Epické screamo z Moskvy, které mě na počátku roku doslova posadilo na prdel. Cinkavé kytarové nápady, jež vás odnesou do zcela jiné dimenze, nelítostný řev, mladická dravost a nevybouřenost, krásná melodika, kterou může závidět řada kapel francouzské školy, a do hudby perfektně padnoucí ruština. To jsou nástroje, kterými OPTIMUS PRIME odzbrojí posluchače a těm nezbude, než kapitulovat. Kreativní přístup mladíků z ex-země rudé pěticípé hvězdy vám dokáže podstrčit hudbu ctící HC/punkového ducha DIY scény ve formě, při které si připadáte, že posloucháte výpravný soundtrack. Poloakustické vybrnkávačky nepolevují v naléhavosti a dramatičnosti, kterou si po celou dobu materiál uchovává. Aranže jsou postaveny s talentem, nad kterým si rozpačitě mnu bradu a ptám se, kde se to v těch ufňukaných usmrkáncích vlastně bere. Slabší stránkou je snad pouze zvuková kvalita, která je na západní spolky stále krátká, ale v tomto případě mi to nevadí.