Další porci zajímavých hudebních záležitostí mohl na počátku nového pracovního týdne opětovně sledovat brněnský Yacht. V tomto případě pořadatelé nabídli kapely motající se okolo hardcorové scény, avšak zároveň stojící někde v jejím povzdálí, či spíše až na samotné hranici s odlišnými hudebními žánry. Obě americké kapely, které toho večera na jihu Moravy vystoupily, totiž na své nepopíratelné HC kořeny velice umně roubují výhonky zcela jiné a to způsobem, že ony odlišnosti v jejich tvorbě dokonce spíše převažují.
Po letmém poslechu několika skladeb YOUNG WIDOWS bych toho o kapele nebyl schopen mnoho říci, kompozice zněly sice celkem zajímavě, ale tak nějak neutrálně. Živě to však byla, panečku, jiná káva. Seskupení, jemuž relativně nedávno vyšel debut „Settle Down City“, a které utvořili prakticky kompletní BREATHER RESIST (krom zpěváka, který neměl příliš zájem vydat se směrem, kterým YOUNG WIDOWS kráčí) v Brně předvedli jakýsi podivný mix psychedelična a noisu vybudovaný na již zmíněných hardcorových základech. Muzikanti postavili své vystoupení na syrové, dřevní neurotičnosti (a dá se říci že i určité repetivnosti) skladeb, kterými publikum docela slušně válcovali. Obecenstvo, zpočátku lehce nedůvěřivé, bylo nakonec hypnotickým, hodně zatěžkaným post punkem mile překvapeno. Pár rychlejších momentů by se ve skladbách YOUNG WIDOWS sice našlo, ale kapela sází především na pomalou agresivitu, která má leckdy větší a především trvalejší účinek. Velice příjemné překvapení.
AKIMBO nabídli Yachtu zcela něco jiného. Oproti „mladým vdovám“ se trio ze Seattlu zrychlit rozhodně nebojí - hácéčkové kořeny jsou v jejich tvorbě zcela evidentní a v jednotlivých skladbách rozhodně nehrají podřadnou roli. Jenomže i toto seskupení se svým přístupem k muzice snaží odlišovat od klasicky zavedeného schématu. Dovedete si představit, jak by asi zněli BLACK SABBATH, kdyby hráli hardcore? Potom máte přibližnou představu o tom, jak znějí AKIMBO. Neučesaný, syrový stoner rock, zkombinovaný s HC agresivitou, punkovým nasazením a obrovskou porcí energie, přitom zahraný naprosto zkušeně a s obrovským nadhledem. Přeci jen, kapela má na svém kontě už čtyři nahrávky a nemůžeme tedy hovořit o nějakých nováčcích (na evropském turné Američané představují svůj poslední výlisek „Forging Steel And Laying Stone“). Rozhodně nemohu říci, že by muzikanti nabízeli pouze nějaké letmé přesahy do stoner/hard rockových kruhů. Naopak, na posluchače útočí všudypřítomná vyhulenecká atmosféra a kupř. bubeník Nat svým (nejen) vzhledem poskytl představu, že byl někdy ve zlaté éře „sabatů“ hibernován a v současné době znovu přiveden k životu (za škopky mu to však šlo sakra dobře). Že to kapela myslí se zmíněným obdobím opravdu vážně dokazuje fakt, že měla u svého distra album s plakáty (a zároveň letáčky ke koncertům) evokujícími právě ono zlaté období rocku (shodou okolností tyto plakátky vytvořil právě zmíněný bicmen z AKIMBO). Kdo měl možnost shlédnout výstavu „The Pope Smoked Dope“, která objížděla česká města, jistě ví o čem hovořím. Suma sumárum, AKIMBO předvedli opravdu pekelně energickou nálož plnou špinavé muziky a právem potvrdili očekávání, která jsem do nich pravděpodobně nejen já vkládal.
Celkově mohu ohodnotit akci jako výbornou, YOUNG WIDOWS mě zničili svou neotesaností a hrubostí, AKIMBO pobavili špinavou agresivitou (u publika to lehce vyhráli druzí jmenovaní), zkrátka a dobře jsem rád, že jsem zase jednou mohl navštívit akci, která se vymyká sféře mého obvyklého posluchačského zájmu. Kdybych si vedl deníček, jistě bych si do něj neopomněl poznamenat, že u případných dalších koncertů obou zmíněných kapel v ČR nemám chybět.
