VLOŽIT HODNOCENÍ

nie až také dobré ako DPP ale Nigtwish si svoju vysokú kvalitu stále udržal

8,5 / 10

Další "Dark Passion Play". Opět se pracuje na pompě, kterou Tuomas před lety představil v monstrózní "Ghost Love Score". Opět všechny kytarové riffy znějí jako dvacátá variace na "duc duc" ústřední motiv skočného nesmyslu "Which I Had An Angel". Sborové "ooooch, aaaach", velkolepé sborové výkřiky, údery symfonického orchestru, metráky kláves a tuny orchestrů. Vyšperkovaná moderní sterilní produkce, co nejprostší rytmika a co nejchytlavější melodie. Prostě NIGHTWISH dle střihu posledních dvou alb. Projdu tedy jen stručně pár momentů, ve kterých kapela tentokrát aspoň trochu překvapila. Úvodní hitovka "Storytime" sice není nijak vyloženě překvapivá, ale jakožto chytlavý melodický popěvek příjemně navazuje na "Amaranth". Bohužel se to tentokrát snaží více zabalit do Nightwishovské orchestrální pompy a okatá snaha odvrátit se od popového vyznění je dle mě jednoznačně na škodu. Rozhodně nejlepší, nejpřekvapivější a nejzajímavější píseň, jakou NIGHTWISH za celou svou kariéru dali dohromady má jméno "Slow, Love, Slow". Komorní klavírní balada s jazzovým nádechem (nejvíce podporovaným "sólující" trumpetou v pozadí) a výrazně excelující Anette, která velmi překvapuje přesvědčivostí své hlubší bluesové polohy zpěvu. Odvážná a nesmírně vydařená píseň s podmanivou melodikou a vášnivým vyzněním. Bravo. Další trochu zajímavý moment nastane v "Scaretale". Vyloženě příběhová píseň - velmi scénická a rozmanitá. Dál k tomu asi moc neni co dodat. Keltské melodie v "I Want My Tears Back" nejsou u NIGHTWISH nic nového, ale westernová vsuvka v druhé třetině "Turn Loose The Mermaids" trochu překvapí a osvěží už tak celkem příjemnou píseň. Celkově mi album připadá lehonce vyrovnanější a silnější, než minulé "Dark Passion Play". Nového a překvapivého se tu moc neděje (což ale těžko mohl někdo očekávat), ale i tak se dá album bez újmy vydržet do konce. Kapela působí semknutějším a sebejistějším dojmem. Anette lépe zapadá do konceptu a zní rozhodně lépe, než minule. Pro fanoušky současné tvorby NIGHTWISH sázka na jistotu. Pro ty ostatní vlastně taky.

6,5 / 10

Pořád je to Nightwish

7,5 / 10

Plus: songy 2,4,5,11 Minus: vsetko ostatne Mega minus - orchestralne ooh, aah, slaba instrumentacia (orchestralne party su velmi staticke, akordove, malo vyraznych nametov). P.S. Ked NW tak Oceanborn a Wishmaster

4 / 10

Slizké jak patka Petra Kotvalda.

2 / 10

-bez slovního hodnocení-

9,5 / 10

kdyby půlku písně Song of Myself neprokecali, dal bych klidně plný počet........

9 / 10

Myslim že toto se dá bez nadsázky označit jako album roku. A to přesto že vyšlo až v jeho závěru. Finové potvrdili svou pozici jedničky v symfonickém metalu.

9 / 10

Nebudu dávat albu, který je až moc brutálně přeplácaný pompézností, ale s minimem zajímavých nápadů víc jak za 5. Kdyby se to ohlodalo až na kost od všech těch orchestrálních ptákovin, tak je to vyloženě nudná nahrávka. Jiné kapely prostě umějí mnohem víc...

5 / 10

Je to bombastické, je to sladké, ale je to dobré. Na první poslech to nechytne (ale zase nic ložitého to samozřejmě také není), ale jako celek (až na opravdu podceněný závěr) je to nejlepší "komerční" CD, které jsem minimálně za poslední rok slyšel.

9 / 10

Je tam Tarja, není tam Tarja ... to mi bylo vždycky ukradený. Ale od Once to jde k šípku...

4 / 10

-bez slovního hodnocení-

1 / 10

Dal bych 5+-. ale vzhledem k tomu, že téhle nahrávce dokáže někdo bez okolků dát 9 nebo dokonce 10 na tolik hluchých míst a tolik vaty, taky na to kašlu... jinak ještě upřesňuji, že nejsem k této kapele zaujatý (!) a ve své sbírce mám i jejich hodně oblíbená alba a to i na vinylu (který si nekupuji jen tak pro nic za nic), ale tohle je jak nějaká nepovedená hudba k nepovedenému filmu.

1 / 10

-bez slovního hodnocení-

7 / 10

Právě poslouchám Century child a je mi smutno z toho, jak se moje někdejší oblíbená kapela propadla..

3,5 / 10

Na prvé počutie takých 6 z 10 ale po ďalšom celkom v pohode. P.S. Určitá časť Last Ride of the Day mi strašne niečo pripomína, tuším nejaký euroshit z 90-tych rokov, no napriek tomu....

9 / 10

Definitivne lepsie album ako DPP. Kaslem na to ci to je gycove, alebo neviem ake. Imaginaerum sa skratka velmi dobre poslucha a bavi. Pol boda vsak musim strhnut za to recitovanie v poslednej skladbe. Chapem, ze to tam je kvoli tomu konceptu,ale mna to jednoducho nebavi pocuvat. Inak je toto album prakticky bez chyby a dokaze navodit skutocne posobivu atmosferu. Najlepsie skladby: Scaretale, Ghost River,Turn loose the mermaids.

9,5 / 10

Skvělá deska velké kapely. Tisíc lidí, tisíc chutí....já si pochutnal.

9 / 10

prikláňam sa k názor, že ide o prekvapenie roka! skvelý, pestrý album....v niektorých momentoch dokonca prekvapujúci...v niektorých klasický...nie som síce žiaden ortodoxný fanúšik NW ale pre mňa album roka...

10 / 10

Prekvapenie roku. Ucelené , chytlavé , komplexné , aj ked občas gýčové a nie vždy dotiahnuté . Zatial ich najlepší album. Len to treba napočúvať , a nehodnotiť z rýchlika.

8 / 10