CURT SHAW, FARO, BAD HABIT, SWAN CHRISTY - Vaše promáče v koši nekončí III.

CURT SHAW, FARO, BAD HABIT, SWAN CHRISTY - Vaše promáče v koši nekončí III.

CURT SHAW, FARO, BAD HABIT, SWAN CHRISTY - Vaše promáče v koši nekončí III.

CURT SHAW, FARO, BAD HABIT, SWAN CHRISTY - Vaše promáče v koši nekončí III.

Další várka promáčů čítá čtyři kousky. Od kytarového běsnění po hmatníku strunné milenky, přes hard rock v klasicky rozervané slupce a dospělácky orientovanou citovkou, až po chemii a mírně odlidštěné kouzlení moderní techniky. Tak příjemnou zábavu a ničím nerušené čtení.

CURT SHAW CURT SHAW - Curt Shaw (Curt Shaw 2005)

Zajímavé a klikaté jsou někdy cesty promo nahrávek. V dnešní době, kdy vzdálenost nepředstavuje téměř žádný problém, došel nám onehdá i ve vlastní režii vydaný debut amerického kytaristy Curta Shawa. A s čím že se na něm vytasil „jednoduše nejlepší nový metalový kytarista“ (jak jsem si kdesi s úsměvem přečetl)? Copak o to, jeho hudební vize jsou jako včerejší padlý sníh, bohužel však hustě prosolený a do kašovité břečky vyšlapaný snad celým městem. Nabízí totiž klasickou ukázku z alb kytarových hrdinů osmdesátých let a pokud pamatujete všechny ty „honiče“ (nejen) ze stáje Mikea Varneyho, budete mít jasno. Navíc i zvuk je silně staromilský, bicí sice podle bukletu obsloužil živý hráč, ale zní automatově až hanba. No a pokud vás snad ještě zajímá, jak obstál Curt coby skladatel, vězte, taky žádná sláva. Chtěl by být rychlý jako Friedman s Beckerem na deskách CACOPHONY, ale narozdíl od nich pouze bezhlavě sjíždí hmatník od shora dolů a zpátky, rád by melodicky čaroval po Satrianovsku, ale není natolik silný v kramflecích, sem tam se mu do tónů zatoulají mírné falše a nedotažení strun. Zkrátka a dobře, instrumentální deska v kabátu, který se už dávno nenosí, navíc bez nějakého silnějšího nápadu, byť od počáteční hrůzy se motivy přece jen drobet vylepší. [2,5/10]
www.curtshaw.com


FAROFARO - Angelost (MTM Music/SPV 2006)
 
Vzhledem k tomu, že k placce „Angelost“ není téměř žádné info, nutno se spokojit jen s pouhým obsahem disku a informací, že za mikrofonem můžeme registrovat výtečného zpěváka Chitrala „Chity“ Somapalu (AVALON, FIREWIND, RED CIRCUIT atd.). A obsah? Co byste tak čekali? Hard rock klasického střihu, tu více metalová kytárka, onde slaďáček na zvlhčení něžného pohlaví. Pěkně zahraná, spolehlivě odzpívaná (Somapalův nakřáplý hlas má tu potřebnou barvu, místy až McAuleyovských rozměrů) sbírka klasických songů a postupů. Není to špatné, jen až příliš tradiční. [5,5/10]
www.mtm-music.com


BAD HABIT BAD HABIT - Hear-Say (Frontiers Records 2005)

Ke správnému AOR (čili rocku pro dospělé - vím, je to idiotská škatulka) patří vytrčené a přeslazené klávesy jako ke skinheadovi pleška nebo k Mirilovi ruce plné práce ve všeobjímajícím tichu lesní samoty. A švédové BAD HABIT se jich drží zuby nehty. Aby také ne, pamatují dobu natupírovaných hlav i hadříků pro kluky. Nevím, jestli to byl záměr, ale právě na úkor černobílých klapek kytary jen tak dětsky kuckají v pozadí a o zvuku bicích bych snad nemluvil vůbec, neboť něco podobného se v dnešní době (už naštěstí!) jen tak neslyší. Skupina se ale nedrží jen tradičního soft rocku a občas sympaticky přesáhne až k jeho mladšímu a tvrdšímu bráškovi. Jenže právě v těchto chvílích se nemůže opřít o zvukovou stěnu (opět jsou hlavním problémem krabicové bubny) a pak už výsledek může podržet jen kvalitně prořízlá pusa vokalisty Baxe Fehlinga. Občas to stačí, většinou však ne. [3,5/10]
www.badhabitvip.com


BAD HABIT SWAN CHRISTY - Julian (Black Lotus Records 2003)

A končíme jednou dlouho sušenou vykopávkou. Řečtí SWAN CHRISTY již před rokem vydali novější „Decentní album“, my se však ještě vraťme k předchozímu zápisu „Julian“. Jestliže do této doby skupina působila stylově hodně roztříštěně a v podstatě se hledala, právě tady svou parketu zřejmě definitivně našla. A byla to změna, kterou asi málokdo čekal. Zkreslené kytary totiž putovaly do sběru a vládu přebírá elektronika. Výsledek je chladný, prolezlý samply, ale čistý, někdy možná až sterilní. Občasný klavírek či akustická kytara se objeví, ale odtažitá atmosféra jim dává pořádně za uši. SWAN CHRISTY sázejí hlavně na zasněnou náladu a tu se jim určitě daří navodit. Sice ne vždy udrží potřebný stav vzruchu, což je docela zásadní, aby posluchač nezačal klimbat, ale převažují spíše příjemné pocity. Pro ortodoxní rozhodně nic k sežrání, ale zajímavá proměna jedné šedivé myšky v ne sice překrásnou, ale rozhodně docela zvláštní snivou myš-Lenku. [6/10]
www.swanchristy.com

 Přidejte svůj názor

Darkmoor