Čtvrtek
24.5.2018
Noční verze
 id
 heslo
ADOR DORATH, MANDRAGORA SCREAM, MORTIIS - Praha, Futurum - 1. května 2003
Kouká-li se člověk na poutače, upozorňující nás na plánované vystoupení nejrůznějších zahraničních interpretů, občas chtě nechtě musí zakroutit hlavou nad nepochopitelně malou četností těchto akcí na našem území. Ani více než třináct let po pádu komunismu nezdá se býti Česká republika dostatečně atraktivním místem pro zastávky velkých hudebních jmen... Ale i přes tuto nízkou potenci českých organizátorů, díky níž jsme zde dosud neměli možnost slyšet spoustu zajímavých jmen, existují světlé výjimky, jaké představují například slibné záblesky organizačního snažení SHINDY Productions, díky němuž k nám čas od času zavítají také někteří dobré pověsti se těšící autoři, mezi které se zařadil také o státním svátku ve Futuru vystoupivší MORTIIS...

Na poměrně dlouho předem avizovaný koncert nakonec dorazilo dle mých nepřesných odhadů kolem 150 fanoušků, které mimo hlavní hvězdy přilákali také jména tuzemská (MUTANT STAR a ADOR DORATH) a italská jemnou náladou sálající MANDRAGORA SCREAM. Začátek koncertu plánovaný na 18:30 se nakonec trochu posunul. Přestože jsem se po drobných problémech s akreditací dostal na místo konání až někdy po sedmé, nepřišel jsem o nic, protože původně avizovaní MUTANT STAR před diváky vůbec nepředstoupili…Zato další Češi v pořadí, tedy ADOR DORATH, nejenže odehráli plánovanou třičtvrtěhodinku, ale po mohutných odezvách z publika ještě nějakou tu skladbu přidali, čímž se jejich set protáhl téměř na šedesát minut. Jejich vystoupení bylo vskutku velmi sympatické. Jedinou, ale zato podstatnou vadou na kráse byla vedle místy chybujícího klávesisty naprosto rozdílná hlasitost jednotlivých nástrojů. Zatímco jsem rozeznával každičký tón baskytary třímané v rukou drobné slečny, druhou polovičku ženské části kapely, tedy výtečnou, školeným způsobem vyznívající a na albu často dominantní zpěvačku, jsem zaslechl velmi zřídka, slabě a v případě dvojhlasu s mužským vokalistou vůbec.

Po poměrně dlouhé pomlce mohli diváci přivítat spolek druhý, kterým byli italští MANDRAGORA SCREAM, jejichž zařazení za AD nebylo zrovna šťastnou volbou. Většinu fanoušků, po předešlé velmi živé produkci notně nabuzených, totiž na rozdíl ode mne tato přeci jen zatím pouze nově vycházející hvězdička na metalovém (i když o tomto zařazení by se dalo s úspěchem polemizovat) nebi příliš rozpálit nedokázala. Složení kapel nyní sice nebylo tolik do oka bijící, jako v případě ostravské METALMANIE, kde vedle kapel jako MARDUK hrála i dnes již víceméně ve vodách středního proudu pohybující se ANATHEMA, ale i tak působilo dojmem velmi různorodým. Ať už tyto sympatičtí Italové vedení charismatickou frontmankou za mikrofonem byli pro okolní osazenstvo klubu dobrou volbou či ne, mě určitě předvedeným výkonem neurazili. Zejména v případech, kdy se na celém díle velkou měrou podílela již zmiňovaná slavice, ve mně hudba linoucí se z pódia zanechávala příjemný pohodový dojem. Konec vystoupení provázeného často poměrně hlasitým pištěním z reprobeden ukazujícím na opakovanou neschopnost zvukařů však byl opět výmluvný... Když už dosáhly technické problémy takové míry, že bránily v normálním hraní, nezbývalo jednoduše nic jiného, než to předčasně zabalit...

Hlavní hvězdou večera byl ale samozřejmě norský rarach MORTIIS. Po opět poněkud přetažené pauze se na něj dostalo okolo 21:45. Při úvodním intru pojatém v duchu jeho starší tvorby, mohlo by se zdát, že se dočkají svého také diváci čekající především na něco ze starší tvorby tohoto výstředního umělce. Ti ovšem mohli po doznění úvodní znělky rovnou odejít... Anebo zůstat jen proto, aby se pobavili pohledem na pupkaté metalisty oděné v tričkách různých extrémních kapel poskakujíc na tuto kytarově-taneční záležitost. Abych řekl pravdu také nepatřím zrovna mezi obdivovatele směru, kterým se MORTIIS vydal na poslední desce „Smell of Rain“, ve znamení jejíž reprodukce celý koncert probíhal, proto prosím odpusťte pokud vám přijde mé hodnocení zaujaté. K dobrému dojmu mi však nepřispěl ani po celý večer nezvládnutý zvuk, který v tomto případě pro změnu splýval v jednu velkou kouli... Ač jsem se snažil chodit po sále sem a tam, nikde jsem nenašel místo, kde bych nenabýval dojmu násilné masáže mých sluchovodů. Můj pocit je věcí jednou, názor většiny obecenstva ale zase naprosto jinou. Soudě dle pohledu na hopsající dav, ve kterém se místy jen obtížně hledal jedinec, jenž by v souznění pohybů nezapojil všechny své končetiny, byli spokojeni snad téměř všichni. Po mohutném vypjetí sil už nikomu ani příliš nevadilo, že hlavní tahoun večera po odehrání chabé hodinky téměř beze slova odešel a nezahrál jediný přídavek.

Konečné hodnocení večera je tedy veskrze pozitivní. Fanouškům byla díky různorodosti účinkujících předložena opravdu pestrá paleta nálad, kterou spojoval jen nádech šedého odstínu způsobený nereprezentativní prací pánů za mixážním pultem. Čtyř hodin, které jsem namísto sledování některé z přiblblých prvomájových akcí strávil ve Futuru litovat určitě nebudu.


Tomáš

Zveřejněno: 4.5.2003

WWW odkaz:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page