Neděle
22.10.2017
Denní verze
 id
 heslo
ARAKAIN, TÖRR - Praha, Lucerna - 15. května 2002

Původně jsem nechtěl na pražskou tečku za historickým turné ARAKAINu psát samostatnou recenzi. Kolega Louis pojal plzeňskou zastávku natolik obsáhle, že se mi jevilo naprosto dostačující doplnit jeho report pouze stručnou glosou, navíc když se sety kapel zřejmě navlas shodovaly. Jenže člověk míní a příroda mění, čili proberme letem světem alespoň to nejzajímavější, výjimečné, popřípadě trochu nezbytných pikantností.

„Vyprodáno!“, hlásal plakát umístěný napříč pokladnou na místě samotném. Po lístku se pak sháněla celá řada lidí. Jak už to tak bývá, těsně před začátkem se lupeny zázračně objevily. Zaslechl jsem něco o 6 stovkách až jednom tisíci za kus! Pokud se našlo dost nebožáků, ochotných obětovat podobnou sumu, překupníci si jistě mnuli ruce radostí nad snadným výdělkem.

Ale pojďme do zaplněné Lucerny (odhaduji to na klasické 2500-3000 tisíce hlav). Osmá hodina odbíjí a na jevišti se nám zjevuje pražský TÖRR. Po nedávných rošádách, kdy Izaiáš s Vajdou dali přednost své DOZE, obsadil principál Henych kytarový post z Harleje právě vyhozeným Herešem (jinak nadále samozřejmě ALKEHOL). Klasickou dvojku z dřevních časů pak za bicí baterií doplňuje hostující Pepa Cigánek. Co napsat o jejich vystoupení? Dřevní klasika. Ortodoxní fans zřejmě spokojeni, ostatním zůstával chvílemi rozum stát. A mohl za to především šílený zvuk, opravdu nechutná koule, jak se na správnou Lucernu sluší a patří. Co je potom platné, že Cigánek skvěle bubnuje nebo že Hereš oprášil z ALKEHOLu zakrnělá (a občas hodně úsměvná) kytarová sóla? Ale ruku na srdce, čekal snad někdo v tomhle nenazvučitelném sále něco jiného? Leda snílek.

Nutnou přestavbu pódia tráví každý jinak. Ovšem pouze do chvíle, kdy si někdo všimne, že v čestné lóži přímo naproti jevišti sedí prošedivělý pán, v saku a kravatě, s knírem pod nosem…koho mi jen připomíná…Bingo! Je to on - „předvolební metalista“ Václav Klaus s chotí. Na průpovídky a nadávky reaguje naučeným úsměvem číslo 5 a ruky kynutím davu. A vlastně je jeho přítomnost více než pochopitelná, vždyť dnes vystupují dvě jeho ovečky z branže umělecké, pan Brichta a paní Bílá. Raději se zdržím dalších komentářů.

Oslavenci nastupují s Metalománií na rtech (jak libá píseň pro náš bývalý server…). Zvuk o něco čitelnější, pořád ale žádná velká sláva. Radost mi udělalo zařazení dlouhá léta nehraných písní ("Šeherezád", "Kolonie termitů" atd.), na druhou stranu bych se obešel bez výplachů typu "Páteční flám", "Global Street Debil" nebo "Dežo". Tradičně výborná rytmika Žežulka, Kub a vlastně i riffař Urban, virtuózní sóla Mirka Macha, Aleš Brichta který ze svého zbylého skromného rozsahu dostal maximum i díky hodně vytaženým sborům, hostující Lucie Bílá, která „lidovému vypravěči“ Brichtovi i nám všem ostatním předvedla, jaké to je narodit se rockovou zpěvačkou - to všechno byly pozitiva středečního večera. Když se po 20 letech s něčím (někým) loučíme, je to vždycky smutné. Tíhu nostalgie (a alkoholu…) určitě cítila i plejáda ex-členů, kteří postupně defilovali v záři reflektorů aby mohli zapět závěrečnou "Slečnu závist". Loučení by mělo stát za to. Že byl lístek za 330,-Kč? Není mi jich líto!


Darkmoor

Zveřejněno: 16.5.2002

WWW odkaz:


s kapelou ARAKAIN:

s kapelou TÖRR:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page