Docela by mě zajímaly reakce ostatních lidí na to, když se poprvé doslechnou o kapele, která se prezentuje jako „Scandinavian symphonic-folk-speed-prog-metal“. Zavání to úsměvnou splácaninou, na druhou stranu se dnes podobně prezentuje velké množství kapel. Stačí, aby použili trochu orchestrálních samplů, a mají symphonic. Dvě tři skladby postaví na nějaké rádoby lidové tancovačce, případně si pozvou houslistu a hned mají druhou položku. Speed zmiňovat netřeba a s progem se obraťte na Jeho hbitostrunnost Darkmoora, nicméně v tomto kontextu stačí zahrát trochu propracovanější sólo a je to doma. Nezáleží však na tom, co všechno se splácá dohromady, ale jak.
Jenže s WUTHERING HEIGHTS to tak snadné nebude. Ve snaze jejich tvorbu nějak přiblížit mě záhy napadli australští VOYAGER, kteří mají stejnou úchylku motat všechno dohromady a zároveň talent to smotat smysluplně. Jenže to jsem tam, kde jsem byl předtím, protože ty také zná málokdo. Tak holt začneme od začátku. WUTHERING HEIGHTS jsou dánskou kapelou hrající již dobrých deset let a „The Shadow Cabinet“ je jejich už čtvrté album. Proč ta předchozí do redakce nedorazila mi není známo, protože tahle kapela si pozornost zaslouží. A pokud jde o úsměvné sousloví „symphonic-folk-speed-prog-metal“, tentokrát to vystihuje poměrně přesně a bez nadsázky. Na speed/power metalovou kostru svých skladeb dokázali nabalit slušný ranec hudebních motivů z mnoha žánrů a inteligentně je zakomponovat. Nenechte se však zmýlit úvodní „Demon Desire“ a „Beautifool“, které jsou na „The Shadow Cabinet“ tím nejslabším materiálem, sice jde o pořádně našlápnuté rytmy á la GAMMA RAY, ale v kontextu celé desky jde o konvenční materiál. Skutečný „The Shadow Cabinet“ začíná až od „The Raven“ (pane Iommi, nechybí vám riff?) a opravdová porce nápadité muziky se točí okolo skladby „Apathy Divine“. WUTHERING HEIGHTS (God bless copy/paste …and Emily Brönte) se nutí do slušných instrumentálních výkonů a krkolomných kytarových a klávesových sól. Všechny skladby jsou svižné, rytmicky proměnlivé, protkané více motivy. Co tihle Dánové prostřídají za melodie během jedné skladby by mnohým stačilo na celé album. Jak příjemné je si poslechnout speed metalové písně, které postrádají schématičnost! Zpracování lidových nápěvů mi přijde jedním z nejsilnějších aspektů hudby WUTHERING HEIGHTS. Na rozdíl od některých „pagan“ kapel je jim jednoduchá melodie jen odrazovým můstkem pro další rozpracování, u skladeb jako „Envy“ bych se termínu progress-folk vůbec nebránil. Ostatně u této skladby, nevím nakolik záměrně, si zrovna vzali na mušku hollentonovskou „Premonition“ z „Domus Mundi“. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že občas to s tou variabilitou přeženou a jisté spoje jim drobet skřípou. Méně je někdy více. Ale celkově velmi příjemný dojem z alba zůstává nenarušen. Pokud si chcete poslechnout inteligentní, svižný metálek okořeněný o mnoho dalších vlivů, „The Shadow Cabinet“ si nenechte ujít.
