THE HORRORS - Skying

THE HORRORS - Skying

THE HORRORS - Skying

THE HORRORS - Skying

Takže THE HORRORS potřetí. Na téhle kapele je sympatické, že na každém albu zní úplně odlišně od toho předchozího, přesto si pokaždé udržuje jednolitý a sevřený ráz. Zatímco uřvaný debut roztrhal britskou scénu na cáry jako mladý bohémský excentrik poslední výtisk bulvárního deníku The Sun, byla dvojka „Primary Colours“ jednoznačně umělečtějším a vážnějším albem, které nabízelo jak chladnou ponurost upozorňující na odkaz legendárních JOY DIVISION, tak větší hudební rozvahu, klaustrofobickou atmosféru a samozřejmě nemalé množství psychedelie. Třetí album je opět jiné – pozvolná tempa byla zachována, psychedelie rovněž, ale jakoby do jejich tvorby začaly prostupovat první  paprsky jižního slunce a určitá fatalistická zasněnost. Veškerý nihilismus „Primary Colours“ je tedy rázem pryč, THE HORRORS mají letos totiž příjemnější náplň. 

THE HORRORS

Když mluvím o jižním slunci, nemám samozřejmě na mysli různé dovolenkářské destinace u středozemního moře, spíše letní pláže v jihoanglickém Brightonu plné podivných uměleckých existencí, kde se dotyčným po požití psychotropních látek dostavují nejrůznější vize, příběhy a sny, a to aniž by museli opustit své plážové stanoviště. Nová deska THE HORRORS je jako zlatavý sen o dlouhé procházce po rozpálené Sahaře. Se všemi oázami, studnami, exotickými dívkami i příjemným vánkem, samozřejmě. Sen, ze kterého se člověku ani nechce probudit. THE HORRORS letos totiž vylezli z černého kanálu a opěvují více než cokoliv jiného manchesterskou scénu osmdesátých let. Už dlouho jsem neslyšel album, které by znělo více spjatě s britskou indie scénou tohoto období.

Stejně jako předchůdce není „Skying“ dílem, jehož kvality objevíte bezprostředně po prvním poslechu. Vlastně to u podobných psychedelických děl není věc zas až tak lehce možná. Šlo by zde totiž vyjmenovávat všechny inspirační zdroje počínaje NEW ORDER, THE SMITHS, STONE ROSES a konče třeba u SUEDE nebo THE VERVE, ale to všechno by bylo velmi zjednodušené. THE HORRORS své předchůdce bohapustě nevykrádají. Všechno zásadní co bylo v historii ostrovního rocku posledního čtvrtstoletí vyřčeno dle mého názoru posouvají někam dál, nebo chcete li ještě upřesnění - opracovávají si to k obrazu svému. THE HORRORS si zachovávají vlastní výraz, což je dáno specifickou barvou hlasu Farise Badwana, ale i osobitým a častým využíváním klávesových ploch, které se zde staly jedním z poznávacích znamení jejich tvorby. Klávesy zhusta prostupují všemi zasněnými songy a žhnou jako polední červencové slunce do tváří všech plážových ospalců zakletých do svých houpavých snů.

Celkově tedy dobrá nahrávka s mnoha inspiračními zdroji v minulosti, ne tak dechberoucí a neprůstřelná jako předchozí album „Primary Colours“, ale spíš oddechová a příjemně uzívaná - prostě britská indie popina jak se patří.

Nejlepší skladba: „Dive In“.

 11

Stray

Verdikt

THE HORRORS potřetí a znovu jinak. Letos jako prosluněné britské indie, které se pohupuje na vlnách zasněných melodií, vyhřívá na klávesových plochách a upadá do prohlubující se psychedelie.

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
7,5 / 10

Další informace

Stopáž: 54:36

Produkce: THE HORRORS

www.thehorrors.co.uk

Sestava

Skladby

  1. Changing The Rain
  2. You Said
  3. I Can See Through You
  4. Endless Blue
  5. Dive In
  6. Still Life
  7. Wild Eyed
  8. Moving Further Away
  9. Monica Gems
  10. Oceans Burning

Diskografie

V (2017)
Luminous (2014)
Skying (2011)
Primary Colours (2009)
Strange House (2007)
The Horrors (EP) (2006)

Jiné pohledy

Dalas
7,5 / 10

Chvíli to trvalo, ale já jsem nakonec spokojený. Zatím sice ne natolik, jako z předchozího skvělého alba, ale i tak lze na vývoji THE HORROS ocenit schopnost věrně zachytit atmosféru několik málo desítek let nazpět.

Zklidnění bylo poměrně očekávané, stejně tak příklon k větší náladovosti a psychedelii. Na partě kolem Farise Badwana se mi už od jejich počátků líbí, jak umí účelně pracovat s triviálními linkami a jak to umí kolikrát šikovně maskovat velkorysými aranžmá. Je to jejich hra s námi posluchači a já osobně ji opět velice rád podstoupím.

Nejlepší skladby: „I Can See Through You“, „“Still Life“, „Moving Further Away“ ... [27. července 2011]