Pepa Bolan (MANDRAGE) - V popu nacházím stále více feromonů

Pepa Bolan (MANDRAGE) - V popu nacházím stále více feromonů

Pepa Bolan (MANDRAGE) - V popu nacházím stále více feromonů

Pepa Bolan (MANDRAGE) - V popu nacházím stále více feromonů

Je to více jak dva roky, co proběhl minulý rozhovor. Od té doby utekla spousta vody a ledacos se změnilo – hlavně tedy asi to, že jste natočili debutové album, a to hned pod vydavatelstvím Universal. Jak vlastně bylo toto partnerství navázáno, co všechno musí kapela udělat, aby se dostala pod major label?

Co všechno je trochu divný označení. Kapela musí být pro vydavatele samozřejmě něčím zajímavá. My jsme dostali smlouvu na základě demonahrávky. Pánové z Universalu si nás také byli poslechnout na pár koncertech, protože když kapela neumí na živo podat kvalitní výkon, je to špatný. Takže asi tak, nic zvláštního, normální partizánská cesta z hospody do světa showbusinessu (smích).

Pepa BolanTakže jste "jen" poslali demáč a oni se ozvali?

Jasně, ale nebylo to zas tak jednoduchý, jak popisuju, proběhla spousta asi potřebných procedur a než se ta smlouva nakonec podepsala, trvalo to skoro půl roku. Universal zase nejsou takoví střelci, aby si dovolili podepsat v pondělí s někým, koho najdou v pátek večer na ulici, což je možná někdy škoda, ale to už je na sofistikovanější debatu, protože když to vezmu kolem a kolem, tak nás vlastně na ulici našli…

Co si mám pod pojmem „procedura“ představit? Určitě tedy šlo o nějaké vzájemné oťukávání, zajímá mne, jak to probíhalo a na co Universal kladl důraz?

No, že to nešlo tak rychle. Nejdříve si nás byli poslechnout ve zkušebně, pak následovaly nějaké koncerty a mezitím se stále o něčem radili, abych byl upřímný, ani nevím o čem, a neustále to protahovali, že si nemáme dělat naděje apod. Absolvovali jsme také nějaké návštěvy na Universalu, kde jsme si prostě tak povídali o muzice a o tom, co by nám vadilo nebo nevadilo – pro nás to byly v ten moment nesmysly, už jsme chtěli točit desku.

Zkusme se na to teď podívat opačně. Co všechno se pro kapelu změní, pokud se jí ujme takové velké vydavatelství jako Universal a vydá jí album? Do jaké míry funguje podpora firmy a od kdy už dochází k určitým omezením?

Nezmění se vůbec nic – můžu s klidným svědomím říct, že co si člověk neudělá sám, tak nemá. Úplně stejně, jako když se plácáš bez desky. Snad jen více koncertuješ, ale to záleží hodně na managementu, co je pro tebe schopný udělat. Nějaké promo firma udělá, ale když se po prvním měsíci prodeje desky neobjevíš v žebříčku nejprodávanějších desek, tak máš jistotu, že to s tím promotion nebude tak urputný. Trochu jsem nepochopil ty omezení, co tím myslíš?

Pepa BolanMyslel jsem tím například omezení ve svobodě tvorby. Setkal jsem se u spousty lidí s názorem, že jste producentskými kypřidly vyhnanou rychlokvaškou, která dělá to, co jí firma řekne…

To museli být určitě nějací vzdělaní lidé, nebo alespoň ty, který si myslí, že tomu rozumí (smích). Určitě jsi slyšel naše demo, takže víš, že na desce se objevila z tohoto dema spousta písní. To znamená, že písně, které vyšly pod značkou Universal, jsme hráli už dlouho před tím, než jsme vůbec něco podepsali. Nevím o ničem, co bychom dělali s nějakým násilím. V této republice bohužel panuje určitá skepse a nedůvěra v nové mladé kapely. Když se někde něco vyloupne, tak místo toho, aby se někdo zajímal oč jim jde a co chtějí svojí muzikou říct, je mnohem zajímavější se domnívat, že to není samo sebou a že na tom musí být něco špatně. Co se týče producenta, myslím, že ho má snad každá kapela, tak nevidím důvod, proč bychom ho nevyužili my – nemít producenta považuji buď za slušný amatérismus, nebo v případě že to dobře dopadne, za genialitu daného umělce. Když už mluvíš o omezování ve svobodě tvorby, přijde mi to jako mýtus, kterému všichni chtějí věřit. Já osobně jsem se s tím nikdy nesetkal a ani neznám kapelu, kterou by něco takového potkalo. Pokud ti chce vydavatelství vydat desku, tak určitě z tebe nebude vyrábět zcela novou kapelu, to by přece nedávalo žádný smysl. Mají samozřejmě právo třeba kecat do toho, která píseň bude jako 1.singl, ale vzhledem k tomu, že se oběma stranám líbila stejná píseň, nebyl s ničím problém. To už je mnohem jednodušší si tu kapelu poskládat formou nějakého dobře vymyšleného projektu, jako to bylo s Evou Farnou, pak si může vydavatel dovolit diktovat mnohem víc věcí.

