mísí s lahodícím, temné a ponuré s čistým a světlým, podzemní s povrchovým. Vznikne TÁBOR RADOSTI! Duo, které zaujme v první řadě svojí image, v druhé řadě povedenými videoprojekcemi při koncertech a ve třetí a neposlední řadě zcela jistě hudbou, která nastavuje tu kamarádštější a stravitelnější tvář dark-ambientní subkultury. Jsem přesvědčen, že jejich aktuální CD počin „Lamat“ dokáže upoutat pozornost i mimo ortodoxní příznivce žánru.

V kompozicích hraje podstatnou roli odér mystiky, rituálů a šamanismu jdoucí ruku v ruce s určitou futuričností a téměř mimozemským nadhledem. Navzájem se proplétajícím ambientním stěnám vládnou zmodulované deklamace budící dojem „vyšší bytosti“, do změti se zapojují i rytmické smyčky, perkuse, celá škála zefektovaných pazvuků a tu a tam vykukují i klasické nástroje. Celek je pak zaranžovaný tak, že málokdy nudí, jednotlivé skladby si neustále hrají s dynamikou a napětím. Při pozornějším poslechu začínají vystupovat z na první pohled neproniknutelné mlhy obrysy motivů, které jako by se na okamžik zjevily, aby je opět pohltilo neproniknutelno. „Lamat“ opravdu skvěle pracuje s dramatickou stránkou věci, jednotlivé atmosférické plochy prokládá teatrální mohutnou samplovanou a zefektovanou rytmikou či industriálnějšími ruchy.

Za samostatnou zmínku stojí tři bonusy, které se na CD objevily, a tvoří tu výraznější a čitelnější část „Lamatu“. Zdaleka nejpopovější z celé kolekce je první přídavek ve formě remixu skladby „Synové Světla“ od slovenských DISHARMONY. Roztomilá a poněkud naivisticky-melodramatická hříčka je tak příjemnou jasně čitelnou a poklidnou oázou celého „Lamatu“. Odlehčené cinkavé klávesové party zde tu a tam doprovází ruchy v pozadí, nadlidské deklamace zní v kontextu mnohem přátelštěji. Najednou je pro vás ten chladný, z dalekého neznáma hovořící hlas bližší a známější, je to snad jen tím, co říká? Za syny světla se tvorba vrací opět k řádně dusnějšímu pojetí žánru. Mnohem dramatičtěji a temněji působící druhý remix „Kaz ve vzoru“ od SCHLOSS TEGAL popohání rovný beat, cáry mlžných synthů, téměř tanečně podsamplovaná rytmika a poněkud teatrální recitál. Tyto dva remixy jsou, troufám si říci, nejvýraznějšími kousky celého alba, třetí bublající atmo-ambient operuje s hutnou, místy velmi vypjatou atmosférou, která by se dala krájet nožem. „Lamat“ je výraznou posilou scény, razí v mnohém vlastní cestu a za zmínku rozhodně stojí jeho živá prezentace.