MAFIA: DEFINITIVE EDITION - Návrat legendy

MAFIA: DEFINITIVE EDITION - Návrat legendy

MAFIA: DEFINITIVE EDITION - Návrat legendy

MAFIA: DEFINITIVE EDITION - Návrat legendy

Pokud bych měl odpovědět na otázku, jaké tři české počítačové hry jsou nelepší, tak to budou originální MACHINARIUM a MAFIA: THE CITY OF LOST HEAVEN z roku 2002. Pak dlouho nic a následně dřevní oldschool RPG BRÁNY SKELDALU.

MAFIA: THE CITY OF LOST HEAVEN započala sérii, ve které žádný z následujících dvou dílů nedokázal překonat jedničku. Na Mafii byl v té době fascinující příběh, vyprávěný retrospektivně po kapitolách, prostředí, do kterého byla hra zasazena, a svět otevřeného města, ve kterém jste měli nezvyklou volnost ve svém konání. Další peckou byl český dabing, kterého se ujali známí herci a dodali hlavním postavám potřebný rozměr tak, jak se tomu nestalo v žádné hře dříve.

MAFIA: DEFINITIVE EDITION

Zprávu, že se chystá remake, jsem přijal poměrně klidně, ačkoliv v hráčských kruzích vyvolala velkou diskuzi a to hlavně kvůli studiu Hangar 13, které na remaku pracovalo. Mnoha hráčům totiž leží v žaludku třetí a zatím poslední oficiální pokračování hry MAFIA, které se nesetkalo s kladným přijetím.

Nedávno jsem si původní hru z roku 2002 oživil a musím říci, že technický progres je za těch 18 let šíleně znát. Téměř dvě dekády stará hra, založená na částečně otevřeném světě, ve kterém je krom příběhu důležité i prostředí, dnes již prostě neobstojí. A to nejen graficky, ale i toporným ovládáním. Stále je tu ale nosný děj, na kterém MAFIA: THE CITY OF LOST HEAVEN stála, spolu s úkoly, které se vyhýbaly šablonám.

MAFIA: DEFINITIVE EDITION

Po omlazení tedy z celé hry zbyla jen kostra, na kterou se navěsilo nové grafické maso, pár kostí se přidalo a některé vypadly. Základ ale zůstává stejný. Jste Tommy Angelo, taxikář, který se shodnou náhod dostane do italské mafiánské rodiny ve fiktivním americkém městě Lost Heaven v roce 1930. Postupem času prorůstáte do „rodiny“ Dona Salieriho a proplouváte příběhem, ke kterému byly inspirací romány a filmy s gangsterskou tématikou.

Tady se už nevyhneme srovnání, kdy oproti verzi 2002 se lehce začínají lišit motivace jednotlivých postav. Výborně! Tak přeci jen nepůjde jen o remake jedna ku jedné, ale vývojáři přidali i něco ze své invence. Mé nadšení z prvních tří kapitol ale začíná pozvolna blednout, když zjišťuji, že některé záhyby příběhu sice nabyly košatosti, jiné se však bohužel zcela vytratily. I tak lze ale říci, že se neztratilo to zásadní. Původní tvůrci si stěžují, že se ze hry ztratilo poselství a pointy, jež spatřovali například ve vytracené hlášce „přátelství je sračka“, kterou jako pointu celé hry podle mého stejně většina lidí nepochopila. Tyto zásahy do scénáře mě tedy nijak nepobouřily. Všem filmovým sekvencím a jejich režii dávám nadšený palec nahoru.

Ze hry zmizelo dokonce pár věcí, které vítám. Například pár pubertálních vtipů typu „Tahle holka musí být pěkně nažhavená“ ve chvíli, kdy exploduje automobil i s řidičkou, nebo poněkud nejistá sexuální scéna demonstrující vztah mezi postavou Tommyho a Sáry. Postava Sáry, do které se hlavní postava zamiluje, navíc získala více prostoru. Tady zásahy do příběhu vítám.

