Chuchvalce dýmu, pekelné vedro, dunění hutných kytar, ale i namachrovaná image, to byli před lety američtí MONSTER MAGNET. Jedna z nejpozoruhodnějších stoner metalových kapel, která ve své tvorbě míchala zejména šedesátkovou psychedelii s výraznými odkazy na postupy raných BLACK SABBATH. Po čtyřech sezónách jsou tedy konečně zpět s novým materiálem „4-Way Diablo“ (2007), který vznikal téměř po celou dobu ticha, hodně roztříštěně a za velmi krušných podmínek. Tato téměř legendární formace z New Jersey se totiž nikdy netajila svým pozitivním vztahem k návykovým látkám, ale na druhou stranu jsem měl jejich doznání za pěstěnou image sloužící k lepšímu zpropagování vlastní muziky, která navíc něco podobného vůbec nepotřebuje, protože je sama o sobě dostatečně silná a osobitá. Proč tomu tak bylo? Hned vysvětlím. Měl jsem je totiž v minulosti možnost vidět živě hned několikrát a jen o málokteré kapele můžu spolehlivě tvrdit, že by se těmto nespoutaným rarachům vyrovnala co se týče nasazení a fyzické kondice. Naprosto koncentrovaná a vitální vystoupení působila vždy více než profesionálně a tak mne informace o loňském vážném předávkování jejich frontmana Davea Wyndorfa celkem překvapila. Dnes už je snad leader MONSTER MAGNET z nejhoršího venku a tak jejich vydavatelství už nic nestojí v cestě, aby nejnovější materiál kapely vypustila pod zamračená nebesa. Pro fanoušky stoner rocku tedy událost hodná pořádného dýchánku.
V podstatě lze říci, že novinka plynule navazuje na přetrženou nit z jejich minulosti, s tím rozdílem, že jde o materiál převážně mírnější, vystavený na pozvolna gradujících skladbách, které se rozpínají spíše v teritoriu rockového retra, než aby bořily hradby všeobecné konformity nějakou nadměrnou hutností či metalovou výbušností. Hodně vzdušná kolekce zhruba z poloviny akustických skladeb tak pluje nekonečným vesmírem a posluchač je hypnotizován shluky nejrůznějších stále se opakujících tónů a zvukových barev. Duše proplouvá hvězdným oceánem s blaženým pocitem a charismatický kazatel Wyndorf slibuje věčnou spásu všem, kteří se na Zemi stali neposednými. Tohle album je jako tunel v bezčasí, očistec nebo osobní výpověď o událostech bouřlivákovy minulosti z vyšší perspektivy. Ať zmíním „Blow Your Mind“, „Cyclone“ nebo „I´m Calling You“, je poznat, že MONSTER MAGNET zestárli. Nemyslím to však tak, že by jejich nové songy postrádaly jiskru, tak snadně by se tihle ostřílení desperáti z Jersey nevzdali. Jen si prostě více užívají své klidné období. Zřejmě už i Dave Wyndorf pochopil, že není důležité při jízdě autem mačkat pedály až k podlaze, protože okolní krajina nabízí mnoho nádherných vyhlídek. Nejlepší skladbou je zřejmě „Solid Gold“ pozvolna se pohupující v retro rytmech jako éterická go-go tanečnice konce šedesátých let na parketě poloprázdné nálevny v L.A.. Překvapí skvělé zpracování koverze „2000 Light Years From Home“ od ROLLING STONES a to zejména svou „atmosférou kašmíru“ i skutečností, že jde o opravdu silnou píseň s hitovými ambicemi. Nejhlučnějším peklem je naopak „Wall Of Fire“, zde jediná razantní rána pěstí po vzoru minulosti souboru.
Podtrženo a sečteno – jestli něčím nový MONSTER MAGNET překvapili, pak je to klid, jistota a kompoziční nadhled, s jakým je „4-Way Diablo“ (2007) vystavěné. Po krušných letech, kdy nebylo vůbec jisté, jestli se od těchto zhulenců ještě něčeho smysluplného dočkáme, je to prostě příjemné překvapení. Nejedná se zdaleka o jejich nejsilnější materiál, spíše ho řadím kvalitativně k předchůdci „Monolithic Baby“ (2004), který nedosahoval laťky zlatého období, ale kapela zaručeně potěšila jiným pohledem na svůj životní příběh. Určitě nejmírnější a nejpísničkovější album jejich historie.
