FUCK THE FACTS, ANTIGAMA, DR. DOOM - Praha, Klub 007 - 26. února 2009

FUCK THE FACTS, ANTIGAMA, DR. DOOM - Praha, Klub 007 - 26. února 2009

FUCK THE FACTS, ANTIGAMA, DR. DOOM - Praha, Klub 007 - 26. února 2009

FUCK THE FACTS, ANTIGAMA, DR. DOOM - Praha, Klub 007 - 26. února 2009

Již teď mohu s klidem říci, že díky FUCK THE FACTS mám za sebou jedno z nejlepších vystoupení v kultovním strahovském hudebním svatostánku. Tři kapely spjaté s legendární stájí kytarového extrému zvané Relapse se v deštivý únorový čtvrtek zastavily na „Sedmičce“ a tato zastávka jednoznačně stála za to, ačkoliv klub nebyl příliš naplněn.

DR.DOOMHolanďané DR. DOOM, disponující splitkem se známějšími COLLISION, se u tuzemského publika velmi dobře zapsali na loňském Obscene Extreme a Kindergrinder Festu, ostřílení borci ANTIGAMA mají ve svém žánru statut veteránů a kanadští FUCK THE FACTS jsou již značně protřelou veličinou, která vyplodila osm plnohodnotných albových počinů a celou řadu EP a splitek, jedno mimo jiné i s rokycanskými FEEBLE MINDED. První se na scénu derou holanďané DR. DOOM. Kapela tvořená jedním árijským elfem u bicí soupravy, dvěma kytaristy s řádnou výbavou pro vlasové vrtulníky a latinskoamerickým pořízkem Elim u mikrofonu působila sice v prvních chvílích v poloprázdném klubu poněkud rozpačitě, ale jakmile odpálila svůj set, bylo vše v nejlepším pořádku. Průzračně zbustrovaná kytara, hnaná před dva zesilovače a několik beden, měla fantastický zvuk, za nímž diváky nelítostně ničila dvoukopáková artilerie. Neuvěřitelně živelný a šťavnatý grindcore s masivním vysoko vřískajícím Elim, který neustále roztáčel své černé kudrnaté kadeře, to byl parádní počátek večera. Celé vystoupení bylo kořeněno výtečnou pódiovkou, která nasvědčovala tomu, že s nedostatkem lidí si kapela rozhodně hlavu nedělá.

ANTIGAMAStaří pardálové z Polska nastupují záhy. Sestava experimentálně grindové ANTIGAMY, ochuzená o baskytaristu Szymona Czecha, vzbuzovala jistý respekt již při přestavbě pódia. Na maličkou scénu se totiž stěhovala monstrózní bicí souprava opiercingovaného Krzysztofa Bentkowskiho, která obsahovala dvě patra přechodů a obrovské množství nestandardních součástí. Na zvuku se to také patřičně projevilo. Krásné korpusy s čistě texturovaného dřeva, které doplňovaly místy průhledné tubusy některých bubínků, měly naprosto famózní a neotřelý zvuk. A zdaleka nejen ten. Krzysztof se svým nástrojem není žádné ořezávátko a rytmy, které do poněkud zaskočených přihlížejících sypal, byste v kontextu žánru hledali asi hodně dlouho. Poměrně komicky vypadala první řada kapely, tvořená z maličkého kytaristy Sebastiana a obrovského hromotluka Patryka, k níž se přirovnání s obrazem Davida a Goliáše přímo nabízelo. Chlapácky hutný řev Patryka, držícího se stojanu mikrofonu, obhrouble útočil na všechny přítomné, ale i tak pro sebe netradičně mnohem více pozornosti urval proklatě vysoko sedící bubeník. Nenápadně a skromně působící Sebastian s přesností chirurga a grácií řemeslného mistra strouhal kytaru a celý set vygradoval bubenickým sólem, kterým Poláci předali štafetu zámořským hostům.

FUCK THE FACTSFUCK THE FACTS měli zpočátku trochu problém se samplerem, ale jakmile ho vyladili, odpálili jedno z nejlepších vystoupení, jaké jsem kdy na „Sedmičce“ viděl. Sestava, která je vedena maličkou blondýnkou Melanie Mongeon, posílená o touringové členy, měla v sobě také výškové rekordy. Drobná něžná Melanie, mezi skladbami neustále z hrníčku usrkávající čajík (že by nějaké bacily?), byla v opozici vůči více jak dvoumetrovému mladému čahounovi Marcovi, který na klubovém pódiu hrál pro jistotu lehce přikrčený a notně rozkročený, neboť hlavou již brousil omítku nad sebou. Vystoupení FUCK THE FACTS bylo jednou velkou smrští, která stavěla na těch nejlepších vlastnostech kanadské scény. Extrém, který nenudí. Set, který přišel, jsem nečekal ani v nejmenším, ačkoliv s dřívější tvorbou Kanaďanů seznámen jsem.

FUCK THE FACTSTahle exkurze obsahovala grindové sypanice, mohutné kytarové stěny, sekané chumelenice i hitové motivy, jež jakoby z anální oblasti METALLICY vypadly. Velká paráda. Ten večer Kanaďané jako jediní výrazněji rozhoupali publikum. Trochu to působilo jako kdyby Melanie stiskla tajný knoflík na mechanismu, jímž ovládala lidi. „Přihlížející“ byli v mžiku „moshující“. Velký respekt budil baskytarista Mark, který vypomáhal i s vokály - při jeho zpěvu by kazatel Lábus ze skupiny MIMIKRY zřejmě prasknul závistí (fotky potvrdí). V jednu chvíli byla Melanie i sesazena z pódia, ale při pokusu nést ji nad hlavami se nosiči nezkoordinovali a roztomilá blondýnka poměrně tvrdě dopadla na obličej. Přídavek si po tomto zážitku muselo všech čtyřicet platících poctivě vyřvat, ale o to větší jatka se při něm strhla. Sečteno a podtrženo, živá prezentace FUCK THE FACTS je pro mně zatím tím nejpozitivnějším, co rok 2009 přinesl, a já doufám, že kapela se co nejdříve objeví i na soupisce nějakého z velkých domácích letních festivalů, aby si Kanaďané opravili mínění o českém publiku.

DR.DOOM

FUCK THE FACTS

 8

RIP
RIP

Další informace