Už jsi v minulosti nahrál celkem dost materiálu. V čem se lišilo nahrávání prvního alba MANDRAGE „Přišli jsme si pro Vaše děti“ na Barandově oproti nahrávání proma z roku 2005 ve Kdyni?

Budu mluvit pouze za sebe. V Kdyni byla úžasná atmosféra a Venca Váchal, který to tam kormidluje, je skvělý človíček, takže je to hrozně takové pohodové a bezstresové. V okamžiku, kdy točíš s cizími lidmi, byť v super studiu, člověk je takový trochu nervózní. Já osobně jsem PRO producenta, vždy je lepší mít nezaujatý názor zkušenějšího člověka, ale na druhou stranu mi hrozně vadí, když mi do toho kecá (smích). Takže v Kdyni jsme si dělali, co jsme chtěli a maximálně jsme se porvali mezi sebou, ale na Barrandově jsme se rvali mezi sebou a ještě s producentem (smích).

Pepa BolanKdo vám vlastně dělal producenta a jak jsi byl spokojen s jeho prací? Mohli jste si producenta vybrat, nebo vám byl přidělen?

Na producentovi jsme se vzájemně dohodli. Nakonec padlo jméno Martin Ledvina, který měl zkušenosti např. s LENKOU DUSILOVOU nebo ROE-DEER a dnes se věnuje ANETĚ LANGEROVÝ. Míchačku dělal Neil Douglas, ten spolupracoval i s OASIS a míchal třeba poslední SUNSHINE. Je spousta věcí, které ti může producent poradit, a ty můžeš být spokojený, ale vždy jsou samozřejmě i ty, které bys udělal jinak, ale to je normální nahrávací proces. Já jsem s "většinou" jeho práce spokojen.

A jak to vypadá se spokojeností s albem? Co bys dnes s odstupem času změnil a co nechal?

Mam normální postmateriální syndrom, změnil bych spoustu věcí. Ale s těmi zásadními jsem vcelku spokojen. S odstupem času bych z těch zásadnějších asi úplně vyhodil z desky pár písní a nahradil je jinými. Myslím, že máme ještě hodně dobrých písní, které na desce nejsou, pokud to mohu říct takto chvástavě (smích).

Myslíš třeba  „Růže a Slavík“ – ta se mi jevila na demu vcelku silná a tuším, že se hovořilo i o tvé autorské věci nazvané „Sám“. To byl dle mého názoru jeden z nejsilnějších kusů, které jsi napsal – myslel jsi tyto skladby, nebo úplně jiné? Proč se vlastně konkrétně tyto písničky nedostaly na album?

Máš pravdu, "Růže a Slavík" je dobrá píseň a určitě s ní do budoucna počítáme, třeba na další placku, uvidíme, jak se povede. A co se týče písně "Sám", tak ta původně měla být i na desce, ale nebyl jsem spokojen s její finální verzí, takže jsme ji raději stáhli. Některé věci se prostě povedou a některé, o kterých si původně myslíš, že jsou outsideři, se v závěru vyloupnou a jsou z toho dobré pecky. Což je příklad našeho prvního singlu "Kapky proti slzám". Vůbec jsem té písni na začátku nevěřil a to, co jsme z ní nakonec vykřesali, se nám natolik líbilo, že jsme se rozhodli ji dát jako pilotní singl.

Pepa BolanKdy se chystá druhé album? Máš už představu, kdo jej bude produkovat? Koho by sis osobně přál?

To je ještě trochu předčasné o tom mluvit. Nikdo neví co a jak bude.

Kam bude Váš nový materiál směřovat? Chystáte nějaké změny, vývoj?

Jasně.... chceme udělat dospělou desku, takzvané písně s občankou (smích). Spousta nápadů (upozorňuji NÉ-ŠPATNÝCH) na první desce vzniklo třeba, když bylo klukům 12 let, a postupem času nějak zrály a přetvářely se, ale teď jedeme všichni od začátku v jednom vlaku a táhneme za sebou spoustu vagónů se zkušenostmi. Jsme o poznání mnohem lepšími muzikanty, než to bylo před nahráváním debutu. Zkušenost je něco, co nikde nenajdeš, a když to máš, tak ti to nikdo nevezme. Bude to dobrý materiál, neříkám, že měkčí nebo tvrdší, popovější nebo alternativnější, ale podle toho, co z nás leze, budou to dobré písně.

