BLAZON STONE - Return To Port Royal

BLAZON STONE - Return To Port Royal

BLAZON STONE - Return To Port Royal

BLAZON STONE - Return To Port Royal

Situace, do které Rolf Kasparek přivedl své RUNNING WILD, jistě není šťastná. Po několika letech hibernace a dokonce oficiálně deklarovaného rozpadu je sice vrátil zpět k životu, ale přidal jim k tomu jen dvě chatrná alba, která ani náhodou nedosahují lesku jeho nejslovutnějších děl (i těch palubních). Zamrzí to obzvláště u druhého z nich, totiž loňského zápisu „Resilient“, jenž ještě více rozdmýchával (jak se později ukázalo) naprosto liché fanouškovské naděje.

Čili situace jako stvořená pro toho, kdo se rozhodl se v pravou chvíli do věci vložit a dát vzniknout pirátským historkám, které jakoby kapitánu Rolfovi v jeho nejlepších létech z úst vypadly. A zde na scénu přichází projekt s přiléhavým názvem BLAZON STONE, tvořený pouhopouhými třemi hudebníky, a sice Švédy Cederickem „Cedem“ Forsbergem (kytary, baskytara a bicí, jinak ROCKA ROLLAS) a Erikem Nordkvistem (zpěv, jinak ASSAULTERY), a Polákem Janem Pawelem (klávesy).

BLAZON STONE - Cederick Forsberg

Ti si na svém debutu „Return To Port Royal“, jak jinak, vzali za vzor v úvodu vzpomínanou německou skvadru v jejích nejlepších létech, lemovaných zejména dvěma alby, které v těchto souvislostech jistě není nijak složité vystopovat. Výsledek? Inu, předem očekávaný, asi jako když si cínoví vojáčci začnou hrát na pravou, profesionální armádu.

Jen velmi nerad bych se v této souvislosti pouštěl do spekulací typu „když už tak dnes RUNNING WILD nezní, je dobře, že tak zní alespoň někdo jiný“. BLAZON STONE jsou totiž tak špatní, že dokonce i současná kasparkovská mizérie jim s přehledem naklepává zadnici. Ne snad proto, že by jejich tvorba neměla hlavu a patu (tu rozhodně má), ale prostě proto, že očividně úplně slepě nechtějí nic jiného, než jen znít jako klasičtí a praví RUNNING WILD, neohlížeje se nalevo ani napravo, bez jakýchkoliv alespoň trochu vážně myšlených autorských pokusů. A v tom je ne kámen, ale rovnou skála úrazu, neboť jimi samozřejmě nejsou. Typická intra, pirátská tématika, předehry, kytarové vyhrávky, melodie, všechno je to, jako kdybyste zkrátka výseč z diskografie Rock´n´Rolfova dítka z let 1988 - 1998 nasypali do jednoho kotle, v něm povařili, podusili a pomíchali, a pak z toho upletli nové cédéčko. „Bad To The Bone“, „Little Big Horn“, „The Privateer“, „Masquerade“ nebo „Treasure Island“, je tam slyšet úplně všechno, na co si jen fanoušek pirátů z Hamburku vzpomene a co se mu také každou sekundu poslechu spolehlivě vybavuje, snad jen ten zpěv se úplně stoprocentně nepovedlo napodobit (nicméně ani v tom bych, paradoxně, nějaké pozitivum nehledal).

Ne ne, když už vzývat nejslavnější historii RUNNING WILD a zvolit si k tomu právě popsané prostředky, to už by byl mnohem lepší poctivý revival, který by si nehrál na umění a jen a pouze zručně zprostředkoval zmíněný předmět zájmu. O nic víc totiž nejde ani v případě BLAZON STONE a o to smutnější je pak upachtěný obsah „Return To Port Royal“, který spíš než by oživil obrázky z doby, kdy v královském přístavu vál ten nejpříznivější vítr, jen zkrátka pěkně a pořádně opruzuje.

 3

Louis

Verdikt

Bitva na Blaťáku v děravých neckách.

Hodnocení

Autor
3 / 10
Redakce
4 / 10

Další informace

Sestava

Skladby

  1. Intro
  2. Return To Port Royal
  3. Stand Your Line
  4. Amistad Rebellion
  5. High Treason
  6. Curse Of The Ghost Ship
  7. Blackbeard
  8. Wind In The Sails
  9. The Tale Of Vasa

Diskografie

Return To Port Royal (2013)

Jiné pohledy

Manatar
4 / 10

Nedávno se mi dostala do rukou česká modifikace hry Fallout 2, Fallout 1.5: Resurrection. Je to pokračování prvního dílu vytvořené několika nadšenci. Nová hra udělaná v reáliích původní. Námět i technické zpracování odpovídá patnáct let staré hře, kterou trochu vylepšily nové patche, ale až na pár drobností nic nového přidáno nebylo. Má to ty samé modely budov, města jsou plná feťáků a násilníků a na pastvinách jsou dvouhlavé krávy. Soubojový systém, vývoj postavy i další aspekty hry jsou totožné s předlohou. Jde vlastně jen o nový příběh ve starém známém prostředí.
V posledních deseti letech se objevilo několik pokračování, které byly technicky mnohem lépe zpracované. Bohužel to však již nebyly „Fallouty“, ale zcela nové hry s podobnou tématikou. Tato modifikace i přes všechny nedostatky nakonec dokáže (alespoň na chvíli) pobavit více, než zmíněné nové věci.
Resurrection samozřejmě nelze hodnotit jako novou hru, je to stále jen modifikace. Na druhou stranu tomu nelze upřít upřímné nadšení a chuť oživit jednu již skoro zapomenutou legendu, jejíž nové díly a pokračování nových dílu zcela postrádaly atmosféru a kouzlo původních her. Pokud vás to tenkrát bavilo, snad i tato předělávka vás dokáže na chvíli zaujmout. Co se bodového hodnocení týče, nebudu se odchylovat, pouze přidám jeden bonusový bod za to, že si pánové dali tu práci onu starou legendu oživit a vyvolat tak nostalgické vzpomínky na staré dobré časy. ... [13. ledna 2014]