FORGOTTEN SILENCE - Kro Ni Ka

FORGOTTEN SILENCE - Kro Ni Ka

FORGOTTEN SILENCE - Kro Ni Ka

FORGOTTEN SILENCE - Kro Ni Ka

U kapel, jakou jsou FORGOTTEN SILENCE si můžete být stoprocentně jisti, že s každým svým dalším počinem připraví posluchačům nejedno překvapení. Stylově nezařaditelní Moravané mají na svém kontě už několik skutečně podařených desek, ale nikdy předtím nebylo čekání na tu další tak netrpělivé jako nyní. O jejím žánrovém zařazením nám už leccos napověděly loňské koncerty, včetně toho velmi vydařeného pražského v rámci Redblack days. Uplynul více než rok a po problémech s přípravou obalu je tedy zde s menší prodlevou dlouho očekávaná „Kro Ni Ka“.

FORGOTTEN SILENCE Album tvoří tři předlouhé kompozice, které se rozprostírají na ploše přesahující délku šedesáti minut. Věru dost odvážný plán, k jehož naplnění (rozumějte aby se posluchač nenudil) je kromě instrumentálních dovedností potřeba hlavně řádná dávka invence a schopností stvořit zajímavou hudební koláž, která bude takříkajíc držet pohromadě. Toto se Krustymu a spol. podařilo velice dobře. Trojice skladeb žije svým vlastním životem plným různých metamorfóz, které na sebe navíc i logicky navazují a tvoří tak hudební příběh disponující myšlenkovým poselstvím a soudržnou dějovou strukturou. Úvodní motiv té první s názvem „Brighton (The Streets And The Pier)“ snad až příliš nápadně připomene motiv skladby „The Truth Will Set You Free“ z dílny švédských THE FLOWER KINGS. Nevím, do jaké míry to byl záměr, ale naštěstí se v následujícím průběhu již žádné další výrazné podobnosti s jinými, řekněme v současnosti žánrovými souputníky nekonají. Ne tedy, že by aktuální tvorba FORGOTTEN SILENCE byla kdovíjak originální. V zásadě se jedná o další pohled na letité postupy takzvaného progresivního rocku s velmi aromatickým art rockovým odérem. Tohle samozřejmě prosím nechápat jako výtku. Myslím, že těchto faktů si je vědomá i kapela samotná a „Kro Ni Ku“ lze z určitého úhlu pohledu brát i jako specifickou poctu veličinám tohoto žánru, jejichž největší sláva se datuje k 70-tým létům minulého století.

FORGOTTEN SILENCERetronádech hudby „forgottnů“ je způsoben hlavně hojným zapojením hammodek, jejichž zvuk bude už asi navždy spojen právě s érou sedmdesátých let. Je úplně zbytečné se pouštět do nějakých detailních rozborů jednotlivých kompozic. Všechny tři mají totiž několik společných jmenovatelů, které je myslím popisují dostatečně výstižně. A těmi jsou již uvedené přirozené proplouvání mezi náladami, nenásilné substituce různých hudebních motivů, žádné zbytečné „přikrášlování“ a hlavně prodlužování skladeb prostřednictvím neúčelných a samolibých instrumentálních exhibic a právě naopak, i přes úctyhodnou délku se pro vnímavého a zvídavého posluchače jedná o velice příjemný a zkoumavý poslech. „Kro Ni Ka“ však není pouze instrumentálním albem. Texty, ač jejich přednes se omezuje pouze na poměrně nenápadné deklamování, jsou nedílnou součástí alba, které navíc, pokud se rozhodnete pro zakoupení limitované digipackové edice dostanete v překrásném balení. V tomto případě platí osvědčené rčení, že ta námaha a čekání stály skutečně za to.

Co však alespoň mě trošičku zamrzí a zároveň uznávám, že tohle je hodně subjektivní záležitost a hlavně slovo do vášnivé diskuse, je zvuk nahrávky. Na můj vkus zní poněkud přišlápnutě, plasticky a místy snad i nevýrazně. Hlavně zvuk Medvědovy kytary mi příliš nesedí a rovněž i bicí bych si dokázal představit masivnější. Z mého pohledu je to určitě škoda protože jinak je hudba současných FORGOTTEN SILENCE výborná. Poslouchá se velmi velmi příjemně, dokáže člověka optimisticky naladit a uvést do dobré nálady, je instrumentálně výborně zvládnutá, přesto však s ambicemi oslovit nejen posluchače razící teorii, že hudební kvalita je úměrná počtu not. „Kro Ni Ka“ je totiž především  o radosti z hudby a o požitku z jejího poslechu ...

 28

Dalas

Verdikt

FORGOTTEN SILENCE v hájemství art rocku? Proč ne! Více než hodinku trvající putování pestrou hudební zahradou dokáže být velmi příjemně stráveným časem. Škoda přeškoda toho českého zvuku, když muzika v podání této kapely je už několik let světová.

