TŘI MUŽICI NA “ÓČKU“ - aneb čistá pravda o účinkování MetalManie v záři televizních reflektorů

TŘI MUŽICI NA “ÓČKU“ - aneb čistá pravda o účinkování MetalManie v záři televizních reflektorů

Je čtvrtek 28. listopadu 2002 ráno. Na foru autorů internetového portálu MetalMania by touto dobou měl dávno probíhat čilý ruch, když večerní televizní vystoupení je již za dveřmi. Každý by čekal ostrou výměnu názorů, smršť pokynů, rad a upozornění, přece jen národu, byť pouze tomu “kabelovému“, neukazujete svoji tvář každý den, že? Ovšem zde se nic podobného neděje – ticho jako v kostele neporuší ani myší klik, klávesnice nezaskřípe, podložka nezašoupe.

Po náročném konkurzu, kdy mistr Louža navrhl dvě jména na kterých se prakticky setrvalo, vykrystalizovaly osoby Dalase a Marigolda. Bez velkých příprav byl sraz určen v “příjemném prostředí“ rockáče Hells Bells, kam odvážlivce přišel povzbudit nejen kolega Manatar, ale také, zrovinka na skok z Ruska dorazivší, jeho veličenstvo Votan. Následující scénář berte tedy jako záznam pocitů “znalého“ televizního diváka.

Znělka s hekající kostrou a trpaslíkem startuje čtvrté pokračování pořadu MAD HOUSE. Na obrazovce se objevuje moderátor Petr Hanzlík, představí nové číslo magazínu Cassiopeia, uvede své hosty (naše zlaté hochy) v seriálu o metalovém podhoubí a čekají nás první dva klipy – SINERGY a KONKHRA – na zahřátí.

VSTUP PRVNÍ – metal a internet

A je to tady. První záběr do studia a první šok. Votan se nám totiž z (prý) pasivního diváka stal aktivním “rozhoďnožkou” (soudě dle jeho ležérního posezu). Pokud snad chápete pomaleji, vecpal se zkrátka do studia, čili na “tresné lavici” se nám náhle tlačí tři pěkné sardinky s jediným mikrofonem. Pěkný nájezd kamery na samotného šéfa pak potvrzuje všeobecné mínění, že mu ruské fastfoody svědčí, aneb jak trefně poznamenal Manatar – je to náš manekýn – z KFC, dodávám já. Hoši nesměle špitnou své nicky a přichází první delší kontakt s mikrofonem při odpovědi na otázku, jaká je pozice metalu na i-netu. Nelze jinak, cituji Dalase: „No, já myslím, že díky nám je to v metalu už velmi dobré!“. A hopla! Chlapec se nám odkopal! „V České republice a na Slovensku funguje minimálně 5 kvalitních webů,“ zachraňuje situaci náš zlobivka, když mu Marigold zpracovává rameno uznalým klepáním. A snad ho tím i vyhecuje. Jak jinak si vysvětlit pokračování: „Mají sice menší návštěvnost než my, ale…“. Marigoldovo klepání nabírá na zoufalé intenzitě. Pěkný začátek. Příprava s knížkou „Základní lekce chování v kapitalistické společnosti“ od PhDr. Pochvalsebe evidentně nebyla marná. Moderátor upřesňuje otázku a Dalas, vědom si poučení z vývoje předchozích dílů, že pustit Petra do řeči znamená sáhodlouhý monolog s občasným přitakáním hostů, nenechává jej domluvit a máme zde první drobnou překřikovačku na téma e-mailové komunikace. Klip PAIN dává všem vydechnout.

VSTUP DRUHÝ – negativa netu, nelegální MP3

Zpět ve studiu. Mikrofon třímá Marigold, který se dosud projevil pouze roztomilou gestikulací a pohazováním hlavy. Otázka je jasná – šíření hudby pomocí nelegálních MP3 – a nepřekvapivě, náš poeta (a donedávna i šéfredaktor) mluví věcně, bez zadrhávání, rozený hérec. Jen hlavička mu přitom jede jako fretce. Petr Hanzlík nemá mnoho šancí se prosadit, Marigold nedává příliš prostoru. Tak to bylo slušné! Jenže kolega Votan se už zřejmě klepe na mikrofon, je mu tedy předán, aby taktéž utrousil něco moudrého k tématu: „Já mám třeba příklad, a to BLIND GUARDIAN, německou hvězdu speed metalu…“, další slova už nevnímám, protože se válím smíchy po podlaze obývacího pokoje. Jó, holt šéf fan clubu ten těžkej chleba má! Téma je mu blízké, čili má co říci, s mluvením před kamerou problémy nemaje. Navnaděný a usmívající se moderátor si toho zjevně také všiml a loudí pikantnosti, cože na nelegální MP3 soubory vydávající firma Virgin? Záběr na Votanům obličej, utrápený, zmučený… chvíle nechápavého ticha a… pak jen zoufalé zavrtění hlavy. Vedle sedící Marigold zasněně zírá do dálky: „Takže to neprozradili ani Votanovi? Komu už by to ale měli říct jinému?“. Tolik smutku jeho tvář jen stěží unesla. I zželelo se Petru nešťastného barda, zamluvil původní dotaz a Votan se vrátil s celou svou znalostí krefeldských kvapíkařů. První znělka – ULTRA HNUS – ale fuj! Mimochodem význam znělek jsem nepochopil, takže se mě na něj neptejte. Za zmínku stojí snad jen Marigoldův pobavený obličej. Kiks s klipem CRADLE OF FILTH narušeným MARTY FRIEDMANEM je pouze bezvýznamný detail.

