AMORPHIS - Far From The Sun

AMORPHIS - Far From The Sun

AMORPHIS - Far From The Sun

AMORPHIS - Far From The Sun

Druhdy death-doomoví válečníci již před dávnými lety zapěli šokovanému světu svou libou Elegii a dali sbohem všemu, co by jen vzdáleně smrdělo ortodoxností. Odklon od syrovosti k melodickým rock/metalovým polohám vzbudil, jak už to tak bývá, na jedné straně uznalý potlesk, na druhé mnoho povyku (samozřejmě pro nic). Z neúprosného depresivně mytologického komba se stali poslové rozmarné, přesto však vždy hluboce expresivní hudby, kterou stojí za to pozorně vnímat. Bylo by asi velmi naivní domnívat se, že se právě teď AMORPHIS začnou vracet ke kořenům, když předchozími alby rozehráli velký gambit více než nadějně…

A co bylo nadějně rozehráno, pokračuje ještě nadějněji. Bez ohledu na španung deklaruji okamžitě, že po pozorném a dlouhém zápolení v končinách daleko od slunečního svitu, mi svitlo album Far From The Sun jako jednoznačně nejzralejší a nejpovedenější řadovka od přelomové Elegy a jako nejchytlavější album AMORPHIS v jejich dlouhé kariéře.

Finové předstupují před své fanoušky jako sebevědomí písničkáři, kteří umí zkrotit líbivou melodickou linku, roztančit ji zvukem melodické kytary, vyztužit ji hutně znějící rytmikou a dozdobit tradičním rejstříkem efektů a samplů, které se rozbíhají od finských folkových instrumentů až po indické rauše. Nejsem sice znalcem lidové hudby země tisíce jezer, ale skoro bych přísahal, že v mnoha skladbách jsou chytře zakomponované tradicionály, či aspoň jejich velmi umné napodobeniny. Mrazivé záblesky pohanského severu se prolínají s peprnými orientálními chutěmi a jako tmel vůkol pulzuje nespoutaná metalová energie kytar. Materiál si navíc i po mnoha posleších dokáže chytře ukrývat místa, která objevíte… až jindy. Oproti minulé řadovce „Am Universum“ bych vyzdvihl zejména větší přímočarost, která však kupodivu hudbě neubírá hloubku… Dominuje gothic rockový nádech, ale nádech kořeněný nezaměnitelným melodickým pižmem, které si AMORPHIS už velmi dlouho pečlivě udržují...Neskutečný kytarový drive skladeb kráčí ruku v ruce s přehlednou, a přesto strhující výstavbou, sólové pasáže jsou hravé a neotřelé, všechny doprovodné složky hudby dokonale fungují a Pasi Koskinena vokál vyzrál do náladotvorného nástroje mnoha podob.  Skupina sehraná do stavu absolutního souznění. Dušinka blahem zatetelí, ledva se do téhle osvěžující lázně ponoří...

Nejenže jsou škatulky v případě AMORPHIS škodlivé, ale dokonce jsou naprosto zbytečné. Far From The Sun je dědicem dlouhé rockové tradice, jsou v něm slyšet letmé ozvy let sedmdesátých, ale i vlivy gothic metalového boomu let devadesátých... Přes všechny imprese z minula nepůsobí tohle album nostalgicky a ošoupaně, zní velmi moderně – tvrdě, přece však zpěvně. Tu posmutněle, tu zase velmi bujaře. A tak tradice Elegy pokračuje dále. Jen AMORPHIS od té doby v mnohém vyzráli, jemně levitují nad mnoha styly a vlivy a jsou sví, tak krásně sví… až je radost levitovat s nimi. Takže místo závěru jedno doporučení: uchylte se daleko od Slunce a… please your senses…  

 31

Marigold

Verdikt

Neobyčejně příjemné a podnětné rockové album, plné krásných melodií a nasládlé melancholie. AMORPHIS natočili zřejmě nejpísničkovější a nejotevřenější album své historie, avšak uhrančivostí i energií se Far From The Sun může beze studu měřit i s Elegy. Prostě potěcha pro Vaše smysly... Dopřejte si!

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7,5 / 10
Čtenáři
7,7 / 10

Další informace

Produkce: Hiili Hiilesmaa
Studio: Finnvox (FIN)

www.amorphis.net

Sestava

Skladby

  1. Day Of Your Beliefs
  2. Planetary Misfortune
  3. Evil Inside
  4. Mourning Soil
  5. Far From The Sun
  6. Ethereal Solitude
  7. Killing Goodness
  8. God Of Deception
  9. Higher Ground
  10. Smithereens

Diskografie

Halo (2022)
Queen Of Time (2018)
Under The Red Cloud (2015)
Circle (2013)
The Beginning Of Times (2011)
Magic & Mayhem - Tales From The Early Years (2010)
Forging The Land Of Thousand Lakes (DVD) (2010)
Skyforger (2009)
Silent Waters (2007)
Eclipse (2006)
Far From The Sun (2003)
Am Universum (2001)
Tuonela (1999)
My Kantele (EP) (1997)
Elegy (1996)
Black Winter Day (EP) (1995)
Tales From The Thousand Lakes (1994)
Privilege Of Evil (EP) (1993)
The Karelian Isthmus (1992)

Jiné pohledy

7,5 / 10
Amorphis som nikdy bezvýhradne nemusel, ale Tales From The Thousand Lakes a Elegy považujem za to najlepšie, čo doomová scéna vypľula.
S novými doskami však Amorphis tak trochu hľadá triviálne rockové "songwriting skills", ktoré vždy u metalistov boli tak trochu zakrnelým orgánom. JE to dobré, veruže je, ale.......
Thorn | 1. března 2004