Hodnocení

Autor
8,5 / 10
Redakce
8,5 / 10
Čtenáři
9 / 10

Další informace

Stopáž: 61:20

Produkce: FORGOTTEN SILENCE
Studio: Studio Milovice + AudioLineStudio Brno

www.fs.redblack.cz

Sestava

Skladby

  1. Brighton (The Streets And The Pier)
  2. Declaration (The Marble Halls V.)
  3. Mezzocaine

Diskografie

Kras (2018)
Sonique Voyeurisme (2015)
La Grande Bouffe (2012)
Thots (demo 95/debut CD96 remaster) (2009)
Tumulus split + Chiasmatic (2008)
Kro Ni Ka (2006)
Bya Bamahe Neem (EP) (2004)
Yarim Ay (7 (2002)
ka Ba Ach (MC) (2001)
Ka Ba Ach (CD) (2000)
Deathophobia - European Series Vol.II. (kompilace) (2000)
A Tribute To Master's Hammer (kompilace) (1999)
Hathor's Place (7 (1999)
Senyaan (2CD) (1998)
Senyaan (MC) (1998)
The Hills of Senyaan Pt.II. (7 (1997)
Thots (1996)
Echoes From The Underworld Vol.II. (kompilace) (1996)
Clara (7 (1996)
Sometimes Death Is Better 2,3& 4 (kompilace) (1995)
Thots (MC demo) (1995)

Jiné pohledy

9 / 10
Neuvěřitelně dějová nahrávka, která ačkoliv se hrdě hlásí do kolbišť prog/art rocku neobsahuje nudící krkolomné kytarové ejakuláty a soustředí se spíše na celek. V rámci české scény téměř zázrak, ve srovnání se světovou konkurencí však „Kro Ni Ka“ lehce zaostává ve zvukovém hávu a nedosahuje až takové výjimečnosti. V každém případě je třeba říci, že jde o kompaktní hudební dílo, které bude velmi chutným zákuskem pro příznivce žánru, a snad i pikantním zpestřením pro náhodného posluchače.
RIP | 14. září 2006

 

8,5 / 10
Osobne nemám najmenší problém so zvukom nahrávky, podľa mňa výborne dokresľuje jej metropolitný charakter a na kvalitnej zostave sa dá patrične vychutnať. Aj keď "Kro-Ni-Ka" nie je hudobným prevratom, sympatické je, že kapela vo svojej tvorbe prichádza s niečím úplne iným a treba dodať, že kvalitným. Materiál ma oslovil ako po atmosférickej, tak i hudobnej stránke a je viac než vhodným doplnkom pre potulky rozmanitými zákutiami mestskej šede.
Arrow | 12. září 2006

 

8 / 10
Zdá se mi to už jako nová česká móda, mít na desce nazvučeny některé nástroje přes huňatou deku. SSOGE, DYING PASSION a teď i FORGOTTEN SILENCE. "Prskavá" kytara a bubny utlumené, opravdu nevím, jestli to má být odpověď na celosvětovou módu v přesamplovaných a vyšťavených produkcích, ale co vím, že se mi to hrubě nelíbí. Přitom by stačilo tak málo a materiál by si mohl vrnět ještě spokojeněji. Pravda, žádná revoluce se nekonná - podobně instrumentálně, kompozičně i aranžérsky dotažený prog/art rock dnes přece jenom zvládá dosti široká základna kapel a projektů, nutno však dodat, že převážně v zahraničí (počítáme-li do něj i Slovensko), a tak jsou FORGOTTEN SILENCE i v této své nové podobě stále na špici domácího pelotonu.
Darkmoor | 12. září 2006

 

10 / 10
FORGOTTEN SILENCE nově a opět jinak - co více dodávat? Snad jedinou slabinou tohoto alba je fakt, že obsahuje skladby, které příznivci kapely znají již nějakou dobu z koncertů a nemohou tedy být příliš překvapeni jejich kvalitou. Pokud muzikanti zcela upustí od metalových reminiscencí, bude to snad ještě zábavnější (i když předpokládám, že příště se od nich dočkáme opět něčeho úplně jiného). V každém případě tady máme bez většího rozmýšlení deset bodů a horkého kandidáta na desku roku.
Deadmann | 10. září 2006

 

7,5 / 10
Nemám nič proti "civilne" progresívnym kapelám, ale väčšinou vo mne žiaden veľký dojem nezanechajú. Časť týchto formálnych predsudkov mi zabraňuje oddať sa "Kro Ni Ke" tak, ako by si možno zaslúžila.

Každopádne - čo môže dať posluch albumu laikovi?

Príjemne strávený čas so zaujímavou hudbou, pulzujúcou medzi "aranžami pre aranže" a naozaj silnými momentmi, vďaka ktorým človek ocení aj celú tú hluchšiu prípravu na vyvrcholenie. Presne tento istý dojem som mával z FORGOTTEN SILENCE vždy a je (možno zahanbujúci) fakt, že "Kro Ni Ku" si vo svojom živote zrejme už veľakrát nepustím. Napriek tomu, hoci stále trvám na dogme, že objektívnosť recenzii je hlúposť, musím uznať, že toto JE dobré album.

Škoda zvuku bicích a niektorých až príliš tradičných a príliš syntetických "progresívnych" zvukov klávesov.
V-dur | 7. září 2006

 

8 / 10
Nemám rád prog/art rock a podobné žánry. Ovšem občas se i v tomto ranku najde pro mě poslouchatelná záležitost. Musí se to hrát pěkně zvolna a plynule rozvíjet skladbu až k závěrečné gradaci. Hlavně žádné tlačení na pilu - na to máme jiné kabrňáky. FORGOTTEN SILENCE to zmákli přesně tak, jak je pro mě únosné (možná až na drobné škobrtání zhruba v půli "Mezzocaine"). "Kro Ni Ka" je přesně deska na takové to domácí klidné poslouchání. Možná i do práce. Šak víme...
Shnoff | 4. září 2006