CORROSION OF CONFORMITY si lze stále pamatovat zejména jako kapelu devadesátých let, protože právě v té době byla, po příchodu svého nazlobeného centra Peppera Keenana, nejvíce vidět a pravidelně vydávala nahrávky, které se z dnešního pohledu jeví jako jejich stěžejní. Jedná se zejména o výtečná alba „Blind“, „Deliverance“ a „Wiseblood“, která napomáhala formovat alternativně metalový proud vzedmuvší se za Atlantikem právě před dvaceti lety.
Kořeny původního tria však sahaly mnohem dál do historie, protože o jednu dekádu dříve řádili Weatherman, Mullin a Dean coby ještě výrostci po všemožných garážích jako nesmlouvavá agitační hardcore jednotka. Až s Keenanem však přišly výraznější změny - přístupnější metalový sound, ale rovněž i první větší úspěchy, profesionálnější, více mainstreamový přístup k vlastní tvorbě a samozřejmě také předskakování veličinám typu METALLICA nebo MEGADETH (obě akce jsme mohly zažít v průběhu devadesátých let v Praze).
Dnes už hrají CORROSION OF CONFORMITY opět ve třech, protože Pepper Keenan před lety definitivně zběhl k o něco úspěšnějším DOWN, a tak se zbylá trojice nachází ve stejném složení, jako ve svých „hardcore“ počátcích. Ke garážovým kořenům se však vrací pouze díky přímočarosti a neotesanosti nových songů, pojímajících v sobě opětovně jak vlivy stoner rocku, tak indicie poukazující na starou školu hardcore a metalu (zejména pak ovlivnění BLACK SABBATH nelze popřít).
O vokály se dnes rovnoměrně dělí všichni tři členové, což je vlastně materiálu ku prospěchu, protože tak lépe vzdoruje upadávání do monotónnosti. Pendluje se tedy mezi punkově nasupěnými výplachy typu „Leeches“, psychedelií „Weaving Spiders Come Not Here“ a riffově razantními songy typu „What You Despise Is What You´ve Become“. V těchto třech skladbách dostává prostor právě Mullinův chraplák. Ve zbytku materiálu si pak vokály rozděluje zbylá dvojice Weatherman/Dean, která se vykazuje více naléhavým a zpěvnějším pěveckým projevem v riffově nabušených hutných flácích, jakými jsou zde třeba „Psychic Vampire“, „River Of Stone“ nebo dvojice držící silný střed alba „Your Tomorrow“ a „The Doom“.
Novinka stojí zhruba na půli cesty mezi polohou minulé „zhulenecké“ desky „In The Arms Of God“, kde byl ještě přítomen Keenan, a mezi náklepovou garážovou tvorbou z osmdesátých let. Tak jako tak, dostáváme poctivý flák kvalitně ošetřené valivé hudby. Skladbám nechybí nápady, syrovost, razance a nemalá dávka energie, takže vlastně můžu s čistým svědomím říci, že odchod dlouholetého lídra této kapele zas až tolik neuškodil. Uvidíme tedy v srpnu na Brutal Assaultu.
