PRO-PAIN - Absolute Power

PRO-PAIN - Absolute Power

PRO-PAIN - Absolute Power

PRO-PAIN - Absolute Power

Dámy a pánové, pozor! Staří psi PRO-PAIN natočili majstrštych, na kterém spojili údernost svých živých vystoupení s nezvykle kreativní skladatelskou potencí. Není žádným tajemstvím, že PRO-PAIN byli vždy spíše divoká vichřice na pódiu, než rafinovaní studiový skladatelé. Jejich nahrávky nikdy nepostrádaly razanci, ale zněly kolikrát dost jednoduše a chyběla jim nápaditost, kterou by zaujali náročnějšího posluchače. Poslední studiové zastavení z roku 2008 „No End In Sight“ ukázalo, že kapela opouští vody těžkopádného a naštvaného hardcoru a posouvá se víc k melodickému vyznění, ale ani odlehčení stylu nepřineslo žádné velké překvapení a deska působila trochu nedotaženým dojmem.

PRO-PAINTo však v žádném případě neplatí o novém produktu s výstižným názvem „Absolute Power“, který přestože má neuvěřitelné pořadové číslo 13, vládne až překvapivě svěží silou. Počínaje úvodní „Unrestrained“ kapela přirozeným způsobem pumpuje pozitivní energii, sází do skoku nutící riffy, pěje sborově chytlavé melodie a o nějaké nedotaženosti nemůže být ani řeč. Zdá se, že po téměř dvaceti letech na scéně chytili Gary Meskil a Tom Klimchuck druhý dech a sešlápli u té své metalovo-hardcorové káry naplno plyn. Do studia pozvali po dlouhé době i producenta a možná i díky němu hraje z CD hutný zvuk a jednotlivé skladby nejsou po hudební stránce vůbec nudné.

Klíčem k úspěchu je členitost materiálu, který obsahuje jak rychlé kusy typu „AWOL“ anebo „Divided We Stand“, tak ve středním tempu ubíhající skladby „Destroy The Enemy“, „Road To Nowhere“, či ostřejší a více metalové kousky „Rise Of The Antichrist“, „Hell On Earth“ a třešničku na dortu v podobě dojemné hitovky „Gone Rogue (I Apologize)“. Album tak udrží vaši pozornost po celých 37 minut a v kombinaci s energií, kterou kapela hýří, je těžké jeho kouzlu nepodlehnout. Stejně jako kdysi na živelném debutu „Foul Taste Of Freedom“ se kapele podařilo bravurně smíchat metal, HC, punk a navrch ještě přihodit slušnou porci hitů. U konce jsou zřejmě i časté výměny bubeníka, neboť nový muž Rick Halverson naklepal do nového CD tu správnou „Absolute Power“ a výrazně se tak podílel na zmrtvýchvstání newyorčanů.

PRO-PAIN mají aktuálně takovou formu, že si je dovolím postavit do první ligy hned vedle kolegů z New York City SICK OF IT ALL. Králům NYHC se PRO-PAIN sympaticky přiblížili a mohou za to zejména natlakované vypalovačky „Unrestrained“, „AWOL“, „Divided We Stand“, které sice nepřináší nic nového, ale jejich opakovaným poslechem se vám zrychlí tep a krční svaly vám sami začnou pohybovat hlavou nahoru a dolů. Naopak některé výrazné kytarové riffy nebo melodické vokální linky ve středně rychlých kusech mohou připomenout poslední desky jiných kolegů z NY jménem ANTHRAX.

„Absolute Power“ je zkrátka velmi příjemné překvapení, které ani po důkladném průzkumu neodhalí moc slabých míst. Vykazuje kupodivu i delší trvanlivost a je z něho cítit obrovská chuť do muziky. Vypadá to, že 20 let headbangingu Garymu a Tomovi zdaleka nestačilo a jsou nažhavení vyrazit na další nekonečné štace.

 10

Verdikt

PRO-PAIN chytili druhý dech a jsou k neudržení.

Hodnocení

Autor
8,5 / 10
Redakce
5 / 10
Čtenáři
7,2 / 10

Další informace

Stopáž: 37:13

Produkce: V.O. Pulver
Studio: Little Creek Studio, Gelterkinden (Švýcarsko)

www.pro-pain.com

Sestava

Skladby

  1. Unrestrained
  2. Destroy The Enemy
  3. Stand My Ground
  4. Road To Nowhere
  5. AWOL
  6. Hell On Earth
  7. Divided We Stand
  8. Gone Rogue (I Apologize)
  9. Rise Of The Antichrist
  10. Hate Coalition

Diskografie

Absolute Power (2010)
No End In Sight (2008)
Age of Tyranny - The Tenth Crusade (2007)
Prophets Of Doom (2005)
Fistful Of Hate (2004)
Run For Cover (2003)
Shreds Of Dignity (2002)
Best Of Pro-Pain: 2001 Edition (2001)
Road Rage Live (2001)
Round 6 (2000)
Act of God (1999)
Best of Pro-Pain (1998)
Pro-Pain (1998)
Contents Under Pressure (1996)
The Truth Hurts (1994)
Foul Taste Of Freedom (1992)

Jiné pohledy

Koscj
5 / 10

Vážený kolega Sicky, touto cestou by som ti chcel „poďakovať“. Moje rozhodnutie si už nič nového od PRO-PAIN nezháňať, som porušil len kvôli tvojej pozitívnej recenzii na „Absolute Power“.

Presvedčilo ma hlavne tvoje tvrdenie o živelnosti, hitoch a podobnosti s „Foul Taste Of Freedom“. Teraz už môžem skonštatovať, že som urobil chybu... Nebudem tu rozoberať celý môj pohľad na aktuálnu novinku PRO-PAIN, poviem len jedno:

„Absolute Power“ je rovnako „záživný“, ako posledných desať (dvanásť???) albumov týchto newyorských harcovníkov...

PS: Poštou ti posielam zakúpené CD a šek na tých pár euro, čo som za CD utratil. ... [5. července 2010]