TESTAMENT - The Gathering

TESTAMENT - The Gathering

TESTAMENT - The Gathering

TESTAMENT - The Gathering

Právě tohle album se pro mnohé současné fanoušky tvrdších metalových odvětví stalo na sklonku předchozího věku dokonalým synonymem kvality. A to nejen v diskografii těchto legendárních Kaliforňanů, ale kvality v metalu všeobecně. Všichni členové TESTAMENT se totiž do práce na „The Gathering“ vrhli s velkým nadšením a po předchozím zuřivém záseku „Demonic“, který vykazoval podstatně větší příklon k brutalitě a death metalovým vlivům, chtěli přijít zejména s materiálem, který by co nejreprezentativněji spojil všechny přednosti jejich dosavadní tvorby, a to ať už šlo o jejich pověstné ohněm nabité melodie, stojící na sytém projevu Chucka Billyho, tak natlakované riffy, které by sice svou formu čerpaly z thrashové minulosti, avšak jejich vyznění by bylo zcela v režii vyznavače moderního hutného soundu – dnes již slovutného zvukosochaře Andyho Sneapa.

TESTAMENT

Dost možná jedna z nejsilnějších metalových sestav konce devadesátých let minulého století stvořila album, jež působilo na tehdejší scéně jako monstrum, pro které nebylo problémem získat si respekt pouhým vyslovením jeho názvu. „The Gathering“ opěvovala jak odborná kritika, tak hordy nových metalových fans, příslušících k nové obrozenecké generaci, která se zejména na Starém kontinentě vyklubala v průběhu uplynulých tří sezón. Ale nejdřív všechno pěkně po pořádku. Poslední mohykáni ze základní sestavy TESTAMENT, té která nahrála jejich prvních pět alb (ty do dnes platí za komerčně úspěšnější) - Chuck Billy a Eric Peterson, vybudovali na sklonku roku 1998 z TESTAMENT doslova „all stars team“. Spojili se totiž se zkušeným bombardérem Davem Lombardem, kytarovým světoběžníkem Jamesem Murphym a baskytarovou legendou Stevem DiGiorgiem. Záliba všech hvězd v hutnějších metalových odnožích předem značila, že se oproti „Demonic“ nic z tvrdosti slevovat nebude a zároveň, že bude materiál blíže k jejich starým klasikám, protože mít ve svých řadách klenot kalibru Chuckova hlasu a soustředit se jen na brutalitu by byla opravdu velká škoda. Takže právě Chuck Billy zde doslova exceluje v neobvykle široké paletě hlasových poloh. Samotné album je pak nejen díky tomu, ale zejména díky vynikajícím výkonům všech zúčastněných, ale i obdivuhodné kompaktnosti všech skladeb, dokonalou ukázkou moderního metalového mistrovství, a to jak po stránce hráčské, skladatelské, zvukové i producentské.

Chuck Billy a Eric PetersonV první polovině alba platí že co skladba, to odjištěná třaskavina. Vlna tsunami narvaná hitovým potenciálem (v metalovém měřítku samozřejmě) a prvotřídním skladatelským vkladem. Majestátní hymna „D.N.R.“ platí za jeden z nejlepších metalových otvíráků jaké znám, takže hned od prvních momentů jsou posluchači doslova vrženi do epicentra thrash metalového uragánu. Ostatně tahle píseň patří ještě dnes k základním pilířům živých představení TESTAMENT. Následuje několik skladeb, které nic z vysoko nastavené laťky neslevují. Druhá „Down For Life“ to do nás pumpuje v nejlepší možné tradici Petersonovy riffové školy. Zvuk je naprosto zabijácký, plný a průrazný. Odér zlověstnosti doslova prýští z každého tónu nahrávky, což stvrdí hned následující věc - tajemným intrem začínající „Eyes Of Wrath“. Z té se nakonec vyklube jedna z nejpozoruhodnějších položek diskografie TESTAMENT. Dodnes mám v hlavě moment, kdy jsem poprvé slyšel první věty jejího textu (ostře odeřvané rozjetým Chuckem), které se zde, díky své expresivitě, doslova zasekávají do mohutných groovy kytarových partů. Znamenitý konec zde obstará James Murphy v podobě plíživého kytarového sóla. „True Believer“ je skladbou řekněme hitovějšího zaměření a já jsem opravdu rád, že se zde nachází. Dává tudíž (při troše fantazie) vzpomenout na období výborného alba „The Ritual“. Rovněž „3 Days Of Darkness“ patří k zlatým hřebům. Takhle by se dalo pokračovat skladbu za skladbou. Druhá půlka přeci jen vykazuje více indicií směřujících k megabrutálnímu albovému předchůdci a Chuck Billy tudíž několikrát zaburácí zcela v death metalovém duchu – „Legions Of The Dead“.

