300 - Tohle je Sparta!

300 - Tohle je Sparta!

300 - Tohle je Sparta!

300 - Tohle je Sparta!

Adaptace komiksových okýnek jsou již nějaký ten rok v kurzu, zdá se však, že jejich obliba nejen stoupá, ale rovněž jde vzhůru také četnost, s jakou filmová studia chrlí stále nová a nová zpracování děl tohoto žánru. Pomineme-li asijskou tvorbu, která je světem pro sebe sama, lze říci, že zásadním mezníkem na tomto poli se stalo Rodriguezovo „Sin City“, které výrazně nabouralo řetězec vesměs otrockých a často bezduchých převodů jinak velmi kvalitních předloh a rovněž nastolilo relativně vysokou laťku vizuálního zpracování. Všechny indicie nasvědčují, že tomu tak mělo nebo alespoň mohlo být v případě zpracování dalšího neméně kultovního komiksu Franka Millera „300 – Bitva u Thermopyl“ v režii Zacka Snydera, kterého jsme doposud mohli znát pouze díky jeho prvotině „Úsvit mrtvých“.

300: Bitva u Thermopyl

Historickými prameny doložená bitva u Thermophyl, v níž tři stovky Řeků pod vedením Leónida vzdorovaly mnohonásobné přesile perských vojsk pod vedením Xerxese, je tématem, jehož ztvárnění má leccos do sebe. Ostatně již před dlouhou dobou vypuštěný trailer dokázal skutečně nalákat výborně sestříhanými ukázkami s vycizelovaným vizuálním zpracováním, které více než cokoliv jiného připomínaly dokonale zvládnutý videoklip. A nutno dodat, že v tomto případě nejsme tolik od pravdy, snad až na to, že namísto pěti minut trvá téměř dvě hodiny. Jestliže „Sin City“ bylo výborným, často až příliš věrným přepisem, který dokázal vytěžit maximum z působivé noir atmosféry komiksu a staré „drsňácké“ školy a to vše orámovat na svou dobu dech beroucím zpracováním, „300“ klade na první místo především vizuální stránku a někde na konec teprve poněkud chatrný obsah, jenž vyvstává z řídkého scénáře.

300: Bitva u Thermopyl

A ten je bohužel největší slabinou snímku. Ačkoliv je třeba brát v úvahu, že narativní specifika komiksu vedou ke značné zkratkovitosti a z ní vyplívající dynamice vyjadřování, Zacku Snyderovi se tento fakt bohužel ne zcela podařilo na plátno převést a dalo by se říci, že mnohé scény díky tomu často vyznívají spíše naivně (např. scéna v odchodu krále Léonida vstříc Peršanům, „poklidná“ intermezza v bitevní vřavě či vesměs banální dialogy). Příliš prostoru nedostávají ani jednotlivé postavy, které většinou působí ploše a pokusy o hlubší vykreslení nakonec končí v přímočarých, přehnaně v siláckých a exaltovaných polohách, které ve výsledku zanechávají poněkud poněkud úsměvný dojem. Překvapením naopak je, nakolik se vzhledem k pojetí drží tvůrci doložených faktů, ať již jde o vykreslení zvyklostí života Sparťanů (tradiční výcvik chlapců agogé, postavení žen, takřka striktní heterosexualita či žádost o „zemi a vodu“ jako deklarace perských vyslanců o podřízení se Perské říši, která končí jejich svržením do studny) nebo rámcový průběh bitvy (zrada odpadlíkem Ephialtem, vyslání perské elitní jednotky „nesmrtelných“ v druhém útoku apod.). Příjemnou vsuvkou je naopak hlas vypravěče, jehož přednes dává snímku trochu širší perspektivu, lehce nabourává komiksový styl a vytváří hezky ztvárněnou hranici mezi mýty a mystérii opředeným dobovým Řeckem a racionálními fakty.

