LINKIN PARK - Minutes To Midnight

LINKIN PARK - Minutes To Midnight

LINKIN PARK - Minutes To Midnight

LINKIN PARK - Minutes To Midnight

"To málo, čo viem o hudbe, som sa naučil od THE BEATLES". Na tento výrok z jedného starého rozhovoru s producentským mágom Rickom Rubinom si chtiac-nechtiac musím spomenúť vždy, keď počúvam album "Minutes To Midnight" od kontroverzných Američanov LINKIN PARK. Výsledok jednej z najočakávanejších spoluprác v roku 2007 narazil v podstate podľa predpokladov na diametrálne odlišné reakcie. Kritici ho roztrhali v zuboch, fanúšikovia naopak vyniesli na popredné miesta všetkých možných rebríčkov predajnosti. Rubin vyzliekol LINKIN PARK z ich košatých nu-metalových hábov, odhalil ich až na dreň, v aranžmánoch veľmi často cítiť odkaz tvorby liverpoolskej legendy a jej ranej tvorby - vrstvenie vokálov, melodické linky, vytlieskavanie ako regulérna súčasť skladby... pomenovať ich súčasnú tvár ako zrážku nu metalu s BEATLES možno nie je až taká hlúposť, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať.

LINKIN PARK"Stripped down production" ako hlavný motív pri tvorbe nového materiálu je určite krokom správnym. Pokračovať tam, kde LINKIN PARK prestali na predchádzajúcom albume "Meteora", by bolo jednoznačne stagnáciou, ak nie je otočkou vzad. Už v jeho prípade (nech bola "Meteora" akokoľvek natrieskaná hitmi a po všetkých stránkach kvalitne dotiahnutá) išlo o nastavovanú kašu, akýsi druhý diel šokujúceho, štýlotvorného debutu "Hybrid Theory". LINKIN PARK sú progresívnym zoskupením inteligentných umelcov, to je z ich novinky jednoznačne cítiť. Sú premýšľaví (niekedy možno až príliš), dospeli a v roku 2007 chcú hrať muziku zodpovedajúcu ich veku. Metalovú dravosť aby človek na "Minutes To Midnight" lupou hľadal - aj pri emociálne najdrásavejšom momente celého albumu, keď Chester v úvodnej "Given Up" reve z plných síl "put me out of my misery" musíte premýšľať, o čom to tento šťastný otec štyroch synov, módny dizajnér a majiteľ odevnej značky vlastne točí. Oveľa uveriteľnejšie sú tak pokojnejšie, priam baladické polohy v kúskoch ako "Leave Out All The Rest", "The Little Things Give You Away", "In Between" (skvelý, precítený Shinodov vokál) alebo "In Pieces". Práve tie výrazne dominujú celému albumu, ktorý je tak v konečnom dôsledku mäkký, melancholický, príjemne zadumaný - ako pohľad na tmavý oceán pri zapadajúcom slnku. Ostrovčeky pulzujúcej energie (prvý singel "What I´ve Done", veselý party song "Bleed It Out" či skvelá koncertná rezačka "No More Sorrow") tu paradoxne fungujú ako krátke nadýchnutia pred opätovným ponorením do krásne smutnej nálady.

LINKIN PARKHoci to v niektorých momentoch celé riadne kríva - vykrádanie U2 a ich "With Or Without You" v (paradoxne napriek tomu výbornom) kúsku "Shadow of The Day", možno úplnou náhodou vypožičaná melódia v slohe "No More Sorrow" od DEPECHE MODE z ich hitu "Strange Love", politickou agendou a americkou pompéznosťou pretekajúca Shinodova repovačka "Hands Held High", alebo presladená úvaha o tom, aké to je byť sám na Valentína (sic!) v inak veľmi podarenej "Valentine´s Day" - album "Minutes To Midnight" komplexne jednoducho výborne funguje a v prípade mojej maličkosti dokonca patrí k najpočúvanejším titulom tohto roku.

Čas ukáže, do akej miery bol krok s Rickom Rubinom (mnohými možno aj právom považovaného za producenta za svojím zenitom) správny. Z pohľadu predajných čísel môže byť kapela viac ako spokojná. Naživo im to hrá taktiež fantasticky (viď. report z tohtoročného Nova Rocku). Má teda zmysel riešiť nejaké kritiky od pisálkov, ktorí určite počuli tisíce lepších popových či rockových nahrávok?