VSTUP TŘETÍ – internetové časopisy versus tištěné

Stále žijeme! Následuje omluva za COF a otázka na konkurenční vztahy mezi časopisy. A to jsou mi najednou věci! Tolik chvály na všechny kolem, ta růžovoučká spolupráce, tolik přátelství, lásky a tolerance – již se nesměji – to spíš slza dojetí se vkrádá do oka, zajíkavým hlasem křičím: „ANO – true brothers of press, spojme se a až nás budou miliony, vyhoňme si rukávy! Ale hyň se ukáže, kapitalista Dalas nikdy nespí a na poznámku, že ne každý metalista má doma internet reaguje geniální parafrází Marxe a Engelse: „Co se týče peněž, dost našich návštěvníků se připojuje z práce, ty to tedy nestojí ani korunu!“ Bravo, byť jej naši ve studiu brzdí, že okénko s podrobnou rozpravou o „Kapitálu“ bude až příští týden! Nezabrání mu ovšem svěřit se divákům s tím, jak moc on sám podporuje české ziny a časopisy vlastní tvrdou korunou. Agitka ze strany Marigolda: „Podporujte papírové ziny!“, opět vhání slzy do očí. I samotný Petr Hanzlík je překvapen čistým a nezkaženým přístupem chlapců z MM. Já přímo žasnu! Další znělkou je EXHUMACE, následuje klip DREAM THEATER, když před jeho uvedením se hoši svěří, že oni DT rádi, jen rýpal Dalas si neodpustí: „Nepohrdneme…“.

VSTUP ČTVRTÝ – MetalMania

A konečně tady máme náš hlavní předmět, samotnou MM. Z původních nápadů, jako vzít s sebou notebook a stránky ukázat v praxi, nebo alespoň adresa běžící na obrazovce pod rozhovorem, bohužel sešlo. Otázkou o historii MM jsme se přes Votanovo dětství a profláklou historku o původním účelu serveru jako odkladišti odkazů dostali až k současné návštěvnosti. Moderátor zmiňuje kolegu Loužu (ale fuj, kolik mu dal ten Alexoid?), ovšem především se pochechtává “organizovanosti“ MM. Tím ale napíchl vosí hnízdo! Loužova osůbka (o osobě vskutku mluvit nelze) je zasypána injektivy a jeho prorocká slova o připravenosti na slávu jsou zadupána v prach! Votanovo globální pochválení týmu MM potěší, leč nezahřeje. Poslední znělka ZOMBIE RITUAL uvozuje koncertní servis, kde na dotaz, zda naše stránky někdy zachránili lidem zbytečnou cestu na zrušení koncert Marigold zmíní nechvalně proslulý slovenský koncert MANOWAR a rezolutně popře zpochybnění serióznosti MM. Klip KISS dělá jistě radost všem třem…

VSTUP PÁTÝ – Rozloučení

Závěrečná slova, kterým předchází Marigoldovo vzletné: „Jen houšť, návštěvníci MM!“, nechávám téměř bez komentáře, abyste si je mohli náležitě vychutnat:
Votan: „Já jen řeknu – držte se kovu!“ (I za bouřky, Michale? Pozn. autora)
Dalas po delším nádechu: „Já nemůžu dodat nic jiného… podívejte se na naše stránky a napište nám, ať se vám to líbí nebo ne!“
Marigold: „Amen!“
Pak už jen Votanovo gesto s pistolkou z prstů namířenou do kamery a je konec.

Závěr vyplývá jednoznačný – mírný nadprůměr. Schválně jsem při vysílání dával pozor a udělal si v notýsku čárku vždycky, když jsem zaslechl svoje jméno… ANI JEDNOU, přátelé! Pro příští návštěvu televize tedy doporučuji skupinku tvořenou IMMORTALem, SHNOFFem a DARKMOORem. Díky za pozornost, TV vysílání ukončíme oblíbeným zrněním, o které si tolik píšete. CVAK

 64

Darkmoor

Další informace