Primitivismem k absolutnímu vítězství! Toť heslo, kterým si chicagští LAIR OF THE MINOTAUR razí cestu i počtvrté. „Evil Power“ zní název nového alba a jestli nic jiného, tak jednoznačně dává najevo, že změna jakéhokoliv směřování amerického tria prostě v žádném případě nehrozí. Archaické postupy, jednoduché úderné kompozice a (záměrně) prvoplánový válečný projev. Nic z toho nechybí na jejich aktuální nahrávce a patrně nebude chybět ani na té následující.
Jestliže po „War Metal Battle Master“ zůstala před dvěma lety spálená zem, tak jakékoliv náznaky zmátoření se nepřátelských hord okamžitě eliminuje novinková kolekce, která sice nepřináší ani zbla nového, ale rozhodně svým předchůdcům ostudu nedělá. Kdo by to také od těchto nesmlouvavých metalových válečníků vůbec čekal? Vždyť mají tolik starostí s nošením hrdých metalových praporů a likvidaci odpůrců té nejkrásnější hudby na světě a na takové zbytečnosti, mezi které bezpochyby patří i hudební vývoj, už jim prostě nezbývá čas.
Žádné okliky, nýbrž až na kost ohlodaná přímočarost je vzorcem, který vydrží ještě nějakou tu chvíli při životě. Tato chvíle však podle všeho už nemůže mít dlouhého trvání. Už na „Evil Power“ se pozvolna začínají dostavovat dojmy oposlouchání, nicméně zkázonosné trio má v rukávech ještě stále dostatek trumfů, aby si dokázalo posluchače získat na svoji stranu. I nové skladby totiž šlapou výborně. Jejich někdy až triviální jednoduchost je zároveň i jejich největší zbraní. LAIR OF THE MINOTAUR vědí výborně využít prostředků, které jim takovýto přístup nabízí. Jedenáctka smrtících válů sice útočí tím samým arsenálem, jako při dva roky staré zteči, ale ani dostatečná předvídavost nemůže stačit k tomu, abyste tomuto tlaku odolali. Stoprocentně vyluhované retro postupy z dob, kdy se thrash metal považoval za moderní žánr a kdy nosit bílé tenisky s velkým jazykem ještě nebylo legrační, zaobalené do rouška moderní produkce. Tohle by samo o sobě samozřejmě jen sotva stačilo. Od průměru Američany odděluje především až nakažlivě „tupý“ feeling jejich skladeb, které hýřící přebytkem pozitivně agresivní energie prostě nedokážou nechat v klidu.
Asi by se pro formální úplnost hodilo vyjmenovat několik pojmů, které budou „lauři“ připomínat, ale věřte mi, že tolik trpělivost byste se čtením této recenze neměli. Ne, původnost a originalitu u nich rozhodně nehledejme. Pakliže samozřejmě za ni nebudeme považovat stále funkční a velmi dobré atmosférické podchycení podstaty metalových začátků. „Evil Power“ je totiž více než čímkoliv především dokonalým časovým teleportem do dob, kdy se metal profiloval jako hlasitá hudba s ambicí šokovat okolí svojí agresí a jednoduchostí. Největší devízou LAIR OF THE MINOTAUR pak nadále zůstává fakt, že to stále dost dobře funguje i nyní. A co se bude dít po odeznění této (bezpochyby) módní vlny, nemá teď cenu řešit.