Dokáže Tě nyní hraní plnohodnotně uživit a umožnit tak, aby ses mohl soustředit jen na hudbu?

Ne.

A myslíš, že v budoucnu se to změní? Nebo jinak, chtěl bys, a je reálné, aby se to změnilo?

Dobře, takže ještě jinak. V okamžiku, kdy jsme nebyli v tom kolotoči, jsem se mohl na muziku soustředit mnohem víc. Teď se musím starat, kromě práce, kapely a rodiny taky o spoustu blbin, který jsou kolem toho, takže pro mě by byl "fakt" uživení se muzikou pouze záchranou, jak se z toho nezcvoknout. Jo, chtěl bych to. Proč ne, ale určitě ne za cenu hudebního poklesu na jakýsi sveřepý derivát v podobě středního proudu a nenásilných melodií s tuctovými texty.

Jako bych v tom cítil určitou nedůvěru v to, že se lze živit i bez poklesu…

Tak to není, já se muzikou nikdy neživil, takže nevím, jaké to je. Neznám cesty, jak se k tomu jiné kapely dohrabaly. Pouze říkám, že za muzikou si musím stát, a pokud se takovou muzikou uživím, nebudu se za to stydět, ba naopak.

Pepa BolanChápu, přelaďme na jinou vlnu. Když občas z dálky pozoruji šum okolo MANDRAGE, říkám si, jestli se občas necítíš jako ve filmech, kde v hlavních rolích úřadují Kotek s Mádlem? Kluci si ten kolotoč, který se točí kolem kapely, asi celkem užívají, nebo ne? Jsi v kapele nejodrostlejší a stojíš pevně nohama na zemi, ale co ostatní? Když má teenager najednou zástupy oddaných fanynek, tak se to na něm trochu odrazit musí, ne?

Jo, máš pravdu, kluci si to užívají (smích). A proč ne, jakýmu klukovi by se nelíbilo mít v osmnácti letech fungující kapelu, a jak ty říkáš, "zástupy fanynek". Ale na druhou stranu – jelikož to vidím zevnitř a vím, že to není většinou o tom užívání – je důležité mít spoustu respektu, zodpovědnosti a snahy pro kapelu něco obětovat a těchto věcí je mnohem víc, než se válet opit po koncertě s holkama v šatně. Je to hrozná zabíračka, koncertujeme velmi často a často i hodně daleko a jelikož kluci chodí do školy, je to pro ně také dost náročné. Jsme teď hodně tlačeni časem a neustále zkoušíme a zkoušíme. Co dělají, když nejsme zrovna spolu, je mi jedno, ale když se jedná o kapelu, "dišciplína muší bejt vy klucí sakramentský", jak by řekl pucflek Švejk.

Tak na to máme naprosto stejný názor. Bez disciplíny to prostě nikdo nikam nedotáhne. Na Váš debut jsem četl dost kritické ohlasy z řad publicistické obce, několikrát to byli i lidé, kteří předchozí „na koleni dělané“ promo chválili, čím si to vysvětluješ? Ptám se proto, že na obou nosičích je do značné míry podobný materiál.

To nevím, to se budeš muset asi zeptat jich. Já když si jdu koupit lahvovou dvanáctku vedle v baráku k Brutusákovi, tak mi chutná úplně stejně, jako když si ji koupím v Carefouru. S ohledem na to, že u Brutusáka ji dostanu vopatlanou kdo ví od čeho a v Carefouru to má hezké balení i se soutěží (smích). Nevím, jestli jsem použil dobrej příklad, ale spousta hudebních kritiků mi přijde povrchních, jako brunátní důchodce na domovní schůzce. Vidí mladý kluky, nálepku Universal a hned mají nějaký chytrý názor, aniž by se o to dál zajímali. Četl jsem nějaké tlachy, ale četl jsem i dobré kritiky.
Hlavně, hudební recenze jsou dost zvláštní věc. Jeden ztroskotalý muzikant přednáší národu co dělají ty neztroskotalý špatně – vtipné.

Pepa BolanKdyž už jsme u té žurnalistiky, zabrousím i mezi bulvárnější ledy. Dost často se probírá, že z vás Universal chce udělat českou obdobu TOKIO HOTEL. Cítíš podobný tlak od vydavatele? S hudbou TOKIO HOTEL nemáte mnoho vztyčných bodů, kde se podobnost, o které se hojně diskutuje, vlastně vzala?