 87

Rudi

Verdikt

"Stripped down production" ako hlavný motív pri tvorbe nového materiálu je určite krokom správnym. Pokračovať tam, kde LINKIN PARK prestali na predchádzajúcom albume "Meteora", by bolo jednoznačne stagnáciou, ak nie je otočkou vzad.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
5 / 10
Čtenáři
5,3 / 10

Další informace

Stopáž: 43:28

Produkce: Rick Rubin & Mike Shinoda
Studio: The Mansion at Laurel Canyon & NRG Recording Studios

www.linkinpark.com

Sestava

Skladby

  1. Wake
  2. Given Up
  3. Leave Out All The Rest
  4. Bleed It Out
  5. Shadow Of The Day
  6. What I´ve Done
  7. Hands Held High
  8. No More Sorrow
  9. Valentine´s Day
  10. In Between
  11. In Pieces
  12. The Little Things Give You Away

Diskografie

The Hunting Party (2014)
Living Things (2012)
A Thousand Suns (2010)
Minutes To Midnight (2007)
Collision Course (2004)
Meteora (2003)
Reanimation (2002)
Hybrid Theory (2000)
Hybrid Theory EP (1999)
Xero Sampler Tape (1997)

Jiné pohledy

Marigold
6 / 10

Jolly good. Zní to dospěleji, pokorněji, promyšleněji, není to tak vykalkulované jako předchozí desky. Nicméně LINKIN PARK mají svoje limity a žádný velký art z nich nebude, ačkoli se zdá, že je to právě do končin více výběrových jaksi táhne. "Minutes To Midnight" je rozhodně trochu zajímavá, trochu překvapivá a trochu nudná deska. ... [4. září 2007]

 

Stray
4 / 10

Třetí deska LINKIN´PARK pro mne znamená jednoznačnou ztrátu pozic vydobytých předchozími díly (alespoň co se týče studiové práce), protože jejich pověstná hitovost, drive a zvuk plný poslechově atraktivního bombastu byli doposud jejich největšími zbraněmi. Zde neni z toho ani jedno. Nemůžu se zbavit dojmu, že současní LINKIN´PARK hrají hudbu, kterou jim zkrátka někdo na poslední chvíli poradil. Plytkost celého kompletu stvrdil hned na začátku lacině angažovaný videoklip k "What I´ve Done" (jinak jediné ze dvou kvalitních písní), kde se kapela pozastavuje nad znepokojivou situací naší planety. Doprdele, tahle kapela byla nejsilnější když bavila, když z jejich hudby praskali okení tabule a lítaly cihly ze stěn, tak co je sakra tohle? Snaha o jakousi humanitární glosu? Nevěřím jim to prostě ani trochu. Ale na tomhle mé znechucení z jejich novinky nestojí. Tím pravým důvodem je skutečnost, že je prostě nudná, nic víc. Jediná dobrá skladba je párty vyřvávačka "I Bleed It Out", jinak přihlížíme kilogramům bezpečné vaty, která neoslní, neurazí. Hned první "Given Up" je směšný zvukově ořezaný kolovrátek bez nápadu. Následuje "Leave Out All The Rest" nemožná balada kde Chester artikuluje jako třídní šprt na školní besídce. "Shadow Of The Day" mi přijde jako výplod na zakázku pro soutěž talentů American Idol a "No More Sorrow" u mne svým navztekaným výrazem akorát vyvolá ironický úsměv, protože jí chybí uvěřitelnost ranných děl. Poslední čtyři skladby snad slouží k uspání posluchače nebo možná jejich otupění, kdo ví? Není v nich totiž ani stopy po nějakém vyústění, smysluplné gradaci. Chyba tedy nevězí v částečné změně stylu a ubrání na zvuku a důraze, ale v absolutně špatných a plytkých skladbách, protože ať nyní hrajou LINKIN´PARK jakkoliv tvrdě, vždy jde o neosobní povrchně podanou blbost. Nejhorší album jaké v posledních dvaceti letech Rick Rubin produkoval. A to jeho práci bedlivě sleduji (DANZIG, AC/DC, THE CULT, SLAYER, RHCP, THE MARS VOLTA...). A ještě něco - mluvit o podobnosti tohoto díla s tvorbou U2 či BEATLES je podle mne to samé jako říct, že Petr Bende je český Bono. ... [2. září 2007]