Tento osobitý zpěvák z USA se po rozpuštění ne zcela doceněných neopowerthrashových NEVERMORE a účasti na úspěšném comebacku kultovních powermetalových SANCTUARY pustil do příprav svého druhého sóloveho alba, tentokráte za pomoci mladých brazilských muzikantů. Bohužel v období předprodukce v Rio de Janeiru náhle zemřel na zástavu srdce. Příčinou pak byla zřejmě cukrovka, jejíž léčbu vytrvale zanedbával. Naštěstí pro nás zmínění brazilci doslova vypiplali z demosnímků hlasové stopy svého guru a obalili je skvělými instrumentálními výkony.

Tato neplánovaná posmrtná tryzna se odehrává v  kontrastu rychlých a volnějších skladeb, což potvrzuje hned její úvod, kdy krátký pomalý zádušní pochod vystřídá ostrý neothrashový monolit s „Nevermoreovsky“ podladěným zvukem kytar. Následující skladby, či jejich části, se nesou éterem v duchu měnících se nálad, vše doplňují moderní groovy záseky, uvolnění přináší progmetal za pomoci kláves či akustických kytar, slyšíme však i sveřepost tohoto stylu, zejména v gradujících melodických kytarových sólech. Co komplet spojuje a drží pohromadě je originální Daneův zpěv, i v našláplých pasážích jímavý svou hloubkou, občas netypicky přiškrcený do thrashového chrapotu. Tradičním trademarkem jsou pomalé, tesklivě klenuté refrény. Přes zmíněnou chválu vůdčího hlasu je ale v minoritních detailech znát, že v případě regulérního nahrávání by ze sebe Warrel vymáčkl ještě víc (v slabších momentech jej decentně podporuje dívčí sbor).

Vše výše zmíněné pak skvěle dokumentuje závěrečná téměř desetiminutová grandiózní suita „Mother Is The Word For God“, kdy se s posledními tklivými tóny houslí loučíme s tvorbou umělce, který odešel ve věku pouhých 56 let, zřejmě fyzicky i psychicky zdevastován, avšak plný tvůrčích sil, kterými nás mohl a měl ještě spoustu let oblažovat.