No, to je právě to, o čem jsem mluvil před chvílí. Povrchní člověk, když vidí kluka s dreadama, tak si řekne – smažka. Už ho nezajímá, že mam slušné vzdělání, dobrou práci, spokojenou rodinu. Povrchní žurnalista, když vidí novou mladou kapelu, tak si je hned snaží nějak zjednodušeně zaškatulkovat, aby neměl práci s pitváním, oč jim vlastně jde. A vzhledem k tomu, že TOKIO HOTEL teď frčí a vydává je také Universal, tak cíl byl najit, tudíž je třeba se do něj strefit.
Jelikož je mi 31 let, tak se o TH opravdu nezajímám, ale dost nechápu proč je „odrostlejší populace“ tolik nenávidí. Jsou to asi nějaké mindráky z toho, že to tak mladý kluci někam dotáhli. Poslední dobou mám prču z takzvaných „říkám jim alternativní pozéři“, kteří zavrhují vše, co se objeví v médiích. To souvisí i s tvojí otázkou, proč se naše demo chválilo a deska se kritizuje, i když jsou tam ty samé písně, pouze kvalitněji nahrané. V okamžiku kdy je člověk nula, tak ho všichni plácají po ramenou, ale boj se okamžiku, když se tvoje muzika začne drát na povrch. Pro tyhle lidi to bude vždycky s vykřičníkem, že to už není ono. Přijde mi to všechno strašně absurdní.

Podobně je to s nálepkou „kapela pro děti“ a z toho, co jsi říkal, tuto nálepku také vy vnímáte a chcete natočit „dospělé album“ – tedy zbavit se jí, i když asi není tajemstvím, že velmi významnou množinou vašich příznivců jsou adolescentní holčičky. Jak vlastně reagují na Tebe, který jsi o generaci starší? Ptám se proto, že jsem nedávno seděl v tramvaji a dvě „cool emo“ dívenky si o Tobě nad časopisem Bravo povídaly. Bylo to něco ve stylu: „Ti MANDRAGE jsou super, ale ten starej je trapnej.“ Setkal ses už s něčím podobným?

(Smích) To je dobře. Nicméně adolescence je post-pubertální věk, který se počítá od 18 do 21 let, takže budeme asi ve stejné cílovce jako třeba SUNSHINE. Ale to je jedno, stejně nechceme být nějakou módní čurdou pro děvečky, co se zajímají o kapely podle toho, jakou mají image a jestli jsou zrovna free-cool-in. Kapela pro děti je jasná. Holt hrají v MANDRAGE mladý kluci, k čemu ostych, Mates s Víťou jsou hezký kluci, ale omlouvat se za to nikomu nebudou. Já se zas nebudu nikomu omlouvat, že jim to tam tak krásně kazím. Zjednodušeně, nemáme s tím žádnej morální problém. Také je z tvé otázky cítit, že když někdo hraje pro mladší populaci, je to snad něco, co tě degraduje na horší stupeň. Za poslední rok s MANDRAGE jsem získal tolik psychologických poznatků, že bych mohl napsat knihu o mindrákách naší generace. To není myšleno přímo na tebe, ale když promineš, tak tvoje otázky se automaticky strhly na tyto témata, protože lidi prostě baví se těmahle tlachama zabývat. 

Zaslechl jsem, že jste měli vystupovat na Silvestra na TV NOVA, nakonec se to nekonalo – proč?

Pepa BolanTV NOVA si nakonec usmyslela, že nemáme žádný mega-hit, strašné to slovo (smích). Takže se žádné vystoupení nekoná. Možná je to pocta, protože podle mě se naše muzika z těch klasických rádiových šlágrů extrémně vymyká a píseň "Kapky proti slzám", i když se ve všech hitparádách slušně mlela, je prostě dobrá píseň, za kterou si všichni stojíme. A mega-hit se z ní nestal jen díky tomu, že opravdu je dobrou písní. K tomu, aby se stala mega-hitem, jí v dnešní době chybí bohužel krapet té blbosti. A co se týče druhého singlu „Punk rock song“, tam se o rádiích nedá vůbec mluvit, to bylo úplně pasé už dopředu. Firma se sice nechtěla smířit s tím, že to v rádiích nepoběží, ale nakonec měla ta píseň větší úspěch než „Kapky proti slzám“. Tady máš zas další příklad toho, že opravdu neděláme to, co nám někdo řekne (smích).

Jaké album Ti udělalo v roce 2007 největší radost?

BABY SHAMBLES – Shooter´s Nation.

