Kartonová krabice, ve které je nádherný bílý vinyl, je pro hudbu OR příznačná. Hrubý povrch a vypiplaný obsah, který dopředu pohání syrová a spontánní mladická energie. Noise rock navazující na tu nejlepší domácí tradici špinavých kapel. Oproti třeba chebským feťákům z ESGMEQ se OR vyznačují zrnitějším zvukem a snahou experimentovat i s ryze instrumentálními plochami plnými rockového rezu. Neútočí na první signální, nesnaží se pilovat hrany do dokonalého lesku. Jejich texty nebudete na koncertech řvát v refrénech. Přesto se tu pod povrchem něco děje. To něco vás nutí se k hudbě OR vracet, protože někde v tom nevzhledném obalu je nějaká ta vzácná člověčí ryzost. Krom obalu fyzického je tato esence přítomna i ve zvukové podstatě nahrávky. Ta nevzhlednost obalů je záměr. Natočil Hromy a smíchal Ondra Ježek.

Tenhle rock’n’roll, to jsou mastné vlasy, levné pivo a večery, při kterých se čumí do nebe. Společným jmenovatelem jsou PARAMOUNT STYLES, Hlava 22 a zážitky z neúnavného koncertování. Kytara kvílí a blány praskají pod silovým bubeníkem. Nebo taky ne. Kluci umí zabřednout i v halucinogenních repeticích. V jednoduchosti je síla a ve strohosti pravda. Otočte volume doprava, prosím.