Do jaké míry se dá death/grind dělat jednoduše, ale dobře ukazují na svém prvním CD tihle klučíci z Varů Karlových... Není sice pravda, jak zaznělo v některých recenzích, že Necrophilharmony je výborně zahraný death/grind, ale dobrá deska to je. Whiskas (honosící se v bookletu přiléhavou přezdívkou Guitar Daemon) není tvůrcem originálních a brilantně vystavěných krkolomných riffů a Frčoun (Drum Ghoul) také není z nejpřesnějších a nejtechničtějších bubeníků. Ale o technice Perversist nikdy nebyli a být nehodlají. Tvůrčí přínos mladého přírůstku Maldy (Bass Mummy) je na desce zatím minimální. Takže obvinění z virtuozity padá v daném případě pouze na Bárnyho (Throat Zombie) nelidsky hluboký vokál, který je již tradiční devizou této nyní čtyřčlenné „nemrtvé filharmonie.“ Jaký pokrok s novou tvorbou Perversist udělali (a v Hostivaři na CD zaznamenali) poznáte nejlépe, porovnáte-li zde zachycené dvě věci ze splitka s Prophecy a znovu nahranou demáčovou Viva La Corrida. Z tohoto explorativního exkurzu skrze drážky digitálního média vám bude jasné, že Perversist se nyní honosí nejen větší přesností, ale leccos odkoukali i od amerických vzorů. Whiskasovy riffy jsou tedy nosnější, ne tak chaotické a tudíž sedí lépe pohromadě, ačkoli přehnanou komplikovaností netrpí. Ba naopak, jsou povětšinou docela jednoduché. Ale dohromady s Frčounovými oproti minulosti podstatně pestřejšími škopky znějí a sedí v muzice Perversist dobře, a tak si na Necrophilharmony můžete vychutnat sice nikoli technickými kudrlinkami oplývající, ale zato sympaticky šlapavý a náležitě brutální death/grind. V napalmovém odéru uvnitř bookletu se bohužel opět neskví texty k Bárnyho libě rozkladným výplodům zvýšené intenzity mozkomíšních vzruchů, a tak je pouze na vaší představivosti, jak intenzivním dojmem na vás způsobí desítka motivů této nekrofilní fugy, z níž občas zákeřně vyjukne pokroucená parodie na blues, flamenco či zvonkohru /chichi.../. Sympatické říkanky jako Bells Of Insanity, Natural Defence System, hodně do US hozená Waiting For The Judgement Day či roztomilá slovní hříčka ve štítu titulní skladby jsou tanečními rytmy, jež potěší každého, kdo v death/grindu nehledá jen a pouze preciznost Cryptopsy. V záplavě různých US D/G brutal gore partiček jsou Perversist těmi, kteří, ač nemrtví, působí živě, upřímně a já jim to věřím...