Dopustím se na závěr záměrně jednoho rozhovorového „strayismu“. Budu házet názvy rockových kapel, u kterých by mne zajímalo, co se Ti na jejich hudbě líbí nebo nelíbí nebo prostě jen myšlenka, která Ti jako první prolétne hlavou:

THE DOORS
Ikona – žádná kapela už nebude jako THE DOORS – což je podmíněno také dobou, ve které hráli oni a ve které teď žijeme my.

RAMONES
Skvělá punková kapela, vlastním ve svém archivu celou diskografii.

KABÁT
Cooooo, kam jsi to ujel, z New Yorku do Teplic? (smích) Myslím, že jim to šlape, a lidem se to líbí, což je určitě motivující, a být tak dlouho na vrcholu jako KABÁT, tak je třeba smeknout klobouk, i když to není zrovna moje krevní skupina.

LIBERTINES
Tak to jsi mi napíchl moji krevní skupinu přímo z tepny. Mám rád tyhle kapely s tak ležérním stylem, že občas pochybuješ, jestli je to záměr, nebo doopravdy neumějí hrát.

SUNSHINE
Hmmmm...  mám rád jejich muziku.

MANOWAR
Ale ty kujóóóne – jóóóó MANOWAR ve svojí době byli dobří, vyrostl jsem na heavy metalu, ale teď se jaksi stali karikaturami sebe sama, ale je to pouze můj pohled, jelikož někomu to třeba přijde ok, ale já mám jaksi dobu Barbara Conana za sebou, už ze základky.

CHINASKI
Nevím, co bych Ti na to řekl, jelikož mě nic nenapadá.

MOTLEY CRUE
Kde jsi šťoural kapely, na kterých jsem vyrostl? (smích) Nikki Sixx je můj idol z mládí, když jsem řekl své první (nebo že by to byla druhá?) holce, že chci bejt stejně pokérovanej jako on, tak se se mnou rozešla se slovy, že se utvrdila v tom, že jsem idiot. Ty jsi cestovatel, z Vrchlabí rovnou do L.A.!

PEHA
Sympatičtí lidé, což je hlavní. A co se týče muziky, na této kapele je vidět, že i POP se dá hrát v našich končinách inteligentně. Mám je rád.

KORN
Nikdy jsem je zas tak moc neposlouchal, patří ke kapelám, které mi nevadí poslouchat, ale jaksi nedosáhnu kýženého vyvrcholení, i když jsem v mládí poslouchal i death metal. Někdy se k němu s nostalgií vracím v podobě poslechu „Leprosy“ od DEATH, ale zjišťuji, že v popu nacházím více feromonů. Opět z Prešova za velkou louži, to jsem zvědavý, kdy skončíme v Plzni.

CLOU
Mám raději když česká kapela zpívá česky. Mám dobrého kamaráda rodilého Ira a když jsem mu pouštěl nějaké české kapely s anglickými texty, tak se smál až se za břicho popadal. On i takový Bono Vox z U2 kdyby zpíval česky by byl asi krapet směšný. Ale to neznamená, že mi to nějak vadí, jen je to prostě škoda, že nikdo vlastně neví, co je to za lidi. Texty jsou podle mě jednou z nejdůležitějších věcí na takové věci jako je dobrá píseň, protože o tobě hodně vypovídají.

MARS VOLTA
Měl jsem raději AT THE DRIVE-IN, jejich album "Relationship Of Command" je jedno z nejúžasnějších, které mám. MARS VOLTA už jsou na můj vkus dost komplikovaný a ten písničkový základ je odstraněn na úkor všemožných kakofonií.

Pepa BolanA pokud trváš na té Plzni, tak tedy DIVE
Dlouho jsem je neslyšel, takže nemohu soudit (smích). Naposledy jsem je viděl, je to tak cca 2-3 roky nazpět, to by nebylo objektivní, ale před těmi 2-3 lety byli fajn - svěží vánek do toho hardcorového důchoďáku, který tady předváděly stejné kapely s jinými názvy.

Tak to byla poslední otázka, děkuji za Tvůj čas a přeji vydařeného Silvestra a v roce 2008, ať se daří jak kapele, tak Tobě v osobním životě. Pokud chceš komukoliv něco vzkázat, poslední slova náleží Tobě... (pozn. Autora: rozhovor probíhal o Vánocích)

Díky moc, Tobě taky děkuju a přeju všechny ty věci, co se přejou. Jediný, co bych chtěl asi tady po tomto rozhovoru vzkázat, je: Kaštele na slova "spousta lidí si myslí" a poslouchejte si, co chcete, nikomu do toho nic není a je to jen vaše věc, co vám v danou chvíli přijde dobrý!

 32

RIP
RIP

Další informace