300: Bitva u Thermopyl

Největší devizou a současně lákadlem tak ve zůstává právě vizuální ztvárnění, které zcela přehlušuje ostatní aspekty snímku a zanechává někde v zadu v mysli dojem, že je zde samo o sobě a pro sebe. Velké výpravné obrazy se střídají s detailními záběry z bitevní vřavy a dokonalé choreografie bojových scén, jimž dominují „uřvaní“ Řekové masakrující hordy útočících perských vojsk. „300“ opět posunulo využití „bluescreenového“ způsobu filmařské tvorby o nějaký ten krůček dál. Mnohé scény jsou skutečně velmi vydařené a nemalou zásluhu na celkovém dojmu mají nejen jemná zrnitost obrazu, ale rovněž barevné filtry, které jednotlivým částem vtiskávají decentní odstíny a evokují atmosféru dob dávno ztracených. V některých okamžicích se dokonce vybavují reminiscence na  Scottova „Gladiátora“, jehož některé scény rovněž nesly onen příznačně soumračný nádech. Vše je dokonale spočítáno na efekt, a převážná část filmu skutečně funguje jako dlouhotrvající videoklip, v němž se střídají dynamické střihy, nestandardní nájezdy kamery, či tolik oblíbené videoklipově zpomalené sekvence, jimiž probleskují zvýrazněné cákance krve a useknuté údy.

300: Bitva u Thermopyl

Na první pohled má „300“ skutečně všechna esa, která z něj činí divácky přitažlivý snímek, jenž je do určité míry zábavný a překvapivě nehraje na masově známá herecká jména (za všechny snad Leana Heady, kterou jsme např. mohli vidět v dramatu „Aberdeen“, či David Wenham ponejvíce známý z Jackosonovy adaptace „Pána prstenů). Ve výsledku nicméně zůstává pouze jakýsi neurčitý, neosobní dojem, který velmi rychle slábne a na shlédnutý film nechává záhy zapomenout. Marketingový hype okolo celého snímku tak vytvořil monstrózně nafouklou bublinu a činí z něj to, čím ve skutečnosti není. Dokonalé vizuální zpracování jednoduše nedokáže suplovat děravý scénář, jímž probleskuje povrchnost a neschopnost diváka silněji strhnout. Odmyslíme-li si ono pozlátko, celkové úrovni mnoha dřívějších komiksových adaptací dýchá „300“ na záda z dálky.

Flash trailer ČSFD

 31

Pavel

Verdikt

Silný marketinogvý hype vytvořil z "300" něco, čím ani zdaleka není. Dokonale vycizelované vizuální zpracování skutečně kráčí s dobou, nicméně na ploše dvou hodin až příliš okatě staví formu nad chatrný obsah a tato nevyváženost nakonec po shlédnutí snímku zanechává pouze neurčitý neosobní dojem, který se velmi rychle vytratí. "Sin City" stále vede...

Hodnocení

Autor
6,5 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
7,2 / 10

Další informace

Stopáž: 117 min.

300
[USA 2007]

Režie: Zack Snyder
Scénář: Zack Snyder, Kurt Johnstad, Michael Gordon
Kamera: Larry Fong
Hudba: Tyler Bates
Hrají: Gerard Butler, Lena Headey, David Wenham, Dominic West, Vincent Regan, Rodrigo Santoro, Andrew Tiernan
Premiéra v ČR / SR: 22.03.2007 / 29.03.2007

wwws.cz.warnerbros.com/300

Jiné pohledy

RIP
7 / 10

Víte jak se jmenuje smrtelný kinematografický virus, který poslední dobou infikuje velmi alarmující část filmové produkce? „Vítězství formy nad obsahem.“ Otázka se nabízí. Je to vždy špatně? V případě kinematografického finančního žraloka „300 – Bitva u Thermopyl“ však tento virus neničí - ba naopak. Málokdo asi na tento film půjde s tím, že by rád podrobil osobu krále Léonida psychologické pitvě. Málokdo bude očekávat vykreslení hlubokých vztahů. Očekával jsem dechberoucí bitevní scény plné pompy, železné hrdinství, hezkou výpravu a exteriéry. Nádavkem nějakou tu cákající krev, létající kusy těl, filmový naturalismus v hollywoodských hranicích, který se bude snoubit s obrazovou dokonalostí. A toho se mi dostalo! Je pravda, že mrtvý syn vojevůdce mě nedojmul. Proč taky? Za celou dobu film nedokázal to, aby si k němu divák vytvořil hlubší vztah. Je pravda, že postavy jsou oploštělé a je to jednou z největších neřestí, i když v koloritu filmu to nebyla až tak výrazná vada na kráse. Nejvíce mi u podobných filmů vadí asi poněkud přidušený výklad historie a ten se samozřejmě uplatňuje i zde. Ale co. Vždyť jde o comix. ... [10. června 2007]