PERIPHERY - Periphery

PERIPHERY - Periphery

PERIPHERY - Periphery

PERIPHERY - Periphery

Jsem rád, že mohu na tomto serveru přinést následující zvěstování: britský fenomén progresivního metalcoru SIKTH má plnohodnotné pokračovatele! A nepochází ani z Anglie, ani ze Skotska, ani z Walesu jako většina kapel, které se pokoušely v minulosti šlapat dál cestou padlých velikánů, nýbrž jsou z východního pobřeží Spojených států amerických a ke cti jim lze připočíst i to, že na nit navázali přesně tam, kde se jejich předchůdcům roztřepila. Stejně jako britská předčasně zesnulá hvězda, i PERIPHERY tvoří své zvukomalby z velmi pestré a přece nepřeplácané palety barev. K nalezení jsou odkazy na švédské nestory matematického válcování, novodobý metalcore, neoprog, ale i klasičtější formy progresivního metalu. To vše má vlastní tvář, vlastní nápady, zajímavou rytmiku i neprvoplánové melodické motivy. Za zmínku stojí i zpracování zvuku, nespočet drobných kudrlinek, které dotvářejí mistrovské dílo a dodávají mu působivost i pod drobnohledem.

PERIPHERY

PERIPHERY nenechali nic náhodě. Jejich debut dokáže oslovit příznivce melodického metalu, moderního technického extrémního běsnění i studenty lámané matematiky. Na debutové album naprosto fantastický sebevědomý výkon od kapely, která může stavět jak na perfektní instrumentaci, tak na skladatelském talentu. Dominantou alba je jednoznačně střídání melodických a extrémních vokálů. PERIPHERY jsou jedna z mála kapel, ve které dva úhlavní nepřátelé – melodický vokál a metalcoreový žánr – žijí v míru a nejen to. Oni i spolupracují pro dobro věci. Podobná paralela jako u vokálu se bez debat dá přišít i kytarové práci, která mě baví především svoji pestrostí a schopností i technicky složité pasáže servírovat s grácií a přístupností. Ani se nelze podivovat tomu, že se toto album stává záhy po vydání bestsellerem v kategorii Hard Rock & Metal na portálu Amazon. 

Klipovka „Icarus Lives!“ je dobrým příkladem toho, jak mladí Američané dokážou do nepravidelného sekání doaranžovat slaďoučké popěvky i citlivou kytaru takovým způsobem, že celek nepostrádá tah na branku, zachovává si epičnost a stále je poznat, že se jedná o jednotnou tvář kapely, nikoliv o žánrový účelový slepenec, který drží pohromadě jen silou vůle. Lze se jen sklonit a držet palce do budoucnosti. Nechť je jejich započatá cesta delší, než pouť jejich předchůdců.

PERIPHERY

 18

RIP
RIP

Verdikt

Mladý debutující lídr progresivního metalcoru z Marylandu, který dokáže za správný konec uchopit jak nepravidelné sekanice, tak epické náladové pasáže s konejšivým melodickým vokálem.

Hodnocení

Autor
8,5 / 10
Redakce
7,3 / 10
Čtenáři
7,4 / 10

Další informace

Stopáž: 72:52

Produkce: Periphery, Matt Murphy

www.myspace.com/periphery

Sestava

Skladby

  1. Insomnia
  2. The Walk
  3. Letter Experiment
  4. Jetpacks Was Yes!
  5. Light
  6. All New Materials
  7. Buttersnips
  8. Icarus Lives!
  9. Totala Mad
  10. Ow My Feelings
  11. Zyglrox
  12. Racecar

Jiné pohledy

Dalas
8 / 10

To já jsem velmi spokojený. PERIPHERY mě na ploše své nové desky o svých schopnostech přesvědčili. Jejich hudba nenudí a z mého pohledu nepůsobí zbytečně překomplikovaně - v jednotlivých motivech není těžké se zorientovat, ba co víc, mnohé z nich jsou chytlavé a v kontextu té které skladby i organicky propojené. Delší hrací plocha by mohla být menším varováním, ale Američané si i s touto výzvou poradili s grácií, o čem svědčí pestrá závěrečná patnáctiminutová kompozice, která je vším možným, jen ne natahovanou exhibicí na závěr. Moc fajn deska! ... [3. prosince 2010]

 

Sicky
6,5 / 10

Nováčci PERIPHERY na debutovém „s/t“ zcela podlehli trendu math-metal-prog komplikovanosti a snaží se ohromit náročnými kytarovými riffy, sekaným rytmem a kombinací řev/melodický zpěv. Jejich snaha je však smutným důkazem toho, že složitost nemusí být vždy progres a správná cesta. První dvě skladby vás možná přibijí k zemi a donutí otevřít ústa, ale po dvaceti minutách zjistíte, že PERIPHERY točí ty samé riffy stále dokola a stále stejně kombinují oba zpěvy. Tento fakt by byl možná akceptovatelný u EP, ale na ploše velmi dlouhých 72 minut začne být nepříjemný a desku jako celek dělá obtížnou na poslech. Hudba PERIPHERY se až příliš opakuje, je zbytečně vyhrocená až překombinovaná a postrádá jakékoliv zapamatovatelné pasáže. Ano, občas probleskne výrazný, či melodický motiv, ale ten vzápětí opět zatluče zuřivé riffování. Zájemcům o podobnou hudbu bych doporučil raději poslední alba kapel AFTER THE BURIAL nebo THE BLED, která operují v podobném stylu a jsou mnohem lépe stravitelní. ... [24. listopadu 2010]