No vida, říkám si při pohledu na cover a texty recenzovaného alba - úsměvné příběhy z pera Ivana Mládka snad našly odezvu až v daleké Skandinávii. Z temných bažin však na nás tentokráte nezaútočí Jožin, nýbrž finská zrůda Kalmah. Hned na úvod prozradím, že se jedná o nečekaný útok ze zálohy a o jedno z největších letošních překvapení. Vynikající úroveň tohoto alba mě přinutila poohlédnout se po jeho předchůdci (a zároveň i debutu této formace) s příznačným názvem „Swamplord“. Hudbu obsaženou na tomto kotouči můžeme stručně a výstižně charakterizovat jako velice zdařilou napodobeninu tvorby Children Of Bodom. Chlapci se skutečně nechali až přespříliš inspirovat slavnějšími kolegy. Samozřejmě že relativně velký úspěch „dětí od jezera Bodom“ měl za následek vznik několika podobných kapel, které se nebály vyzkoušet zatím ještě originální kombinaci heavy a blackmetalu. Mezi nejpilnější učedníky dnes patří Throne Of Chaos (opět finská kapela) a právě Kalmah.
Hned po roce od vydání prvotiny se mi dostává do rukou následovník „They Will Return“, který by měl mít všechny předpoklady zvládnout nelehký úkol výrazněji se odlišit od bodomských ikon. Teď už jen zbývá vyčkat na pokyn trojzubcem, kterým vládne na přebalu alba vyobrazený Pán bažiny, coby tradiční maskot skupiny a můžeme se pustit do podrobného rozboru alba.
Hned při prvním záseku „Hollow Heart“ skupina předvádí v plné kráse markantní změny k lepšímu na poli instrumentálním i skladatelském. Skladba se rozjíždí klasicky speedově, vedoucí úlohu na sebe berou klávesy páně Pasiho Hiltuly podbarvující blackový vokál (můžeme zaslechnout i hlubší hlasové rejstříky, ale to není na „They Will Return“ moc častý jev). Poté nastupuje strhující refrén s nefalšovanou klepačkou, přidává se havraní skřehot a hlavně pompézní klávesové stěny evokující umění samotného Jonnyho Maudlinga z anglických pohádkářů Bal-Sagoth. Jako největší hit alba bych vyzvedl čtvrtou „Human Fates“, opět otevřenou speedovými kytarami, mezi nimiž se proplétají bohatá klávesová aranžmá, teď už ale typicky bodomského střihu. V refrénu ustane klávesová i kytarová exhibice a prostor dostane naléhavý growling a chladná sugestivní atmosféra. Právě v obou zmíněných skladbách se chlapci dokázali od „jezerních dětí“ více odlišit. Ostatní položky se nesou ve znamení častých tempových zvratů, věčně sólujících kytar, melodií a samozřejmě naspeedovaných klávesových stupnic, jakožto největšího trumfu kapely. To všechno neustále udržuje ucho posluchačovo v netrpělivém očekávání dalších překvapení. Nostalgické pohlazení trojzubcem na závěr s přehledem zajistí předělávka „Skin O´ My Teeth“ z alba „Countdown To Extinction“ od Megadeth.
Celkově mi novinková kolekce Kalmah připadá o mnoho vyzrálejší než debut a v mnoha ohledech dokonce srovnatelná s poslední řadovkou Children Of Bodom. „They Will Return“ můžeme tedy brát jako první zdárné vykročení na cestu za vlastním originálnějším přístupem. Odkaz Children Of Bodom je však stále nepřeslechnutelný - ona ta úzká škatulka klávesového speed/blacku ani nějaké převratné experimenty nedovoluje...