Hned po albu následovalo rozsáhlé turné, v jehož rámci TESTAMENT vystupují také v Praze. Ještě předtím však dochází ke změně na postu sólového kytaristy, kdy Jamese Murphyho střídá Steve Smyth. Nikdo však ještě netuší, že metalová veřejnost bude velmi brzy postavena před nepříjemnou skutečnost a sice, že Chucku Billymu diagnostikují zhoubný nádor, se kterým se tento borec statečně porve v průběhu několika následujících let. Kapela tudíž veškeré své aktivity odkládá na neurčito. Dekáda poté je dnes již historií, protože všichni víme, že Chuck Billy a Eric Peterson to znovu za TESTAMENT (ve fantastické formě a v sestavě s božským Alexem Skolnickem a Paulem Bostaphem) nekompromisně dávají. Comebacková deska „The Formation Of Damnation“ sklidila před rokem velký úspěch a za rok zde máme jejího následovníka!

 39

Stray

Verdikt

Thrash metalový uragán, jaký neměl ve své době konkurenci. Velmi moderní, zvukově i skladatelsky dokonalé album od tehdejšího All Stars Teamu TESTAMENT.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
9,3 / 10

Další informace

Stopáž: 46:06

Produkce: Eric Peterson, mix. Andy Sneap
Studio: Driftwood Studio, Oackland (USA)

www.testamentlegions.com

Sestava

Skladby

  1. D.N.R. (Do Not Resuscitate)
  2. Down For Life
  3. Eyes OF Wrath
  4. True Believer
  5. 3 Days In Darkness
  6. Legions Of The Dead
  7. Careful What You Wish For
  8. Riding The Snake
  9. Allegiance
  10. Sewn Shut Eyes
  11. Fall Of Sipledome

Diskografie

Titans Of Creation (2020)
Brotherhood Of The Snake (2016)
Dark Roots Of Earth (2012)
The Formation Of Damnation (2008)
Live In London (DVD) (2005)
First Strike Still Deadly (2001)
The Very Best Of Testament (Best Of) (2001)
The Gathering (1999)
Signs Of Chaos (Best Of) (1997)
Demonic (1997)
The Best Of Testament (Best Of) (1996)
Live At The Fillmore (Live) (1995)
Low (1994)
Return To The Apocalyptic City (EP) (1993)
The Ritual (1992)
Souls Of Black (1990)
Practice What You Preach (1989)
The New Order (1988)
Live At Eindhoven (Live) (1987)
The Legacy (1987)

Jiné pohledy

Jedno z těch alb, které jsem si běžel koupit hned v den vydání. "The Gathering" alespoň pro mě zpočátku představovalo určité zklamání. Snad za to mohl fakt, že mě nesmlouvavá tvrdost jeho předchůdce ve své době bavila více, než melodické výpady typické pro tuto kapelu. Čas však dal zapravdu spíše "The Gathering", který dodnes považuji za jednu z nejlepších nahrávek těchto thasherů a zároveň i za skvělé vykročení do nového milénia.

Žel, jak již podotkl i Stray, čekání na jeho následovníka bylo až nečekaně krutě dlouhé, ale to už je pevně doufám všechno minulost.
Dalas | 22. srpna 2009