THE ATLAS MOTH - Coma Noir

THE ATLAS MOTH - Coma Noir

THE ATLAS MOTH - Coma Noir

THE ATLAS MOTH - Coma Noir

Jsem velice rád, a nejen kvůli svému egu, že jsem se v předpovědích ohledem dalšího směřování amerických THE ATLAS MOTH poměrně přesně trefil. Jejich čtvrté album totiž v sobě nese velmi silný spirit kontinuálního vývoje a snahy přispět svým originálním dílem do v současnosti již velmi přeplněné metalové skládanky.

Tato kapela dokázala velice zaujmout svým těžkotonážním a bezútěšným přístupem, který eskaloval druhým albem „An Ache For The Distance“. Od těch dob registrujeme, včetně letošní nahrávky, pozvolný ústup z dříve nesmlouvavých pozic směrem k větší pestrosti a širšímu spektru emocí. To hlavní - zničující tíha posmutnělých nálad, se však i nadále jako ono pověstné klíště drží i letošní nadílky skladeb.

THE ATLAS MOTH

Koneckonců už samotný název čtvrtého alba THE ATLAS MOTH docela výmluvně prozrazuje, v jakých sférách se během této jízdy budeme i nyní pohybovat. Pravda, proces postupného ukrajování kousků z kdysi tak tíživé atmosféry je, zdá se, nezvratný, ale to pranic neubírá na síle skusu, s jakou se do vás tato nahrávka okamžitě zahryzne.

Skupina znatelně přidala na melodiích a svojí tvorbu celkově prosytila výraznou dávkou rockové muzikálnosti. Přitom si však nadále dokáže zachovat své poznávací znaky. Těmi jsou v první řadě dvojice kontrastních vokálů. Blackem načichlý ječák je něčím, co k této skupině už neodmyslitelně patří, přesto však bude zajímavé sledovat jeho zapojení v prostředí postupného uvolňování dříve silného napětí a celkové inklinace k melodičtějšímu projevu.

V současnosti je však vše ve velmi harmonické souhře. Hudba samotná disponuje ještě stále dostatečnou dávkou tvrdosti, razance a temnoty k tomu, aby vokální polohy tvořily skvěle fungující podporu (stále) velmi masivního soundu kapely. Když k tomu navíc THE ATLAS MOTH velmi specifickým způsobem přidají i silné melodické linky, či rovnou refrény („Actual Human Blood“), je ono střídání dvou vokalistů možná účinnější a působivější, než kdy předtím.

Hudba této americké skupiny nebyla v žádné své vývojové fázi pouze o přímočaré brutalitě a tvrdosti. Vždy dokázala překvapit určitou úrovní sofistikovanosti, promyšlenosti a bez diskuse i originality. Všechny tyto atributy postupem času nabírají na síle a vše jakoby právě na „Coma Noir“ dávalo čím dál větší smysl.

Titulní a úvodní skladba zároveň nabídne velmi silné pouto s minulostí, tradici a kontinuitu, jejichž integritu nový přístup ke skládání nijak nenarušuje. Přímočaře pádící kompozice v sobě pěkně shrnuje veškerou minulost skupiny, která se však již nadále chce dívat hlavně dopředu.

Až tak radikální to samozřejmě není. Kontinuita vývoje skupiny není nikterak dramatická a je evidentní, že v hudebních sférách, ve kterých se THE ATLAS MOTH pohybují, ještě stále nacházejí veliké množství inspirace. Těžko v tuto chvíli i říct, zdali budou někdy v blízké budoucnosti ve velkém přibývat skladby jako „The Streets Of Bombay“. Ta začíná velmi odlehčenou, s post-rockem koketující pasáží, načež je tato rázně utnuta dalším ostrým nájezdem v plné síle. Ani to však netrvá dlouho a přicházejí další zvolňující momenty, výrazný refrén a celkové zklidnění.

Velmi dobrý příklad kombinace těžkotonážních kořenů se snahou otevřít se melodickým vlivům najdeme ve skladbě „Galactic Brain“, která překvapí svým pochodovým rytmem a až rockově vzletně znějící slokou. V těchto momentech dokáží Američané znít velmi přívětivě, aniž by však ztráceli byť jen o píď ze své nesmlouvavosti.

„Coma Noir“ nejen díky podobným momentům představuje dílo, které lze bez zbytečné skromnosti označit jako počin svébytné a originální kapely. Originální především ve schopnosti uchopit v zásadě standardní postupy a tyto transformovat do osobitně znějící kolekce. Ta se oproti svým předchůdcům pomalu ale jistě odpoutává od tíživé atmosféry a sludgemetalové neotesanosti, aby se takto „okovů“ zbavená zatím jen nesměle rozhlížela po nových obzorech. Zároveň však zůstává patřičně a sebevědomě hrdá na svoji minulost a kořeny.

 Přidejte svůj názor

Dalas

Verdikt

Specifická tíživá hudba těchto Američanů se v podobě čtvrtého alba postupně zbavuje těžkotonážního zvuku a otevírá se širším vlivům. Činí tak způsobem, který funguje více než dobře.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
-

Další informace

Sestava

Skladby

  1. Coma Noir
  2. Last Transmission From The Late, Great Planet Earth
  3. Galactic Brain
  4. The Streets of Bombay
  5. Actual Human Blood
  6. Smiling Knife
  7. Furious Gold
  8. The Frozen Crown
  9. Chloroform

Diskografie

Coma Noir (2018)
The Old Believer (2014)
An Ache For The Distance (2011)
The One Amongst the Weed Fields (EP) (2010)
A Glorified Piece Of Blue-Sky (2009)
Pray For Tides (EP) (2008)