DAïTRO - Y

DAïTRO - Y

DAïTRO - Y

DAïTRO - Y

Navlas stejný případ, jako na těchto stránkách před týdnem zmiňovaní AUSSITÔT MORT jsou i jejich krajané DAïTRO. Ti rovněž dokázali zaujmout při svém živém vystoupení v rámci festivalu Fluff v létě 2008 a jejich tvorbu taktéž možno s úspěchem zařadit do škatulky screamo. Živelnost hudebního projevu mísící se s instrumentální zručností byly těmi hlavními důvody ke spokojenosti z tohoto příjemného vystoupení a navlas stejné pocity přetrvávají i z alba pojmenovaného jednoduše „Y“.

DAïTRO

To vychází o rok později, aby vše, co Francouzi předvedli (nejen) na rokycanském pódiu, rozvedla do ještě vyspělejší formy. To nejdůležitější zůstává zachováno. Nahrávka zní přirozeně živelně, nespoutaně, agresivně i jemně zároveň. DAïTRO účelně využívají veškerých prostředků, které jim jejich žánr poskytuje. Pestrá kytarová hra slouží jako výborný odrazový můstek k jejich tvůrčímu rozletu, jenž se nehodlá spokojit s bezpečným pobytem v přízemí. Ačkoliv nejsme svědky nějakých výrazných stylových kotrmelců, kreativní přístup k aranžmá jednotlivých skladeb dokáže „ošálit“ sluch a vnutit pocit poslechu nadžánrové nahrávky. Tento přístup mi byl již velice sympatický při živém poslechu DAïTRO a studiová tvorba všechny atributy ještě zesiluje. Nájezdy elektrických kytar se organicky propojují s příjemným zvukem poloakustických kytarových kudrlinek, které dokážou poskytnout blahodárný tlumící efekt a ve výsledku tak hudbu Francouzů až překvapivě oživit. Zpěv zahrnující v sobě jak hardcorové vyřvávání, angažované deklamování anebo i čistou zpěvnou vokální formu tvoří svým stylovým projevem natolik nedílnou součást kompletní hudební složky, že ani texty odzpívané kompletně ve francouzském jazyce nemusejí znamenat žádný problém. Právě naopak, přirozenost této skupině naprosto vlastní zdobí všechny položky její tvorby.

Album jako celek, ač ve své vyrovnanosti postrádající momentů výrazně čnících nad ostatní, lze rozdělit do dvou částí. Tu první symbolizují výšezmiňované pojmy. Našlapaný a energický úvod nahrávky se může pochlubit perfektní symbiózou všech nejsilnějších zbraní kapely. Že sázka na střední tempa neznamená automaticky červenou pro živelnost a agresi, jasně deklarují úvodní čtyři písně. Silné nosné melodické motivy zaobalené drsnou hardcorovou zvukovou slupkou, mají slušné aspirace se vám uhnízdit v hlavě a opakovaně si vynucovat vaši pozornost. Čistě instrumentální „Part V“ svojí melancholickou náladou znamená menší změnu, po které jakoby se míra agrese postupně snižovala a přenechávala prostor zadumanějším náladám. V dosavadní linii nahrávky to sice neznamená žádný výrazný bod zlomu, ale naopak o přirozeně plynoucí náladový přerod, který však ve velkolepém závěru naváže na emocionálně vyhrocený úvod, čímž se pak logicky uzavře kruh zvaný „Y“.

DAïTRO jsou zajímavý a sympatický úkaz. Můžete jim věřit každou notu, každou myšlenku z jejich angažovaných a vkusných textů a stejně tak jim můžete věřit, že současná pauza, kterou si dali kvůli práci na ostatních hudebních projektech, zároveň znamená i nenucený sběr myšlenek pro další studiové album. Na tom se budou muset tito Francouzi ale velice snažit, protože laťka nasazená tímto kusem se nachází v úctyhodné výšce.

 12

Dalas

Verdikt

Francouzská screamo škola je prostě zárukou špičkové kvality!

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
8 / 10

Další informace

Stopáž: 34:47

Produkce: Santi Garcia
Studio: Ultramarinos - Costa Brava (nástroje), A Better Tomorrow - Lyon (vokály)

www.daitro.com

Skladby

  1. Part I
  2. Part II
  3. Part III
  4. Part IV
  5. Part V
  6. Part VI
  7. Part VII
  8. Part VIII
  9. Part IX
  10. Part X

Diskografie

Vinyl Collected (2010)
Y (2009)
Split with SED NON SATIATA (2008)
Disco Tape (2007)
US Tour 7" (2007)
Picture 7" split with AMPERE (2007)
02-05 Retrospective (2006)
Laisser Vivre Les Squelettes (2005)
Split with RAEIN and LHASA (2004)
Split with RAEIN (2004)
Des Cendres, Je Me Consumme (2004)
Daitro (2002)

Jiné pohledy

RIP
8 / 10

Opravdovost, ryzost a velmi osobní hudba - to jsou pro mne DAïTRO. Jejich charisma tkví v tom, že bez jakékoliv pózy nebo siláckého gesta vás dokážou přivinout k sobě a pořádně pomačkat. „Y“ na tom není jinak, poměrně divný název, nic moc obal, ale to co je důležité je vždy uvnitř a to za to v tomto případě rozhodně stojí. Nerad bych tu duplikoval hlavní recenzi, takže jen: pro mne jedna z nejlepších screamo desek z minulého roku. ... [30. prosince 2010]