 MAFIA: DEFINITIVE EDITION

Trochu méně už ale oceňuji to, že některé herní mechaniky staré dvě dekády přetrvávají a zásadně se musím „obout“ do grafiky. Na tomto poli panuje celkem všeobecná shoda, že hra vypadá famózně, ale já s tím tak docela nesouzním. Ano, hra rozhodně vypadá mnohem lépe, než tomu bylo v roce 2002, ale jsem toho názoru, že to stále působí  jako rozdělaná práce. Na to, že otevřený svět tvoří jedno ne úplně velké město, ve kterém se neřeší denní doba ani variabilní počasí, tu cítím jisté rezervy v tom, jak by hra vypadat mohla. Nechci říci, že nová Mafie vypadá graficky zle, to rozhodně ne. Atmosféra, když v noci prší, vy spěcháte městem třicátých let a do toho vám hraje jazzband, nebo stopujete padající letadlo nad městem v záři zapadajícího slunce, to vám prostě učaruje. Ale nemohu si pomoci v dojmu, že ze současných technologií lze vymáčknout více. A to nejen v tom, že se město dalo zpracovat ještě detailněji, ale třeba i v tom, jak jsou animovány lidské postavy – hlavně pak sám Tommy Angelo. I tady si remake nese na zádech něco málo z topornosti roku 2002, což zamrzí. Ale možná jsem jen rozmazlený staršími tituly, jakými byly například dvojka Red Dead Redeption nebo Last Of Us.

Po dohrání se dostavil také velmi intenzivní pocit, že hra mohla být rozšířena mnohem více, protože pokud jedete striktně dle příběhu, tak si město jako takové neužijete. Ale také tu je otázka, jestli Lost Heaven verze 2020 nabízí něco více. Na jednu stranu jsem rád, že se Mafia drží striktně příběhových hlavních misí, kde nehrozí nuda, na druhou stranu příliš neotevírá prostor k prozkoumávání města, který by nabídly například vedlejší úkoly.

MAFIA: DEFINITIVE EDITION

Openworld gaming je dnes mnohem dále, než byly první krůčky před osmnácti lety, a remake se tu drží zbytečně při zdi. Je tu jen pár vlaštovek, které třeba ve hře komentují světové dění té doby a to ať už jde o válku nebo hospodářkou krizi. Takových by mohlo být daleko více. Lost Heaven je tu spíše pěkná kulisa než žijící organismus.
Když už tu máme i český dabing, nejde se nezmínit i o něm. Tady vývojáři odvedli parádní práci a například Marcel Vašinka jako Don Salieri a Petr Rychlý jako Paulie jsou opravdu skvělí a to, že Marek Vašut tu ve svých šedesáti namlouvá třicátníka, prostě nějak z nostalgie překousnete.

Z neduhů jsem ještě nezmínil to, že hra využívá častější skriptování děje, kterým vás dostane přesně tam, kde máte být, trochu mě na klávesnici a myši zlobilo „kopání“ zbraní a těžko jsem si zvykal na zubatou obludu, kterou se stal parťák Paulie po tom, co jeho postavu zahrál Jeremy Luke. Také jsem očekával ještě o trochu realističtější chování dopravních prostředků. Z kladů bych zase vypíchl herecké výkony a atmosféru, kterou má hra v některých chvílích, kdy vám dá silně pocítit nejistotu, nervozitu nebo několik velmi lidských okamžiků.

MAFIA: DEFINITIVE EDITION

Původní MAFIA nebyla dokonalou hrou a ani její remake není. Vzhledem k tomu, co jsem psal v první větě, jde o domácí klenot, kterému vždy budeme držet palce a já jsem rád, že remake vznikl, protože je důstojným přepracováním originálu. Stále fungující příběh dostal současně celkem vypadající grafický kabát a díky tomu je tato klasika přístupná i pro hráče, kteří se narodili v době, kdy původní MAFIA vyšla.

 6

RIP
RIP

Verdikt

Důstojné přepracování originálu, které je mu v některých ohledech až příliš věrné.

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
-
Čtenáři
9,5 / 10

Další informace

Studio: Hangar 13