Jméno zpěvačky Floor Jansen bylo dlouhou dobu spojeno s kapelou AFTER FOREVER. Po jejím rozpadu v roce 2009 si vytvořila vlastní kapelu REVAMP, která v roce 2010 vydala stejnojmenné album. Na něj se jí podařilo naverbovat svého dřívějšího kolegu Joosta van den Broeka (klávesy) a Waldemara Sorychtu (producent, jehož jméno je spojeno s velkým počtem kapel gothic metalové scény).
Výsledek byl však takový nemastný, neslaný. „ReVamp“ byl dobře nahraný průměrný materiál, který však spíše vypadal jen jako jednorázový projekt. Nicméně, po třech letech tu máme novinku „Wild Card“, kterou nahráli ti samí hráči, které si Floor najala i pro koncertní turné na podporu prvotiny „ReVamp“.
O zpěvačce samotné bylo v poslední době slyšet především jako o té, co nahradila Anette Olzon u NIGHTWISH na jejich „Imaginaerum World Tour“. Holopainen učinil bezpochyby skvělou volbu: Jansen je vynikající zpěvačka, která svým rozsahem nešťastnou Olzon s přehledem strčí do kapsy (a podle mě i Tarju, klidně si hoďte kamenem).
Od fanoušků se jí dostalo velmi vřelého přijetí a nebylo by vůbec špatné, kdyby se u NIGHTWISH zdržela i pro další album (nepočítáme-li připravované DVD „Showtime, Storytime“ natočené na letošním Wacken Open Air). Kvůli turné s NIGHTWISH bylo nicméně odloženo nahrávání i vydání nového alba REVAMP.
Musím se přiznat, že jsem od novinky „Wild Cards“ příliš nečekal, když navíc během její přípravy byla Jansen stále jednou nohou u NIGHTWISH. O to překvapivější je nakonec výsledek. „Wild Cards“ je moderně znějící album, stylem částečně navazující na odkaz AFTER FOREVER, což ale není nic překvapivého. K tomu nepochybně přispěl i Joost van den Broek, který se tentokrát ujal pouze produkce.
Tempo udávají ostré kytarové riffy, které však nejsou příliš nápadité a nechávají tak více prostoru pro různorodé klávesové motivy. Podstatnou roli má elektronika a pochopitelně kvalitní hlas kapelnice. Oproti své rodné kapele se oprostila od „symfonických“ studiových aranží a sází především na energické a svižné rockové písně, silné melodie a časté změny rytmu. Přitom se po hudební stránce nijak velká změna od minulé desky neudála, jen se tentokrát podařilo písním přidat to něco málo navíc a hlavně udržet pozornost posluchače po většinu stopáže.
Rozjezd je pozvolný v podobě prvních dvou částí „The Anatomy Of A Nervous Breakdown“. Poté se nový materiál rozjede naplno v titulní „Wild Cards“ následovanou vynikající jízdou „Precibus“, kde se do centra pozornosti dostanou hbité prsty klávesisty. Album kulminuje v „The Anatomy Of A Nervous Breakdown: Neurasthenia“. V této skladbě si Floor střihla duet s Devinem Townsendem. „Distorted Lullabies“ je drobné zklidnění, než se do uší posluchače opře poslední čtveřice skladeb, které bez zaváhání na kvalitě donesou Divokou kartu až k posledním vteřinám. Takřka na závěr alba si zabručí starý kamarád Mark Jansen (EPICA). Díky hlasům obou zpěváků skladba „Misery´s No Crime“ připomíná staré AFTER FOREVER v novém kabátě.
Nové album REVAMP prosviští, zanechá veskrze pozitivní dojem a především láká pro opětovné poslechy. Kapelnice se ukázala ve skvělé formě nejen hlasově, ale i skladatelsky.
Na druhou stranu jde po již vyšlapané cestě a de facto logicky navazuje tam, kde svět opustila její domácí kapela. Odkaz AFTER FOREVER vzala na svá bedra, odrazila se od pevného, po mnoho let budovaného základu melodických písní, a tentokráte již stabilně na něm postavila REVAMP.
